Dagmar Havlová prodala za miliardu většinový podíl v Paláci Lucerna
Dagmar Havlová prodala většinový podíl v pražském Paláci Lucerna za téměř miliardu korun skupině BTL. Švagrové exprezidenta Václava Havla zůstal podíl 25 procent. Uvedl to server Forbes na základě vyjádření Havlové a technického ředitele BTL Tomáše Drbala. Peníze z prodeje budou podle Havlové využity na rekonstrukci objektu, který je od roku 2017 národní kulturní památkou.
Dosavadní jediná majitelka Lucerny vložila podle Forbesu Lucernu do nově vytvořené společnosti Palác PL. V ní má nyní podíl 75 procent firma BTL Healthcare Technologies, jejímž vlastníkem je podle Evidence skutečných majitelů Jan Vild, a zbylá čtvrtina dál patří Dagmar Havlové, vdově po Ivanu Havlovi. „S Honzou Vildem se známe od revoluce,” řekla Havlová Forbesu. „Miliardářů, kteří by Lucernu zhltli, je spousta. Pro mě bylo důležité spojit se s někým, kdo zachová tradici, hodnoty a společenský účel celého místa,” dodala.
K prodeji podílu v Lucerně se Havlová rozhodla kvůli vysokým nákladům na opravy paláce. „Všechno půjde na rozsáhlé rekonstrukce a do souvisejících oprav, já si z obchodu peníze neodnáším,” uvedla k prodeji. Výnos z prodeje pomůže podle Forbesu pokrýt úvěry na dřívější rekonstrukci vzduchotechniky nebo instalaci výtahu pro handicapované. V plánu jsou do budoucna obnovy historického zábradlí na střešních terasách, části paláce směrem do Štěpánské ulice, pasáží nebo portálů.
Zámek, menhiry nebo třeba věž. Dají se prodat? Ano, má to ale svá specifika. Jedná se o velmi unikátní typy nemovitostí, které se objevují na realitním trhu jen minimálně. Ostatně i jejich cena a kupci bývají velmi specifičtí, protože nejde o běžné nemovitosti, které je možné klasicky zhodnocovat. V realitním žargonu se jim říká trofejní nemovitosti. Na to, které budovy se mohou takto nazývat, kolik se jich ročně objeví a které z nich byly za posledních sto let nejvíce unikátní, jsme se zeptali šéfky Knight Frank a prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), Zdenky Klapalové, která se tímto tématem zabývá dlouhodobě. 
Zdenka Klapalová: Trofejní nemovitosti jsou jako kvalitní umění, bezpečným uchovatelem hodnoty
Reality
Rodinné spory
„V Česku jsme na zelené louce vznikli, vyrostli na českých lidech a myslíme si, že máme zemi co vracet. Přesně lidem by měla Lucerna sloužit,” řekl Forbesu Drbal ze skupiny BTL. Havlová podle něj Lucernu dál povede.
Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové.
„Za poslední rok, rok a půl byli u 9 z 10 transakcí kupci z řad tuzemských hráčů,“ říká Igor Mesenský, partner poradenské společnosti KPMG. Díky tomu, že se z trhu prakticky vytratili zahraniční investoři, dosáhnou domácí kupující na lepší ceny než před rokem či dvěma. V rozhovoru pro newstream.cz Mesenský dále zmiňuje odvětví, která nyní investory nejvíce lákají. Ale třeba i to, proč se prodávající zdráhají zveřejnit cenu obchodu.
Na trhu s prodeji firem dál chybějí zahraniční kupci, říká Mesenský z KPMG
Money
BHM Group miliardáře Tomáše Krska prodala podíl ve skupině Block z Valašska, která je dodavatelem operačních sálů. Za nezveřejněnou sumu ji odkoupil investiční fond Central Europe Industry Partners (CEIP). Newstream o transakci informovala poradenská společnost KPMG, která prodej zprostředkovala. V posledních letech se firma Block přeorientovala z ruského na středoevropský trh.
Miliardář Krsek prodal podíl v dodavateli operačních sálů
Zprávy z firem
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
