České Budějovice se za šest let stanou evropským hlavním městem kultury za Česko
Evropským hlavním městem kultury za Českou republiku budou v roce 2028 České Budějovice, ve finále výběru porazily Broumov. Tituly od roku 1985 propůjčuje Evropská unie s cílem zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských zemí a podpořit rozvoj kultury v daném městě. V roce 2028 ponesou titul tři města, druhé bude z Francie a třetí ze spřízněných zemí mimo EU.
Vedle Broumova a Českých Budějovic se do soutěže přihlásily také Liberec a Brno, finalisty porota vybrala loni v říjnu. Výběr města začíná šest let před tím, než členská země tuto událost hostí . Nejprve vytvoří evropští i národní odborníci seznam potenciálních měst, z něhož následně vybírají to, které titul ponese. Titul zatím nesla dvě česká města, v roce 2000 Praha a o 15 let později Plzeň.
Po vyhlášení výsledku následoval v sále hlasitý jásot českobudějovického týmu doprovázený boucháním lahví sektu. "Je to unikátní projekt, který by se pro České Budějovice třeba už nikdy v historii neopakoval. Celý tým do toho dal maximum," řekla primátorka jihočeského města Dagmar Škodová Parmová (KDS). Dodala, že nyní bude následovat náročná práce při naplňování zhruba stostránkového projektu před rokem 2028.
Předsedkyně dvanáctičlenného výběrového panelu Else Christensen-Redzepovicová před vyhlášením ocenila náročnou práci obou týmů při přípravě kvalitních projektů. Dodala, že panel nyní zpracuje obsáhlé hodnocení projektů obou měst a doporučení dalšího postupu pro České Budějovice. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že náročný proces přípravy na držení titulu zná z vlastní zkušenosti, protože jej absolvoval jako primátor Plzně před rokem 2015.
Už několik měsíců je jeden z nehonosnějších paláců Na Příkopě zahalen lešením a zelenou sítí. V barokním domě totiž probíhá kompletní rekonstrukce, která by měla být hotová už za rok. V Paláci Savarin po jejím dokončení bude i nadále kasino, ale i restaurace, veřejnosti mají sloužit také další prostory.
Co se děje za plachtou. Unikátní pohled na nejstřeženější staveniště v Praze
Reality
EU pro každý rok vybírá dva členské státy, jejichž města titul ponesou. Pro rok 2028 to bude vedle České republiky také Francie, která ve finále vybírá z měst Bourges, Clermont-Ferrand, Montpellier a Rouen. Vítěz by měl být znám v prosinci. Třetí z měst v roce 2028 bude z kandidátských nebo potenciálně kandidátských zemí nebo z členských zemí Evropského sdružení volného obchodu a Evropského hospodářského prostoru. Do užšího výběru z těchto zemí postoupily Budva v Černé Hoře a Skopje v Severní Makedonii. Vítěz bude znám v září.
Desítky milionů pro vítězné město
Za organizaci a řízení soutěže je v ČR odpovědné ministerstvo kultury, rozhodnutí předpokládá spoluúčast členského státu na financování projektu. Baxa počátkem tohoto měsíce uspěl na jednání vlády ve Vimperku s žádostí o zvýšení rozpočtu svého resortu o dotaci na přípravu projektu Evropského hlavního města kultury 2028. Suma by se měla rozdělit do šesti let 2024 až 2029, a to do maximální výše 480 milionů korun.
Evropská komise uděluje vítězným městům peněžní cenu ve výši 1,5 milionu eur (asi 35,4 milionu korun). Podle loňského vyjádření ředitele státní agentury CzechTourism Jana Hergeta titul v průměru přináší nárůst HDP o 4,5 procenta na obyvatele, přičemž efekt začíná působit dva roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až pět let po jeho skončení. Letos nesou titul města Veszprém v Maďarsku, Elefsina v Řecku a Temešvár v Rumunsku.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
