Skanska postaví v Modřanech dalších 126 bytů za více než miliardu korun
Rezidenční developerská skupina Skanska Residential stejnojmenné švédské skupiny postaví v druhé etapě projektu Modřanský cukrovar 126 bytů a šest nebytových jednotek za více než miliardu korun. Dokončení etapy je plánováno do konce roku 2025. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.
Aktuálně je v druhé etapě prodáno 35 procent bytů. Cena začíná na 125 780 korunách za metr čtvereční. Podle analýzy developerských společností Skanska Residential, Trigema a Central Group byla ve třetím čtvrtletí loňského roku průměrná cena za metr čtvereční v novém pražském bytě 146 459 korun.
Převažovat budou byty o dispozicích 2+kk a 4+kk, součástí ale budou také dispozice 1+kk, 5+kk a takzvané townhouse byty, tedy otevřené střešní lofty. Všechny byty budou mít předzahrádku, terasu, nebo balkon. Prémiové byty v ustupujících patrech pak také terasu s pergolou.
V podzemních podlažích budou sklepy, servisní místnosti, garáže s přípravou pro nabíjecí stanice pro elektromobily. Součástí projektu bude také vnitroblok s parkem a v areálu vznikne také centrální náměstí a amfiteátr. Revitalizovat by se mělo také přilehlé vltavské nábřeží.
Generálním architektem projektu je ateliér Chybík + Krištof. Na podobě druhého vnitrobloku pak spolupracovalo studio Loxia. Za výslednou podobou veřejných prostranství stojí ateliér Flera Ferdinanda Lefflera. V areálu budou po dokončení výstavby instalovány umělecké prvky, které vzešly z veřejné umělecké soutěže ART.cukrovar. Konkrétně to budou instalace Cukrouš, Větrníky, Industriální archeologie a Lev, co hlídá řepu.
Trh s bydlením má do celkového oživení ještě daleko, přesto v některých segmentech poptávka letos nabírá na síle. Po letech, kdy se tvořily fronty na malometrážní investiční byty, jdou nyní na odbyt hlavně větší rodinné byty, zpravidla na dobrých adresách. Mezi kupujícími totiž kvůli vysokým sazbám hypoték převažují zákazníci s vlastní hotovostí, kteří si pořizují nemovitosti pro vlastní bydlení.
Nevídaný obrat na rezidenčním trhu. V krizi ožil zájem o větší rodinné byty
Reality
S důrazem na zelené technologie
V celém projektu Modřanského cukrovaru by měly být nádrže na sběr takzvané šedé vody, tedy na recyklovanou nepitnou vodu z odpadů. Následně může sloužit například ke splachování toalet nebo na praní v pračce. Díky instalovaným technologiím bude podle tiskové zprávy předpokládaná spotřeba pitné vody v areálu nižší o 53 procent, tedy od 59 litrů vody denně na obyvatele. Skanska na stavbu využije také rebetong, tedy beton vyráběný z recyklátu namísto nově těženého kameniva.
„V Modřanském cukrovaru aplikujeme novinky, které očekáváme, že se do budoucna stanou standardem rezidenční výstavby. Patří sem využití obnovitelných zdrojů, prefabrikace, digitalizace, robotika, ale i nové pracovní postupy, které přinášejí zvýšení produktivity a kvality výstavby,“ uvedl Petr Dušta, projektový manažer Skanska Residential.
Kromě druhé etapy Modřanského pivovaru Skanska Residential připravuje v Praze také například čtvrtou etapu projektu Albatros Kbely, Habitat v Malešicích, třetí etapu ve čtvrti Emila Kolbena ve Vysočanech, projekt Michelských pekáren nebo dřevostavbu v Radlicích. Skanska Residential působí na českém rezidenčním trhu od roku 1997 a doposud v Praze postavila přes 9000 bytů.
Bydlení v zeleni, a přitom v centru metropole nabídne nový developerský projekt Klamovka Park. Jak už sám název napovídá, nachází se přímo v jednom z největších pražských parků v žádané lokalitě Smíchova.
Bydlení v Klamovka Parku: Lávkou rovnou z domu do parku, zelená střecha a nízké náklady
Reality
Víme, co se děje na realitním trhu. Buďte s námi v obraze
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
