Na americkém jihu to opět vře. Tentokrát nejsou důvodem rasové nepokoje ani kolabující nemovitostní trh, ale inflace. Ta se v jižních státech pohybuje výrazně nad průměrem zemí USA. Důvodů je hned několik, třeba i horší veřejná dopravní infrastruktura.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.
Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?
Obliba spoření ve třetím čtvrtletí roku prudce klesla. Češi citlivě vnímají, zda mají na investice a spoření. Pokles obliby postihl téměř všechny nástroje, jedinou výjimkou se staly termínované vklady. Vyplývá to z Barometru obliby spoření, který sestavuje Asociace českých stavebních spořitelen.
Francie by mohla na dva roky přerušit vývoz elektřiny do Itálie, protože se potýká s poklesem produkce ve svých jaderných elektrárnách, píše agentura Bloomberg. Dodávky z Francie se na italské spotřebě elektřiny podílejí zhruba pěti procenty.
Maďarská vláda se rozhodla prodloužit o tři měsíce platnost cenových stropů pro paliva a základní potraviny, která měla vypršet 1. října. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Vláda chce tímto krokem ochránit domácnosti před růstem životních nákladů, napsala agentura Reuters.
Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch, uvedl Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle některých expertů ale zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů.
Ve vysokoškolských menzách rostou ceny obědů. Důvodem je hlavně zdražování potravin. Například na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) se cena za hlavní jídlo v jedné z menz zvýšila už před prázdninami o šest korun a od září o další tři koruny, nyní se pohybuje mezi 88 až 108 korun. Vyplývá to z odpovědi zástupců vysokých škol v Praze. Nevyloučili, že se ceny jídel budou kvůli inflaci postupně zvyšovat i v dalších měsících. Na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v důsledku toho již nyní zaznamenali mírný úbytek strávníků.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
