Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro v závěru dnešního jednacího dne hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou. Návrh zákona vyvolal u veřejnosti vlnu otázek, některé z nich zodpoví právníci advokátní kanceláře PRK Partners, kteří tématu, které rozdělilo poslance i českou společnost, věnují již druhý díl podcastu Právo k Ranní Kávě.
První prázdninový díl podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláři PRK Partners, se zaměří na rozklíčování hlavních důvodů pro zavedení institutu korespondenčního hlasování a vysvětlí rozdíly oproti elektronickému hlasování.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny v pátek schválila sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Novelu nyní dostanou k projednání senátoři.
Je to už dlouho, co bývalý český premiér Andrej Babiš používal ve volební kampani čepici s nápisem Silné Česko inspirovanou Donaldem Trumpem. Nyní ovšem sáhl po jeho taktice znovu, tentokrát při tažení opozice proti vládou navrhovanému zavedení korespondenční volby. Lídr populistického opozičního hnutí ANO se snaží odvrátit zavedení poštovního hlasování a stejně jako Trump o Joeu Bidenovi tvrdí o vládě, že se snaží ukrást hlasy, píše bruselský web Politico.
Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrhy na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla. Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín.
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Voliči českého prezidenta v zahraničí se překonávají s účastí i ve druhém kole. Na zastupitelských úřadech už například odvolili ti, kdo žijí na americkém kontinentě. Ve Spojených státech amerických se volí na čtyřech místech v Kanadě na dvou. Podle ohlasů z volebních místností je mezi voliči prý cítit radostné napětí. Prohlédněte si naši fotogalerii z volební místnosti na newyorském Manhattanu.
Češi v cizině trhají rekordy v prezidentských volbách na zastupitelských úřadech. Obrovský zájem hlásí Německo, Belgie, Británie i Spojené státy americké. Ani menší státy ale nezůstávají pozadu. Velvyslanci i konzulové ve všech 111 voličských místech za hranicemi České republiky zaznamenali mnohem vyšší účast voličů než při posledních volbách prezidenta v roce 2018.
Ruský prezident Vladimir Putin jednal s někdejším německým kancléřem Gerhardem Schröderem, kterého by si šéf Kremlu přál jako prostředníka pro možné rozhovory mezi Ruskem a Evropou. Agenturu Interfax dnes o schůzce informoval Putinův poradce Jurij Ušakov, který ale podrobnosti nesdělil.
Zaměstnanci na úřadu vlády budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Jejich cílem zůstává zastavit přesun útvarů zodpovědných za agendy závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů na ministerstva, sdělila jedna z mluvčích protestu Pavla Chomynová. K jednodenní stávce se dnes připojilo 58 pracovníků úřadu vlády.
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dostala pokyn ukrýt se ve svých kosmických lodích a připravit se na možnou 🚀🚀🚀 evakuaci, ruští kosmonauti se mezitím snaží opravit zhoršující se únik vzduchu v ruské části orbitálního komplexu. Dnes to podle agentury Reuters oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Rusko je vždy otevřeno všem, kdo mají zájem o vzájemně výhodnou spolupráci, ujišťoval dnes ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Šéf Kremlu, který před více než čtyřmi lety nařídil armádě napadnout Ukrajinu, což rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, zároveň hned v úvodu svého vystoupení kritizoval evropské elity za to, co nazval krátkozrakou agresivní politikou.
Mezinárodní výrobce sušenek 🍪🍪🍪 Mondelez International ve svém závodě v Opavě uvedl do provozu linku Fidorka 3 za 1,3 miliardy korun. Bude denně vyrábět až milion kulatých oplatek v čokoládě inspirovaných tradičními fidorkami, určené budou na export. Díky investici vzniklo přibližně 100 pracovních míst, řekli zástupci společnosti Mondelez.
Výrobce autodílů 🚗🚗🚗 Aumovio Czech Republic se sídlem v Jičíně loni snížil ztrátu na 1,49 miliardy korun z předloňských 2,89 miliardy korun. Tržby společnosti, která má v Česku šest závodů na třech místech, klesly o desetinu na 33,3 miliardy korun.
Do Rady České televize dnes poslanci zvolili opět její bývalé členy Luboše Xavera Veselého a Jiřího Šlégra. Neuspěli bývalí radní Pavel Matocha a Roman Bradáč, které nepodpořila vládní koalice ani opozice. Do rady naopak Sněmovna vyslala bývalého poslance ANO a někdejšího moderátora Stanislava Berkovce. Doplní ho Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Neuspěl například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Senát Spojených států schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů (1,45 bilionu Kč) na prosazování imigrační politiky, informuje agentura Reuters. Návrh nyní čeká na konečné schválení ve Sněmovně reprezentantů.
Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla o 0,1 procenta, uvedl ve zpřesněném odhadu statistický úřad Eurostat. Jeho květnový odhad přitom hovořil o růstu unijního hrubého domácího produktu (HDP), a to o 0,2 procenta.
Používání Národního geoportálu územního plánování bude povinné až od 30. června 2027. Novelu stavebního zákona, která o rok odkládá povinné používání geoportálu, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Úpravu ve Sněmovně předložila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) jako poslaneckou novelu.