Nejenom špunty do láhve. Z korku se dá především levně stavět
Korek je levný a ekologický stavební materiál. Staví se z něj ve Středomoří i v Česku. Navíc má skvělé izolační vlastnosti, tepelné i akustické.
Od poloviny 16. století se začal používat korek na výrobu špuntů do lahví na víno, postupem času ale středomořská kůra našla využití i v mnoha dalších odvětvích. V Portuogalsku, které patří mezi její největší světové producenty z ní vyrábí například i kabelky. Čím dál častěji se korek využívá i ve stavebnictví. Má totiž skvělé izolační vlastnosti, tepelné i akustické.
Velmi často se využívá v interiéru, v posledních letech i v exteriéru. Na severu Španělska z něj dokonce postavili celý dům, i proto aby ušetřili.
Na výsledek se můžete podívat do následující galerie:
A korkovou fasádu lze najít i v Česku.
„Vše začalo objevením posledního stavebního pozemku na Rašovce před osmi lety. Místo jsme již dříve znali, a jelikož jsme chtěli stavět co nejvýše směrem k Ještědu, vůbec jsme neváhali,“ vyprávějí investoři.
Korkový dům stojí i v Česku. Podívejte se:
Jasnou představu měli i o tom, že v interiéru chtějí mít pohledový beton, kovové prvky, nebo zavěšený krb. „Kamarádi z ateliéru SAD původní ideje zformovali do návrhu domu,“ přibližuje, jak se dům rodil, Iveta Zachariášová, interiérová architektka a spoluautorka projektu.
Novostavba s krásným výhledem na Ješted je zřejmě první, která má v tuzemsku korkovou fasádu.
Odlišná kultura, klimatické podmínky, a tedy i architektura. Možná i proto má domek ve Vietnamu místo cihel sklo. Dá se v něm bydlet? Podle všeho ano.
Vietnamský skleněný domek fascinuje Západ. Splývá s přírodou
Enjoy
Liberec, město skrze ateliér Sial historicky spjaté s progresivní architekturou, se může stát prvním v Česku, v jehož katastru bude stát výškový dům ze dřeva. A to přímo v centru města.
V Liberci chtějí dřevěnou bytovku. Architekti ji navrhli jako stavebnici
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.