Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro v závěru dnešního jednacího dne hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou. Návrh zákona vyvolal u veřejnosti vlnu otázek, některé z nich zodpoví právníci advokátní kanceláře PRK Partners, kteří tématu, které rozdělilo poslance i českou společnost, věnují již druhý díl podcastu Právo k Ranní Kávě.
První prázdninový díl podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláři PRK Partners, se zaměří na rozklíčování hlavních důvodů pro zavedení institutu korespondenčního hlasování a vysvětlí rozdíly oproti elektronickému hlasování.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny v pátek schválila sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Novelu nyní dostanou k projednání senátoři.
Je to už dlouho, co bývalý český premiér Andrej Babiš používal ve volební kampani čepici s nápisem Silné Česko inspirovanou Donaldem Trumpem. Nyní ovšem sáhl po jeho taktice znovu, tentokrát při tažení opozice proti vládou navrhovanému zavedení korespondenční volby. Lídr populistického opozičního hnutí ANO se snaží odvrátit zavedení poštovního hlasování a stejně jako Trump o Joeu Bidenovi tvrdí o vládě, že se snaží ukrást hlasy, píše bruselský web Politico.
Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrhy na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla. Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín.
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Voliči českého prezidenta v zahraničí se překonávají s účastí i ve druhém kole. Na zastupitelských úřadech už například odvolili ti, kdo žijí na americkém kontinentě. Ve Spojených státech amerických se volí na čtyřech místech v Kanadě na dvou. Podle ohlasů z volebních místností je mezi voliči prý cítit radostné napětí. Prohlédněte si naši fotogalerii z volební místnosti na newyorském Manhattanu.
Češi v cizině trhají rekordy v prezidentských volbách na zastupitelských úřadech. Obrovský zájem hlásí Německo, Belgie, Británie i Spojené státy americké. Ani menší státy ale nezůstávají pozadu. Velvyslanci i konzulové ve všech 111 voličských místech za hranicemi České republiky zaznamenali mnohem vyšší účast voličů než při posledních volbách prezidenta v roce 2018.
Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Doplnil, že policie posílila ostrahu u Rádia Svobodná Evropa, míst vytipovaných ve spolupráci s židovskou obcí či diplomatických objektů USA, Izraele a Palestiny.
Tři americké letouny 🛩️ F-15, které se dnes ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, uvedla armáda v prohlášení, které zveřejnila na síti X.
Stovky izraelských letadel dnes 💥 zaútočily na cíle v Libanonu a v Íránu současně, informoval podle agentury AFP mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Jižní předměstí Bejrútu se stalo znovu terčem bombardování, přičemž izraelská armáda potvrdila cílený útok na vysoce postaveného člena Hizballáhu. Izraelský ministr obrany Jisrael Katz na síti X uvedl, že dalším cílem je šéf Hizballáhu Naím Kásim.
Na pražském ruzyňském letišti by dnes pozdě večer měly přistát první dva lety Smartwings z Ománu. Přepravit mají dohromady zhruba 4️⃣0️⃣0️⃣ lidí, primárně klientů cestovních kanceláří, uvedla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Společnost dnes lety do Ománu obnovila, z Prahy ráno odletěly dva.
Cena bitcoinu dnes 📈 roste o téměř jedno procento. Trh s kryptoměnami se propadl při víkendovém kontinuálním obchodování pod 63 200 dolarů za bitcoin, ale ztráty se smazaly ještě během něj. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, což odpovídá úrovním z konce října 2024, řekl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu začal americko-izraelský útok na Írán.
Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group (CSG) získala za více než 2️⃣4️⃣,3️⃣ miliardy korun nepřímý 37procentní podíl v maďarském výrobci náprav, těžkých a speciálních vozidel a jejich komponentů Rába. Jde o součást nákupu 49 procent v maďarské skupině 4iG.
Přesun výroby do Česka či do Polska už ❌ nepřináší německým firmám tak velké úspory, často je přitom spojen s dodatečnými problémy. Ve své studii, o které dnes informoval list Handelsblatt, to uvádí poradenská společnost Strategy&. Výrazně nižší náklady už teď podle autorů studie nabízí jen přesun do asijských zemí.
Dluhy domácností v Česku u bank se v lednu meziměsíčně 📈 zvýšily o zhruba 13,8 miliardy na 2,596 bilionu korun. Objem úvěrů pro nefinanční podniky stoupl o 14,5 miliardy na 1,520 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly o 207,5 miliardy a u firem o přibližně 78 miliard korun.
Česká národní banka loni zadržela 1682 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Byl to 📉 nejnižší počet od roku 2020, loni jich bylo odhalených 2358. Většinu odhalených padělků tvořily bankovky zahraničních měn. U korun odhalila ČNB 429 padělaných bankovek a 208 padělaných mincí. Na tiskové konferenci to dnes řekla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování 📉 ztrácel téměř dvě procenta. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.