Česku se nedaří zkrátit povolování staveb, mohla by přijít až o 14 miliard korun z EU
Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že je v závěrečné fázi jednání s Evropskou komisí a že Česko o evropské prostředky nepřijde.
Česká republika by v nejhorším možném případě mohla kvůli špatně fungující digitalizaci stavebního řízení přijít na základě sankcí z EU až o 13,7 miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO). Problémem by mohlo být hlavně nesplnění cílů (tzv. milníků), ve kterých se ČR zavázala zkrátit proces povolování staveb nejméně o dva roky, či dodat plně funkční agendový informační systém. Vyplývá to z právní části auditu digitalizace zpracované společnostmi MT Legal a Portos. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ale uvedlo, že je v závěrečné fázi jednání s Evropskou komisí a že Česko o evropské prostředky nepřijde.
Digitalizace stavebního řízení je financována konkrétně z části 1.6. NPO a vyčleněno na ni je zhruba 1,45 miliardy korun. Při nesplnění či neprokázání splnění milníků a cílů je Evropská komise oprávněná uložit sankce za nesplnění daných milníků a cílů, uvedli auditoři ve zprávě. Nejvyšší možnou sankcí je 13,7 miliardy korun, u jednotlivých částí se však pohybují v řádu desítek až vyšších stovek milionů korun. Paušální částka za jeden nesplněný milník či cíl činí zhruba 635 milionů korun.
Ze šesti hlavních milníků je největší riziko nesplnění u dodání funkčního systému stavebního řízení. Nové systémy stavebního řízení byly spuštěny loni 1. července a od počátku úředníkům a stavebníkům způsobovaly komplikace nebo zcela bránily v práci. Na jejich zřízení bylo z NPO vyčleněno 330,6 milionu korun. Pokud by EU určila, že systém nebyl řádně dodán, může zkrátit příjmy z NPO buď o vyčleněnou částku, nebo až o 635 milionů korun.
„Bez ohledu na funkčnost systému nebude pravděpodobně možné celkovou částku proplatit. Důvodem nemožnosti proplacení je porušení zákonných pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek,“ uvedli k milníku auditoři ve zprávě.
Ještě větší finanční postih by mohl nastat, pokud by EU neuznala, že se proces povolování staveb zkrátil nejméně o dva roky. Tato podmínka je součástí cíle společně s uvedením v platnost nového stavebního zákona a zahájení činnosti nové struktury stavebních úřadů. Celkem je na tyto tři části vyčleněno 915 milionů korun. Při nesplnění by ale ČR mohla přijít o 3,2 až o 13,7 miliardy korun. ČR musí dokázat zkrácení povolování o dva roky do konce roku 2025. Uvedení stavebního zákona v platnost a zahájení činnosti úřadů auditoři považují za formálně splněný.
„MMR je v závěrečné fázi jednání s Evropskou komisí, které výrazně snižuje riziko jejich nesplnění. I v případě milníku č. 75, který přímo souvisí s náklady na digitalizací stavebního řízení, Česko o evropské prostředky nepřijde. Vyčleněná částka už byla převedena na jiné digitální projekty,“ uvedlo MMR v tiskové zprávě.
Auditoři dále upozornili, že kvůli digitalizaci by mohly být zasaženo také 23 dalších částí (subkomponent) NPO. Podle MMR se ale jedná o maximalistické pojetí dopadů digitalizace.
Řízení mělo například personální, zakázkové nebo projektové nedostatky. Technickou část auditu ministerstvo představí v červnu.
32 klíčových problémů. MMR mělo odložit spuštění změn stavebního řízení, říká po auditu ministr
Reality
Fiasko digitalizace stavebního řízení připravilo české stavebnictví loni orientačně o 14 miliard korun, vypočítává na základě šetření a dat z ministerstva ekonom Lukáš Kovanda. 
Bartošova zpackaná digitalizace připravila stavebnictví o miliardy
Názory
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
