Zámek Veleslavín opět hledá v aukci kupce. Už posedmé
Barokní perla od Kiliána Ignáce Dientzenhofera s tříhektarovým parkem jde do aukce už posedmé. Vyvolávací cena je 299 milionů korun. Stát tak od první dražby slevil přes 280 milionů. Přesto se mu pro památku nedaří najít kupce. Tak třeba dnes?
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) posedmé nabízí k prodeji pražský zámek Veleslavín. V elektronické aukci, která začne ve středu v 10:00 a potrvá 24 hodin, ho prodává za vyvolávací cenu 299 milionů korun, stejně jako v červnu. Předchozích šest pokusů prodat zámek nebylo úspěšných, do žádné se nikdo nepřihlásil.
Aukce se může zúčastnit každý, kdo před jejím začátkem složil kauci ve výši 15 milionů korun, uvedl ÚZSVM.
Majetkový úřad v minulosti navrhoval zařadit zámek Veleslavín do výměny nemovitostí mezi Prahou a státem, ze které ale nakonec sešlo. Žádost hlavního města o bezplatný převod majetkový úřad odmítl. Do následných aukcí se nikdo nepřihlásil, přestože se vyvolávací cena postupně snížila z původních 580 milionů korun. Úřad po prvním kole aukce nabídl nemovitost hlavnímu městu a městské části Praha 6 za vyvolávací cenu. Magistrát i městská část nabídku odmítly, cenu považovaly za příliš vysokou, adekvátní by podle nich byla zhruba třetinová.
Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází přibližně z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.
Komunistický režim areál znárodnil, po revoluci měly objekt v nájmu různé instituce. Nyní spadá pod majetkový úřad, který areál získal od ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2015. Naposledy byl areál opravován v roce 1986, podle úřadu je proto nezbytná další rekonstrukce. Nyní má nemovitost ve výpůjčce Praha 6, loni část areálu zpřístupnila veřejnosti.
Aukce nemovitostí s vysokou vyvolávací cenou, které ÚZSVM v poslední době pořádal, zpravidla končily neúspěšně. Kromě zámku Veleslavín se opakovaně nepodařilo prodat například středočeský zámek Štiřín nebo pražský Palác Broadway. Úspěchem naopak skončila březnová aukce pražského domu U Hybernů, který se prodal za 447 milionů korun, byl to druhý nejvýnosnější prodej v historii ÚZSVM. Dosud nejvyšší částku 790 milionů korun získal stát z prodeje areálu na náměstí Republiky v centru hlavního města.
Pražský zámek Veleslavín se nepodařilo prodat ani na šestý pokus. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 299 milionů korun se stejně jako při předchozích pokusech nikdo nepřihlásil. Majetkový úřad vyhlásí nové výběrové řízení na prodej nemovitosti.
Zámek Veleslavín stále zůstává v majetku státu, nepodařilo se ho prodat ani se slevou
Reality
Zámek Štiřín stále patří státu. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 884,34 milionu korun se ani tentokrát nikdo nepřihlásil. 
Zámek Štiřín zase nikdo nechce. Stále je moc drahý?
Reality
Pokud bude aukce úspěšná, může to být jeden z nejvýnosnějších prodejů majetkového úřadu. Zatím nejvyšší částku, 790 milionů korun, získal stát z prodeje areálu na náměstí Republiky v Praze.
Národní dům na Vinohradech je na prodej. Za kolik ho stát posílá do dražby?
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
