Církev staví novou školu v Klecanech. Otevře ji v září 2027
Pražský arcibiskup Jan Graubner požehnal základní kámen nové budovy Školy svaté Ludmily v Klecanech, kterou buduje Arcibiskupství pražské. Logopedická škola s osmdesátiletou tradicí je určena primárně dětem s vážnou poruchou řeči, která jim komplikuje nejen komunikaci, ale i začlenění do společnosti.
Nová budova výrazně navýší kapacity školy a přinese moderní zázemí pro žáky i pedagogy. Celkové náklady na stavbu, která bude stát na církevním pozemku, přesahují 450 milionů korun. Přes polovinu prostředků Arcibiskupství pražské financuje prostřednictvím Nadace svaté Ludmily, do které vložilo za účelem podpory školství vlastní majetek. Zbývající část prostředků je nutné získat od veřejných dárců. Do lavic nových tříd děti usednou 1. září 2027.
Podívejte se, jak bude vypadat nová škola v Klecanech:
„Logopedická škola je místem naděje. Místem, kde děti, které nerozumí své rodné řeči, dostávají šanci zorientovat se ve světě, který pro ně bývá příliš hlučný, zmatený a nepochopitelný. Jsem vděčný, že se dnes můžeme společně modlit za budoucnost těchto dětí, jejich rodin i pedagogů, kteří je provázejí. A věřím, že díky této nové budově budeme moci pomoci ještě většímu počtu z nich,“ řekl při žehnání základního kamene Jan Graubner.
Když přicházíte k berlínské katedrále, vidíte památku z osmnáctého století. Vnitřek ale překvapí, nově mu totiž vévodí moderní minimalismus. Berlínská katedrála sv. Hedviky je jedním z nejpozoruhodnějších duchovních staveb v dosahu několika hodin od Prahy.
Fotogalerie: Moderní architektura v historickém obalu. V Berlíně otevřeli katedrálu pro 21. století
Reality
Mateřská a základní škola logopedická Don Bosco, která nově ponese jméno svaté Ludmily, je jedinou plně organizovanou logopedickou školou ve Středočeském kraji. Je určena dětem s těžkými poruchami komunikace – zejména s vývojovou dysfázií, poruchou, při níž se dítě učí vlastní mateřštinu jako cizí jazyk. Takové děti často nerozumí významu slov, nejsou schopny sledovat souvislosti, a i přes vysokou inteligenci se v běžném světě cítí ztracené. Čelí nejen vzdělávacím překážkám, ale často také nepochopení a sociální izolaci. Výuka se proto zaměřuje na rozvoj řečových dovedností, motoriky, paměti a porozumění.
„Když se jedna z našich absolventek, Hanka, dostala do naší školy, bála se mluvit a nevěřila si. Postupně se z ní stala premiantka, která zvládla studium v angličtině i práci v zahraniční firmě. Vyrostla z ní odvážná mladá žena, která se ve světě neztratí. Takových příběhů máme mnoho – stačí dát dětem prostor a důvěru,“ uvedla Daniela Špinková, ředitelka školy.
Nevyhovující podmínky a potřeba nové budovy
Současná škola, která nabízí dětem individuální přístup, speciální pedagogiku a bezpečné prostředí, kde se mohou rozvíjet, získat zdravé sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti, sídlí v dřevostavbě ze 70. let, která už dávno neodpovídá potřebám dětí ani nárokům na kvalitní výuku. Prostory jsou stísněné, chybí odpovídající odborné učebny, zázemí pro pedagogy i možnosti dalšího rozvoje. Přesto se každoročně hlásí násobně více dětí, než může škola přijmout.
Nový komplex v Klecanech přinese moderní zázemí až pro 260 žáků, včetně kapacity pro 60 dětí v mateřské škole a 20 míst v internátu. Budova bude zahrnovat logopedické laguny, relaxační zóny, terapeutické místnosti i školní kapli navrženou architektem Davidem Vávrou.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou
Money
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
