Začíná rekonstrukce Masarykova nádraží. Přibude víc kolejí i nové zastřešení
Na Masarykově nádraží v Praze začíná jeho modernizace, při které vznikne platforma nad kolejištěm, lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi budou vlaky přijíždět na devět kolejí. Hotovo má být v roce 2027 a přestavba vyjde na 3,39 miliardy korun. Stavbu slavnostně zahájili ministr dopravy Martin Kupka (ODS), generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda a zástupci hlavního města, stavebníků a firmy Penta, která vlastní okolní domy. Nádraží pro SŽ přebudují firmy Strabag Rail a Strabag.
Nádraží bude i při rekonstrukci fungovat a vlaky na něm budou nadále zastavovat, avšak s dílčími omezeními. Po rekonstrukci bude nejstarší pražské nádraží bezbariérové a nové zastřešení propojí Florenc s Hybernskou ulicí a hlavním nádražím. Z patra povedou eskalátory, schodiště a výtahy na jednotlivá nástupiště. Vznikne rovněž nový vestibul pro čekající cestující. Rekonstrukce čeká také celé kolejiště, veškeré technologie, trakční vedení a napájení.
FOTOGALERIE: Jak bude nejstarší pražské nádraží vypadat po rekonstrukci?
Část platformy osadí dělníci zelení a vznikne tak místo, kde budou moci obyvatelé metropole relaxovat. Osvětlení nebo rozhlas budou mít energii z fotovoltaických článků, které stavebníci zabudují do zastřešení platformy. Zeleň bude zavlažována dešťovou vodou, kterou budou zadržovat retenční nádrže.
Nádraží bude po přestavbě trati z Prahy na Kladno a Letiště Václava Havla v Ruzyni výchozí stanicí dráhy na letiště.
„Jsme na začátku unikátní proměny nejenom samotného nádraží, ale unikátní proměny veřejného prostoru. Cílem je vytvořit kvalitní dopravní uzel, ale zároveň vytvořit místo, kde se lidem bude líbit. Rozhodli jsme se jej opravit za pochodu, protože bychom neměli kam dopravu vymístit,“ řekl Kupka.
Masarykovo nádraží je nejstarším železničním nádražím v Praze. První vlak sem slavnostně přijel 20. srpna 1845. Před tím byla na dnešním území města jen konečná stanice koněspřežné dráhy z Lán na Brusce z roku 1831. Nádraží postavilo konsorcium společností Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů v letech 1844 až 1845. Polohu nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Nádraží vzniklo jako konečná stanice dráhy z Olomouce a Vídně do Prahy. Denně jím projde až 30 tisíc cestujících.
Pražská budova Českého statistického úřadu prošla rozsáhlou modernizací. Spotřeba energií se v budově sníží o třetinu. Rekonstrukci za 250 milionů korun financoval z jedné třetiny úřad, zbytek pokryla dotace z Evropské unie. Rekonstrukci provedly společnosti Marhold a D-energy. 
Statistici v novém kabátě. Úřad prošel čtvrtmiliardovou rekonstrukcí
Reality
Prahu letos čeká hodně stavění. Pokračovat bude výstavba metra D, na jaře se začne stavět tramvajová trať v horní části Václavském náměstí, pokračovat bubou i opravy mostů či výstavba bytů na pražských brownfieldech.
Velké plány pro Prahu. Odstartují miliardové investice podle plánu?
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
