Pražany čeká další komplikace v dopravě. Strahovský tunel projde rekonstrukcí za miliardy
Pražský Strahovský tunel bude v budoucnu kompletně zrekonstruován. Opravy technologií či vozovky však začnou nejdříve po skončení opravy Barrandovského mostu, která začala před dvěma roky a bude pokračovat v následujících dvou letech.
Celkové náklady rekonstrukce budou šest miliard korun, uvedl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Přesná podoba dopravních omezení a postup prací budou ještě stanoveny. „Teď jsme 26 let od zahájení provozu a prostě nějaké investice si to žádá. Jeho kondice je naprosto klíčová pro fungování automobilové dopravy ve městě. Oprava tunelu nebude v konfliktu s opravou Barrandovského mostu, až ten bude hotov, tak teprve potom začneme něco dělat v tunelu,“ řekl Hřib.
Opravy se uskuteční ve čtyřech etapách a potrvají zhruba deset let. Silničáři při rekonstrukci zmodernizují veškeré technologie v tunelu, odvodňovací šachty, vymění kompletně vozovky a vylepší i bezpečnostní prvky. Opraven bude také v souvislosti s tím, že funguje rovněž jako kryt obyvatel v případě nutnosti. „Tunel je součástí bezpečnostního systému města,“ řekl Hřib.
Rekreační areál v Nové Rabyni, který kdysi patřil vytunelovanému H-Systemu, plochou odpovídá téměř čtvrtině zástavby v obci Lipno. Stát za něj chce v dražbě minimálně 100 milionů. To je ale vzhledem k aktuálnímu územnímu plánu, který na těchto pozemcích nedovoluje stavět, podle expertů příliš.
Smetkův brownfield je na prodej. Má to ale háček, za 100 milionů je moc drahý
Reality
Přesný plán postupu prací a stanovení dopravních opatření, a to včetně objížděk, budou silničáři ještě v následujících letech řešit.
Strahovský tunel je součástí vnitřního okruhu, kdy na severu na něj navazuje tunel Blanka a na jihu tunel Mrázovka. O stavbě Strahovského tunelu začalo město uvažovat začátkem 70. let 20. století. Průzkumná štola se začala razit v roce 1979 a stavba byla zahájená v roce 1985. Po rozsáhlých demolicích v okolí Švédské ulice začal Metrostav razit tunel od jihu a zároveň i ze středu směrem k severu. Úplně proražen byl v roce 1991. Zprovozněn byl 2. prosince 1997.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
