Vltavská filharmonie je o krok blíž. Praha žádá o stavební povolení
Praha podala žádost o stavební povolení pro Vltavskou filharmonii i rozsáhlé úpravy jejího okolí. Samotná budova má podle posledních odhadů stát 12,33 miliardy korun bez DPH, další zhruba pět miliard si vyžádá veřejný prostor a infrastruktura. Pokud vše půjde podle plánu, stavba začne v prvním čtvrtletí roku 2028.
Praha udělala další zásadní krok k výstavbě Vltavské filharmonie. Podala žádost o stavební povolení, která zahrnuje nejen samotnou kulturní budovu, ale také rozsáhlé úpravy okolí.
Výstavba filharmonie má podle posledních odhadů stát včetně vybavení přibližně 12,33 miliardy korun bez DPH. Dalších zhruba pět miliard korun bez daně mají stát zásahy do veřejného prostoru, dopravní a technické infrastruktury.
Město počítá s tím, že stavební povolení získá v prvním čtvrtletí příštího roku. Pokud vše půjde bez komplikací, samotná výstavba by měla začít o rok později, tedy v prvním čtvrtletí roku 2028.
Nejde jen o samotnou filharmonii
Projekt pro pražský magistrát připravuje Pražská developerská společnost. Podle jejího ředitele Petra Urbánka nejde pouze o novou kulturní budovu, ale o zásah, který má změnit širší území.
Nová filharmonie má změnit nejen pražskou Vltavskou, ale celé Bubny. Projekt za zhruba 16,5 miliardy korun počítá s koncertními sály, veřejnými prostory i novým výstupem z metra. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Petr Dvořák z Nadačního fondu Vltavské filharmonie.
Vltavská filharmonie bude světovou špičkou, říká Petr Dvořák
Reality
„Nejde pouze o novou kulturní budovu, ale o projekt úzce propojený s veřejným prostorem, dopravní a technickou infrastrukturou i budoucím rozvojem celé lokality,“ uvedl Urbánek.
Podání žádosti podle něj představuje důležitý krok také pro proměnu zanedbaného území Bubny-Zátory.
Pět sálů, restaurace i nové nábřeží
Budovu navrhlo na základě mezinárodní architektonické soutěže dánské studio BIG – Bjarke Ingels Group.
Filharmonie má nabídnout hudební centrum s pěti sály, kreativním prostorem, restauracemi a dalším zázemím. V okolí město plánuje nová veřejná prostranství, vltavské nábřeží i dopravní stavby.
Po získání stavebního povolení chce Praha vypsat tendr na stavební firmu. Pokud se harmonogram podaří dodržet, zkušební provoz filharmonie by mohl začít v roce 2033.
Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.
Praha za desítky miliard. Bubny přitahují nejsilnější investory v zemi
Reality
Nové zázemí pro Českou filharmonii
Budova má mít tři podzemní a šest nadzemních podlaží. Nové prostory zde má získat Česká filharmonie, které už současné technicky a kapacitně zastaralé zázemí v Rudolfinu neumožňuje plnohodnotný rozvoj.
Do nové budovy má zamířit také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a hudební sbírky pražské knihovny.
Otevřená zatím zůstává otázka financování. Praha jedná o příspěvku státu, podpora výstavby filharmonie je součástí programového prohlášení vlády. Město zároveň kvůli financování projektu založilo nadační fond.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
