Plzeňský brownfield se mění k nepoznání. Nová Papírna nabídne 1500 bytů, park, náměstí i kulturní zázemí
Bývalý areál papírny u Radbuzy se mění v jednu z největších nových čtvrtí v Plzni. Developer BC Real tu chce během osmi let vybudovat 1500 bytů, obnovit památkově chráněné haly a doplnit je obchody, restauracemi, galeriemi, sportem i novou náplavkou. Prvních 350 bytů už stojí.
Téměř jedenáct hektarů bývalé papírny u řeky Radbuzy se postupně mění v novou plzeňskou čtvrť. Developer BC Real chce v areálu Nové Papírny během osmi let vybudovat celkem 1500 bytů, z nichž 350 je už hotových. Vedle nové výstavby ale počítá i s obnovou čtyř památkově chráněných objektů, které mají sloužit jako zázemí celé čtvrti. Vzniknou v nich obchody, služby, ordinace, restaurace, kanceláře, sportovní prostory, galerie i hudební klub.
Nová Papírna nemá být uzavřeným rezidenčním areálem. Podle architekta a spolumajitele BC Realu Patrika Nováka má jít o otevřený prostor pro všechny Plzeňany. Součástí čtvrti proto bude i park, nová náplavka a více než tři tisíce metrů čtverečních velké náměstí mezi historickými halami Kotelna a Varna. Právě tam se mají konat kulturní akce, letní kino, zimní bruslení nebo festivaly jídla a pití. Prostor má zároveň fungovat jako galerie pod širým nebem se sochami a dalšími instalacemi.
Industriální minulost zůstane zachována
Silnou součástí projektu zůstane industriální minulost místa. Památkově chráněné jsou tři více než sto let staré bloky, z nichž některé části mají přes 150 let, a také 89 metrů vysoký komín. Hotový už je blok Brána v Zahradní ulici, jeden z prvních plzeňských domů z monolitického železobetonu, který kdysi stavěla firma Müller & Kapsa. Rekonstrukcí procházejí také haly Kotelna a Varna z režného zdiva. Kotelna má být dokončena ve druhé polovině roku 2028, Varna o dva roky později. U komína se připravuje projekt opravy a do budoucna by měl sloužit mimo jiné pro umělecké projekce.
Obě historické haly mají mít odlišný charakter. Kotelna má být živější a více kulturní, Varna klidnější a obchodnější. Developer už hledá nájemce a podle jejich potřeb chce prostory dále upravovat. V halách mají vzniknout také galerie a ateliéry pro umělce. Na tradici kulturního využití chce projekt navázat i po zkušenosti s Café Papírna, které v areálu dlouhé roky fungovalo, než muselo ustoupit stavebním úpravám.
V Plzni začala demolice bývalé centrální vývařovny Škodovky, která kdysi zvládala připravit až 22 tisíc jídel denně. Developer BC Real na jejím místě postaví přes 400 bytů, park pro rezidenty a prostory pro obchody a služby. Samotná výstavba má začít počátkem příštího roku.
Bývalá vývařovna Škodovky padne. V Plzni místo ní vznikne přes 400 bytů
Reality
Zachování identity místa
Podle Nováka je cílem zachovat identitu místa a spojit ji s novou funkcí. „Plzeň, která vždy byla městem průmyslu, má tři zásadní podniky. Pivovar funguje a žije dál, Škodovku, kde se část areálu využívá k původním účelům, a Papírnu, která má jasnou vizi. Pojďme tu identitu ukázat, obnovit ji a žít s ní dál,“ uvedl.
Projekt Nová Papírna vzniká jako společný podnik BC Realu a společnosti KRPA Investment, bývalých Krkonošských papíren. Připravoval se pět let a postupně se rozšiřuje po jednotlivých etapách. Každý rok chce developer zahájit jednu novou etapu bytových domů. Do konce letošního roku má být dokončen další objekt se 180 byty a dvěma věžemi o deseti a patnácti podlažích. Další domy už jsou ve výstavbě.
Hotové jsou zatím objekty u řeky a domy u vjezdu z ulice Zahradní. Nová čtvrť má už také schválené názvy hlavních ulic, například Piettová podle původní Piettovy papírny, Kalandrová, U Kotelny, U Varny nebo Obálková. Podél Nové Papírny a protějšího areálu DEPO2015 má navíc vzniknout nová náplavka, která obě části území propojí s řekou a veřejným prostorem.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
