Pojítko i filmová hvězda. Slavný Öresundský most slaví čtvrt století
Dánská královna a její švédský protějšek před 25 lety slavnostně otevřeli slavný Öresundský most spojující jejich země. Dnes je dominantou i symbolem, ale hlavně příkladem infrastruktury, která roztáčí ekonomiku.
Öresundský most, oficiálně se jmenuje Øresundsbroen či Öresundsbron – záleží, z jaké strany se na něj díváte –, slaví pětadvacet let provozu. Za tu dobu stavba přesáhla význam pouhého dopravního spojení. Most je mimo jiné i netradiční filmovou hvězdou. Právě kolem něho se točí děj oblíbené kriminálky Most, objevuje se opakovaně v dalších severských detektivkách a vedlejší roli získal i ve třetí sérii Království z pera dánského podivína Larse von Triera.
Hlavně se však stal spojením Dánska a Švédska. Ba co víc, je prakticky jediným suchozemským spojením Skandinávie se zbytkem Evropy. Pokud byste se chtěli dostat ze Švédska do některé ze zemí Evropské unie suchou nohou jiným způsobem, museli byste přes Finsko a následně přes Rusko. První návrhy projektu vznikly už před druhou světovou válkou a v průběhu následujících desetiletí přibývaly nové, žádný se ale neujal. Vlády onou zemí nakonec nynější verzi odkleply na začátku devadesátých let. Stál více než dvě a půl miliardy eur.
Stavba spojující břehy Öresundské úžiny je impozantní sama o sobě. Ačkoli se vždy mluví hlavně o mostu, jedná se o celý systém, který měří 15,9 kilometru. Z toho je část samotný most, další kus tvoří podmořský tunel a jezdí se také na umělém ostrově. Kromě aut se tu prohání i vlaky. Není divu, že slavnostní otevření 1. července 2000 bylo velkou slávou, ujali se ho panovníci obou zemí, dánská Markéta II. a švédský Karel XVI. Gustav.
Mazání (mentálních) hranic
Öresundský most se stal součástí regionální ekonomiky i životů místních lidí, protože na obou stranách leží významná města. Na dánské straně je to hlavní město Kodaň, na švédské pak především třísettisícové Malmö, ale také univerzitní Lund.
Pro místní otevření mostu leccos usnadnilo a otevřelo jim nové příležitosti. Jak sami uvádějí, hranice pro ně moc neznamená, protože metropolitní oblast kolem Kodaně a jih Švédska platí za těsně propojené regiony. Mnoho lidí si již pevně navyklo žít na obou březích a ve dvou státech zároveň.
Běžně se tu dojíždí za prací. Ostatně Dánština se Švédštinou si jsou podobné a při přimhouření oka nad drobnými nedorozuměními mohou dobře spolupracovat i takto „mezinárodní“ kolektivy. Nedá se ovšem říci, že by Švédové a Dánové byli stejní, každý z národů má svou identitu a své zvyklosti. A o byrokracii to platí dvojnásob – dokonce existuje i firma, která pomáhá Dánům s formalitami při nákupu nemovitosti ve Švédsku.
Nyní pravidelně dojíždí za prací přes úžinu přes 22 tisíc lidí. Ne, že by to před rokem 2000 nebylo možné, existovaly trajekty, které využívala asi zhruba desetina z aktuálního počtu. Až most toto hemžení pořádně nakopl. Navíc se očekává, že v blízké budoucnosti číslo ještě výrazně naroste. A to i přesto, že most je pro cestující patrně nejdražší na světě. Mýto pro osobní auto stojí přes 120 eur.
Do Švédska skoro nikdo nedojíždí
Otázkou však je, kdo z toho má větší prospěch. Jak uvádí deník The Guardian, přes devadesát procent dojíždějících míří ze Švédska do Kodaně, která tak získala příliv potřebné pracovní síly. Do Malmö jí směřuje jen hrstka. Švédští pracovníci v Kodani tam platí i daně, takže ve své domovině nakupují, využívají zdravotnictví a služby, ale vlastně moc nepřispívají.
Když se rychle analyticky zamyslíme, důvody jsou jasné. Dánská metropole prostě táhne a je domovem mnohých světoznámých firem. Naopak švédský region Skåne (který dříve patřil k Dánsku) je naopak byl do značné míry zemědělský a dodnes je obilnicí státu. Svou roli hraje také ekonomika, vyplatí se totiž dostávat dánské mzdy a utrácet je ve Švédsku.
Nelze však říci, že by jih Švédska tratil. Expanze dánských firem přelévá ekonomické úspěchy i za hranice, a mnohé projekty se dějí na obou stranách. Například Evropský spalační zdroj k fyzikálnímu výzkumu bude sídlit v Lundu, ale datové a softwarové centrum bude mít v Dánsku.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv znovu pohrozil Švédsku a Finsku možným odvetným úderem včetně jaderného v případě vojenského střetu se Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Reuters. Původně neutrální země k obrannému paktu přistoupily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Medveděv označil Švédsko a Finsko za cíl ruské armády
Politika
Dánsko plánuje více investovat do Grónska a udělit tomuto arktickému ostrovu větší pravomoci v zahraničněpolitických záležitostech, uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová na návštěvě Faerských ostrovů, které jsou podobně jako Grónsko součástí Dánského království. Informuje o tom agentura Reuters.
Dánové chtějí více investovat do Grónska. Plánují i udělení větších pravomocí
Politika
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
