Evropské unie přijala pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Zásadní součástí nových postihů je ukončení odběru uhlí z Ruska, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně.
Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.
Jde o první konkrétní vyčíslení škod, které škrtnutí ruských aktiv přineslo západní ropné společnosti. Další budou následovat, shodují se odborníci.
Většina komodit a zboží kvůli válce na Ukrajině a sankcím výrazně podraží. Pro kávu to ale platit nebude. Ta kvůli tragickému suchu v Brazílii má letos zásadně zdražovat, protože se na trhu objeví méně suroviny, než kolik svět spotřebuje. Již na podzim se ale projeví pokles poptávky v Rusku a na Ukrajině, uvádí studie společnosti HedgePoint.
USA uvalí sankce na dvě dospělé dcery prezidenta Vladimira Putina jako součást nového balíčku sankcí proti Rusku za jeho postup na Ukrajině. Nové postihy se zaměří také na dvě největších ruských bank. Bílý dům hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině“, která se mimo jiné odehrála v městě Buča. Nové postihy oznámila také Británie, naopak lídři Evropské unie se dnes na další podobě sankcí neshodli.
Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. Zahraniční banka totiž odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu dolarů (zhruba 14,5 miliardy korun) v dolarech. Oznámilo to ruské ministerstvo financí.
Válka na Ukrajině, stupňující se sankce Západu a ruská odvetná opatření přepisují všechna letošní doporučení, jak a do čeho investovat. Pohnutá doba navíc přináší docela nečekané věci. Pro ty, kdo mají dostatek odvahy.
Průmyslová výroba v únoru opět zklamala, meziměsíčně poklesla o 2,4 procenta. V meziročním srovnání byla o 0,3 procenta nižší. K výraznému propadu došlo především ve výrobě motorových vozidel.
Průměrná úroková sazba hypoték počátkem dubna činila 4,88 procenta. Za poslední měsíc sazba stoupla o 0,26 procentního bodu a od konce loňského roku o více než jeden procentní bod. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu.
Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to dnes šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens.
