Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.
Spirálovitě rostoucí ceny ocele, spolu s rostoucími cenami energií, stavějí evropské průmyslové a stavební společnosti před těžkou volbu, zda mají převzít tyto náklady na sebe, přenést je na zákazníky nebo omezit výrobu.
Češi ve snaze ochránit své úspory před inflací zběsile nakupují zlaté slitky. Ekonomové varují před rozčarováním, které se může dostavit při pokusech investiční zlato prodat. Někteří obchodníci zpětný výkup vůbec neumožňují, jiní nastavují nákupní cenu o desítky procent níž než tu prodejní. „Rozdíl spreadu by se měl pohybovat do pěti procent. Jinak je to snaha obrat prodávajícího,“ říká hlavní analytik BHS Štěpán Křeček.
Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se v pátek ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.
Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí.
Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Česká ekonomika letos stoupne ve srovnání s rokem 2021 o 1,2 procenta. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, průmysl jako celek ale nebude paralyzován. Vyplývá to z nejnovější národohospodářské prognózy Hospodářské komory ČR (HK).
Pracovní úřad aktuálně eviduje téměř 30 tisíc volných míst vhodných pro ukrajinské občany prchající před válkou. Dalších minimálně deset tisíc jich může nabídnout i gastronomický sektor, který ale zpravidla zaměstnance hledá mimo úřady práce.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Členské země Mezinárodní agentury pro energii (IEA) i Bidenova administrativa uvažují o uvolnění zásoby ropy. Oficiální rozhodnutí Spojených států by mohlo přijít ve čtvrtek, stanovisko Mezinárodní agentury pro energii v pátek.
