Co bylo před pár měsíci nemyslitelné, stává se nyní realitou. Největší český developer Dušan Kunovský zlevňuje nové byty v projektu Harfa. Pozor, nezlevňují staré byty na okrajích měst nebo neúsporné domy z první republiky, jak se to děje poslední rok. Zlevňují byty ze zcela nového, ještě nepostaveného projektu.
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun, z toho přímo ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí. Částka je dvacetkrát nižší, než kolik stát vyplatil na důchodech, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ve světě je pouze pět význačnějších měn, které od předvečera ruské invaze na Ukrajinu (tedy od 23. února 2022) až do včerejšího večera posílily jak vůči dolaru, tak euru. Jen dvě z těchto měn jsou měny evropských zemí: česká koruna a švýcarský frank.
Západní Evropa, a s ní i Česko, přistoupila na hru o změně klimatu. Na příběh vyprávějící o tání ledovců, o zvyšování hladiny oceánů. Kvůli této iluzi se mění celý výrobní řetězec. Politici, uvěznění v tomto myšlenkovém konceptu, destruují vše, co Evropané za posledních dvě stě let vybudovali. Vrcholem šílené pyramidy je systém ESG, v podstatě diktát bank, které si díky idealistické představě západního světa o lepších zítřcích mohou lépe nacenit podmínky financování a zvyšovat poplatky.
Nedávné pády regionálních bank v USA předjímají vrchol utahování měnových podmínek, i když se velmi pravděpodobně nepřetaví v kataklyzmatický šok, který by poslal americkou a nejspíše i světovou ekonomiku ke dnu. Nastávající zpřísnění úvěrových podmínek v základním scénáři makroekonomického výhledu nicméně přispěje k přechodnému oslabení domácí spotřeby a urychlí tak nástup poptávkové dezinflace. Ta umožní postupnou normalizaci měnové politiky vedoucí ke zrychlení ekonomického růstu na trendové hodnoty v průběhu příštího roku.
Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, ministerstvo financí by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Je celkem jisté, že Marian Jurečka, zemědělec z Přerovska, není ten pravý, který by měl v Česku udělat reformu důchodů. Nicméně to na něj tak nějak zbylo, když si vládní pětikoalice dělila židle. Logicky nemá ponětí, jak si s rostoucími výdaji na důchody poradit, tak vymýšlí všelijaké kličky a doufá, že za pár let celá agenda spadne na nějakého jiného nebožáka.
Míra nezaměstnanosti klesá více, než se čekalo. Český trh práce je stále přehřátý, soukromý sektor nemá kde brát lidi. Vláda tak může směla začít propouštět státní zaměstnance, nejen ty z pošt či finančních úřadů.
Naše chyba, měli jsme si zvyknout. Minulá vláda přišla s novým stylem politiky: když něco chtěla nebo potřebovala udělat, nejprve to některý z ministrů někde prohlásil mimoděk ve vedlejší větě, nebo to zveřejnilo některé z médií na základě zdrojů obeznámených s návrhem. A podle míry nenávisti v reakcích se daná věc buďto skutečně zavedla, zavedla se v jiné podobě, nebo skončila jako „nápad konkrétního ministra“ v propadlišti dějin. Od stávající vlády řada lidí očekávala návrat rozumové i rozumné politiky s jasnými procesy. Leč, realita je opět jiná, jak naznačují nejnovější veletoče kolem možných nových sazeb DPH.
Bitcoin pokořil hranici 30 tisíc dolarů, poprvé od června. Svědčí mu otřesy a pády bank euroamerického okruhu a související záchranné akce centrálních bank, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Chystané změny daně z přidané hodnoty, které aktuálně zvažuje vláda, jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
