Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro v závěru dnešního jednacího dne hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou. Návrh zákona vyvolal u veřejnosti vlnu otázek, některé z nich zodpoví právníci advokátní kanceláře PRK Partners, kteří tématu, které rozdělilo poslance i českou společnost, věnují již druhý díl podcastu Právo k Ranní Kávě.
První prázdninový díl podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláři PRK Partners, se zaměří na rozklíčování hlavních důvodů pro zavedení institutu korespondenčního hlasování a vysvětlí rozdíly oproti elektronickému hlasování.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny v pátek schválila sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Novelu nyní dostanou k projednání senátoři.
Je to už dlouho, co bývalý český premiér Andrej Babiš používal ve volební kampani čepici s nápisem Silné Česko inspirovanou Donaldem Trumpem. Nyní ovšem sáhl po jeho taktice znovu, tentokrát při tažení opozice proti vládou navrhovanému zavedení korespondenční volby. Lídr populistického opozičního hnutí ANO se snaží odvrátit zavedení poštovního hlasování a stejně jako Trump o Joeu Bidenovi tvrdí o vládě, že se snaží ukrást hlasy, píše bruselský web Politico.
Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrhy na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla. Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín.
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Voliči českého prezidenta v zahraničí se překonávají s účastí i ve druhém kole. Na zastupitelských úřadech už například odvolili ti, kdo žijí na americkém kontinentě. Ve Spojených státech amerických se volí na čtyřech místech v Kanadě na dvou. Podle ohlasů z volebních místností je mezi voliči prý cítit radostné napětí. Prohlédněte si naši fotogalerii z volební místnosti na newyorském Manhattanu.
Češi v cizině trhají rekordy v prezidentských volbách na zastupitelských úřadech. Obrovský zájem hlásí Německo, Belgie, Británie i Spojené státy americké. Ani menší státy ale nezůstávají pozadu. Velvyslanci i konzulové ve všech 111 voličských místech za hranicemi České republiky zaznamenali mnohem vyšší účast voličů než při posledních volbách prezidenta v roce 2018.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International vyzvala nigerijské úřady, aby nechaly nezávisle prověřit zprávy o smrti nejméně 1️⃣5️⃣0️⃣ příslušníků pastevecké komunity Fulani, převážně dětí, v armádním táboře ve státě Kwara. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Nigerijská armáda obvinění odmítla.
Pražská burza ve zkráceném týdnu podruhé v řadě oslabila, index PX během něj 📉 klesl o 2,4 procenta na 2537,9 bodu. Nejúspěšnějším titulem týdne byla pojišťovací skupina VIG, největší pokles zaznamenaly akcie Komerční banky. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX propadl o 3,7 procenta.
Ukrajina obdržela první mobilní simulátory pro výcvik pilotů stíhaček ✈️ F-16. Výrazně zvýší efektivitu výcviku letových posádek a posílí letecké schopnosti při ochraně ukrajinského nebe, oznámilo dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Šéf rezortu Mychajlo Fedorov v této souvislosti poděkoval partnerům ukrajinského letectva, vládám Nizozemska, Česka, Rakouska a vývojovým společnostem za podporu.
Rozhodnutí o odložení prověřování textových zpráv, které zaslal ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) poradci prezidenta Petru Kolářovi, je plně v kompetenci policie a Kancelář prezidenta republiky jej respektuje, uvedl mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga. Zároveň uvedl, že prezidentská kancelář předala podnět standardním způsobem k prověření Útvaru pro ochranu prezidenta ČR.
Náklady na válku proti Íránu jsou výrazně vyšší, než jakou částku ve středu v Kongresu uváděl zástupce Pentagonu. S odkazem na tři nejmenované zdroje to dnes uvedla stanice CNN. Vysoký úředník ministerstva obrany Jules Hurst ve středu řekl, že válka přišla Spojené státy na 2️⃣5️⃣ miliard dolarů (521 miliard korun), podle zdroje CNN ale mohou být skutečné náklady až dvojnásobné.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v letošním prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o dvě procenta. Hospodářský růst tak výrazně zrychlil z 0,5 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Spojené státy jsou největší ekonomikou na světě.
Ministryně pro místní rozvoj 👩 Zuzana Mrázová (ANO) odmítla opoziční výzvy k rezignaci. Po jednání sněmovního hospodářského výboru novinářům řekla, že nikdy nepřekročila zákonné hranice a nezneužila politickou funkci ve svůj vlastní prospěch. Informace serveru Seznam Zprávy o svém bytě či stavbách na svém pozemku v rozporu s územním plánem města pokládá za vytržené z kontextu.
Ukrajinské drony zasáhly 🔥 rafinerii firmy Lukoil nedaleko ruského města Perm. Průmyslový areál se stal terčem ukrajinských dronů už druhým dnem po sobě, informovala ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Útoky potvrdil i gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin, podle nějž si nevyžádaly oběti ani podstatnější škody, napsala agentura AP.
Barmské úřady snížily trest vězněné nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, což pro ni stále znamená 1️⃣8️⃣ let odnětí svobody. Snížení trestu o šestinu dnes podle agentury Reuters oznámil člen jejího právního týmu. Osmdesátiletá opoziční vůdkyně je ve vězení od roku 2021, kdy armáda v zemi provedla puč. V roce 2022 byla odsouzena k 33 letům vězení, přičemž trest jí byl několikrát zkrácen.
Ředitel Oblastní nemocnice Příbram 👨 Stanislav Holobrada potvrdil, že je jedním ze stíhaných v kauze manipulace zakázek. Cítí se nevinen, důvody obvinění jsou podle něj liché. Nikdo se neobohatil ani nevznikla škoda, řekl Holobrada. Uvedl také, že bude odvolán z představenstva nemocnice, kterou zřizuje Středočeský kraj.