Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro v závěru dnešního jednacího dne hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou. Návrh zákona vyvolal u veřejnosti vlnu otázek, některé z nich zodpoví právníci advokátní kanceláře PRK Partners, kteří tématu, které rozdělilo poslance i českou společnost, věnují již druhý díl podcastu Právo k Ranní Kávě.
První prázdninový díl podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláři PRK Partners, se zaměří na rozklíčování hlavních důvodů pro zavedení institutu korespondenčního hlasování a vysvětlí rozdíly oproti elektronickému hlasování.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny v pátek schválila sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Novelu nyní dostanou k projednání senátoři.
Je to už dlouho, co bývalý český premiér Andrej Babiš používal ve volební kampani čepici s nápisem Silné Česko inspirovanou Donaldem Trumpem. Nyní ovšem sáhl po jeho taktice znovu, tentokrát při tažení opozice proti vládou navrhovanému zavedení korespondenční volby. Lídr populistického opozičního hnutí ANO se snaží odvrátit zavedení poštovního hlasování a stejně jako Trump o Joeu Bidenovi tvrdí o vládě, že se snaží ukrást hlasy, píše bruselský web Politico.
Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrhy na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla. Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín.
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Voliči českého prezidenta v zahraničí se překonávají s účastí i ve druhém kole. Na zastupitelských úřadech už například odvolili ti, kdo žijí na americkém kontinentě. Ve Spojených státech amerických se volí na čtyřech místech v Kanadě na dvou. Podle ohlasů z volebních místností je mezi voliči prý cítit radostné napětí. Prohlédněte si naši fotogalerii z volební místnosti na newyorském Manhattanu.
Češi v cizině trhají rekordy v prezidentských volbách na zastupitelských úřadech. Obrovský zájem hlásí Německo, Belgie, Británie i Spojené státy americké. Ani menší státy ale nezůstávají pozadu. Velvyslanci i konzulové ve všech 111 voličských místech za hranicemi České republiky zaznamenali mnohem vyšší účast voličů než při posledních volbách prezidenta v roce 2018.
Bruselsko-kyjevský plán zatáhnout Maďarsko do války je hotov a jeho uskutečnění brání jen vláda 👴 Viktora Orbána. Prohlásil to podle agentury MTI šéf maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na dnešním kongresu Orbánovy strany Fidesz. Szijjártó rovněž tvrdil, že rady unijních ministrů zahraničí se v poslední době proměnily ve „válečné konference“ a že evropské lídry ovládl „válečný fanatismus“.
Média zveřejnila video natočené imigračním agentem, který ve středu v Minneapolisu zastřelil 👩 Renne Goodovou. Informoval o tom server deníku The Washington Post. Agentura AP píše, že napříč Spojenými státy mají dnes po smrti ženy pokračovat protesty proti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho rozsáhlým protiimigračním zátahům.
Největší český internetový obchod Alza v roce 2024 zdvojnásobil čistý zisk na 2️⃣,3️⃣ miliardy korun. Tržby společnosti v předloňském roce vzrostly o třetinu na 61 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Alzy ve Sbírce listin. Na její zveřejnění dnes upozornil server e15. Zakladatel společnosti Aleš Zavoral ve výroční zprávě uvedl, že za výsledky stálo upřednostnění zisku před růstem tržeb. Hospodářské výsledky firmy za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že se Izrael v průběhu příštích deseti let postupně zcela ❌ zbaví závislosti na americké vojenské pomoci. Šéf pravicové izraelské vlády v rozhovoru pro The Economist řekl, že Izrael by se časem neměl spoléhat na žádnou zahraniční pomoc, nespecifikoval však, kdy přesně by měl přestat být závislý na zbrojních dodávkách Washingtonu.
Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ tisíc domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.
V Kyjevě ❌ nefungují dodávky vody a tepla. Kyjevská elektrická soustava byla odstavena kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady.
Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně 📈 zintenzivnil, uvedli analytici. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.
