ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zvyšování cen. Na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 procent.
Snížení spotřební daně z paliv ani po měsíci čeští řidiči nepocítili. Vydělávají na něm ale hlavně polští a maďarští čerpadláři, kteří za rekordní marži prodávají produkci z ruské ropy.
Návrh Mariana Jurečky na zvýšení platů některým státním zaměstnancům zdivočel ekonomické komentátory. Ministr po jednání s odbory veřejně navrhl, že by stát měl přidat deset procent na platech třem stům tisícům státních pracovníků. Lidem ze školství, z kultury.
Nejenom český, ale unijní průzkum nálad potvrzuje zhoršení podnikatelského a spotřebitelského sentimentu. V případě spotřebitelů jsou negativní výsledky nálad srovnatelné se situací na začátku pandemie v roce 2020, v případě podnikatelů jsou výrazně lepší než tehdy, ale i tak se měsíc od měsíce zhoršují.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Světově významná ratingová agentura Moody’s v noci na dnešek středoevropského času oficiálně potvrdila, že Rusko se ocitlo v platební neschopnosti – tedy v bankrotu – vůči svým zahraničním věřitelům.
Akcie ČEZ včera spadly nejvíce za osm let, podnik přišel o 70 miliard své hodnoty, a to jen kvůli špatné komunikaci vláních stran. Dnešní valná hromada rozhodne o dividendě, jež asi bude zbytečně nízká
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
