Barák levnější než chleba. Na francouzském venkově jde pořídit dům za euro
Francouzská obec Ambert, proslulá středověkými uličkami a sýraři, nabízí domy ke koupi za jedno euro (asi 25 korun), napsal magazín Forbes. Jde o součást pětiletého plánu, jehož cílem je zastavit úbytek obyvatelstva v této oblasti.
Obec s asi 7000 obyvateli v departmentu Puy-de-Dôme, v níž je neobydleno zhruba 60 procent domů, chce rovněž oživit místní ekonomiku. Kraj Auvergne, kde Ambert leží, patří k nejchudším francouzským regionům.
Centrální části Francie v pásu, který protíná zemi diagonálně, jsou méně osídlené než hory nebo pobřeží a nejsou také tak dobře vybavené infrastrukturou a službami. Oblasti se říká francouzsky diagonale du vide (prázdná diagonála). Ke konci 19. století se tam obyvatelstvo přesunulo z větší části z venkova do měst.
Pobídky ke koupi domů za jedno euro využívají také v Itálii či na některých místech Španělska. Při koupi domu za jedno eur se ale obvykle noví majitelé musí zavázat k renovaci domu. Britský deník Independent nedávno napsal, že v Itálii jsou náklady na renovaci ve srovnání s jinými zeměmi stále relativně nízké, pohybují se zhruba od 20 tisíc do 50 tisíc eur podle velikosti nemovitosti.
I několik dalších francouzských obcí v minulosti nabízelo domy za jedno euro, zejména v severním regionu Pikardie, kde v roce 2019 nabízeli jednorázový bonus 5000 eur za přestěhování.
Zájemci o dům v Ambertu nemusí být francouzskými občany.
S možností pořídit si dům za jedno euro přišlo před několika lety pár městeček na Sicílii. V současné době se k projektu připojilo přes 40 italských obcí a zdá se, že levné nemovitosti si nachází své kupce. Která města dům za euro nabízí a jak tento koncept vůbec funguje?
Domy za jedno euro. Víme, kde všude je nabízí
Money
Itálie už delší dobu láká cizince. Některé na to, že si tu mohou koupit dům za euro a opravit jej. Jiné na výhodný daňový domicil. Teď ty bohaté ale pořádně zdaní. 
Italka Meloniová vytáhla proti cizím miliardářům
Money
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
