Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je to, že centrální banky v uplynulých letech vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit. České národní banky (ČNB) nevyjímaje.
Po téměř dvou letech se konečně lze dostat do Londýna bez jakéhokoli omezení a Češi tak mohou jako před pandemií vyrazit na nákup na Oxford Street či navštívit British Museum. Postpandemický Londýn však má několik problémů. Předraženými hotely v centru začínaje a nedostatkem řidičů Uberu konče. A věděli jste, že na celý středně velký Marks & Spencer stačí jen jeden „shop assistant“?
Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu, než jakou navrhuje. Její dnešní návrh zní na 48 korun na akcii. Podle trhu a analytiků si mohla říci o více, až takřka o 60 korun na akcii. Nižším návrhem se připravuje o třeba pět miliard korun, které mohla dát výhradně na pomoc zmíněným dvaceti procentům nejpotřebnějších domácností.
Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Šéf ANO se v kriminální kauze, která postihla Starosty a nezávislé, přímo vyžívá. Nejen ministry za STAN by odvolával na potkání. A bývalí členové jeho kabinetu, Alena Schillerová a Karel Havlíček, mu zdatně sekundují. V logice toho, co předvádějí, by ovšem přinejmenším tito dva anoisté, dnes šéfka poslaneckého klubu a místopředseda dolní komory parlamentu, měli rezignovat na své funkce. Mají na hlavě tunu másla - trvale a dlouhodobě jsou v kontaktu, ba dokonce úzce spolupracují s obžalovaným Andrejem Babišem, kterému hrozí až deset let vězení.
V Německu na tři měsíce snížili daně z pohonných hmot. Jedná se o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká.
Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Poučka ostřílených traderů říká, že dění na trzích předznamenává situaci v reálné ekonomice zhruba o půl roku. Pokud se to letos potvrdí, tak nejhorší situace nastane v druhé polovině prosince, tedy symbolicky na Vánoce. A bohužel to nejspíš není scénář katastrofický, ale spíš realistický.
Když přijdete na hlavní pobočku společnosti Pražská energetika v Jungmannově ulici v centru Prahy, postarší člen ochranky vás hned u dveří upozorní, že firma nenabírá nové klienty. Chcete zjistit situaci se zdražujícím plynem a elektřinou, ověřit možnosti na trhu. A hned u vchodu dostanete ránu. Žádné další klienty nebereme! Což vám následně potvrdí paní za přepážkou.
Evropská unie jako celek si v rámci Zelené dohody pro Evropu vytkla za cíl postupně snižovat emise skleníkových plynů. Do roku 2030 se mají dle plánu Fit for 55 emise snížit o 55 procent oproti roku 1990.
Po pěti měsících se měsíční produkce osobních automobilů v ČR konečně vrátila nad hranici 100 tisíc vozů. Květnové statistiky Sdružení automobilových dopravců ukazují, že se situace v automobilovém průmyslu výrazně zlepšila.
