Nejenom špunty do láhve. Z korku se dá především levně stavět
Korek je levný a ekologický stavební materiál. Staví se z něj ve Středomoří i v Česku. Navíc má skvělé izolační vlastnosti, tepelné i akustické.
Od poloviny 16. století se začal používat korek na výrobu špuntů do lahví na víno, postupem času ale středomořská kůra našla využití i v mnoha dalších odvětvích. V Portuogalsku, které patří mezi její největší světové producenty z ní vyrábí například i kabelky. Čím dál častěji se korek využívá i ve stavebnictví. Má totiž skvělé izolační vlastnosti, tepelné i akustické.
Velmi často se využívá v interiéru, v posledních letech i v exteriéru. Na severu Španělska z něj dokonce postavili celý dům, i proto aby ušetřili.
Na výsledek se můžete podívat do následující galerie:
A korkovou fasádu lze najít i v Česku.
„Vše začalo objevením posledního stavebního pozemku na Rašovce před osmi lety. Místo jsme již dříve znali, a jelikož jsme chtěli stavět co nejvýše směrem k Ještědu, vůbec jsme neváhali,“ vyprávějí investoři.
Korkový dům stojí i v Česku. Podívejte se:
Jasnou představu měli i o tom, že v interiéru chtějí mít pohledový beton, kovové prvky, nebo zavěšený krb. „Kamarádi z ateliéru SAD původní ideje zformovali do návrhu domu,“ přibližuje, jak se dům rodil, Iveta Zachariášová, interiérová architektka a spoluautorka projektu.
Novostavba s krásným výhledem na Ješted je zřejmě první, která má v tuzemsku korkovou fasádu.
Odlišná kultura, klimatické podmínky, a tedy i architektura. Možná i proto má domek ve Vietnamu místo cihel sklo. Dá se v něm bydlet? Podle všeho ano.
Vietnamský skleněný domek fascinuje Západ. Splývá s přírodou
Enjoy
Liberec, město skrze ateliér Sial historicky spjaté s progresivní architekturou, se může stát prvním v Česku, v jehož katastru bude stát výškový dům ze dřeva. A to přímo v centru města.
V Liberci chtějí dřevěnou bytovku. Architekti ji navrhli jako stavebnici
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
