Míra tolerance vůči neplatícímu nájemníkovi je v Česku příliš vysoká, říká prezident ANB Vysocký
V Česku je obsazeno pro nájemní bydlení podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj téměř 900 tisíc bytových jednotek. Asi šedesát tisíc z toho počtu, necelých sedm procent, spravují členové Asociace nájemního bydlení. Ta vznikla před pár lety proto, aby prosazovala zájmy vlastníků bytů. Klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Což jejími slovy znamená „narovnání“ podmínek mezi nájemníky a vlastníky bytů.
„Neplatící nájemník je v tuto chvíli do jisté míry zákonem legitimizovaný,“ domnívá se Jakub Vysocký, od června nový prezident asociace. Míra tolerance vůči neplatícímu nájemníkovi je podle něj v Česku příliš vysoká.
I proto se asociace zapojila do legislativního procesu. Její zástupci lobbují v zákonodárných sborech za své zájmy, chodí do poslanecké sněmovny, pořádají besedy a účastní se společenské debaty o budoucnosti nájemního bydlení. Největší právní kancelář v zemi Havel & Partners pro ně připravila paragrafové znění návrhů, které mají za cíl zlepšit postavení vlastníků vůči nájemníkům. Má jít například o možnost snadnějšího vystěhování nájemníka.
Důraz na jednoleté smlouvy
Velký akcent klade asociace také na jednoleté smlouvy. „Celá řada pronajímatelů nedokáže řešit situaci, když nájemník neplatí,“ vysvětluje prezident Vysocký, proč při debatách o budoucnosti nájemního bydlení v Česku klade velký důraz na neplatiče. Asociace si začala vytvářet statistiky neplatičů podle vlastní metodiky. „Podle našich údajů je jich mezi dvěma a čtyřmi procenty,“ říká Vysocký. Podle údajů MMR je číslo řádově nižší. „Úzké místo jejich čísel je, že průzkum prováděli mezi samotnými nájemníky.“
Rozhovor s Jakubem Vysockým přineseme zítra v rámci podcastu Realitní Club |
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
