Federální soudkyně zablokovala další pokus Donalda Trumpa zasáhnout do amerických volebních pravidel. Exekutivní příkaz měl vytvořit federální seznam oprávněných voličů a zapojit do procesu americkou poštu tak, aby doručovala hlasovací lístky jen lidem na seznamu. Podle agentury AP soudkyně varovala, že před volbami do Kongresu už zbývá méně než 90 dní a pravidla se nesmějí měnit na poslední chvíli.
Zájem o korespondenční volbu zatím zaostává za očekáváním. Tím pádem by se ani neměly vyčerpat finanční prostředky s ní související, rámcově vyčíslené v důvodové zprávě k příslušné legislativě. Podle ní by letošní korespondenční volba měla daňové poplatníky České republiky vyjít na 10 až 15 milionů korun.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo hlavu státu korespondenčně. Změnu od příštího roku přinese novela, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Oznámil to dnes Hrad na webu. Novinku budou moci krajané využít už v příštím roce při sněmovních volbách, což se pokoušely změnit opoziční hnutí ANO a SPD, která u Čechů v cizině v minulých volbách příliš nebodovala. Novelu možná napadnou u Ústavního soudu.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro v závěru dnešního jednacího dne hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou. Návrh zákona vyvolal u veřejnosti vlnu otázek, některé z nich zodpoví právníci advokátní kanceláře PRK Partners, kteří tématu, které rozdělilo poslance i českou společnost, věnují již druhý díl podcastu Právo k Ranní Kávě.
První prázdninový díl podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláři PRK Partners, se zaměří na rozklíčování hlavních důvodů pro zavedení institutu korespondenčního hlasování a vysvětlí rozdíly oproti elektronickému hlasování.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny v pátek schválila sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Novelu nyní dostanou k projednání senátoři.
Je to už dlouho, co bývalý český premiér Andrej Babiš používal ve volební kampani čepici s nápisem Silné Česko inspirovanou Donaldem Trumpem. Nyní ovšem sáhl po jeho taktice znovu, tentokrát při tažení opozice proti vládou navrhovanému zavedení korespondenční volby. Lídr populistického opozičního hnutí ANO se snaží odvrátit zavedení poštovního hlasování a stejně jako Trump o Joeu Bidenovi tvrdí o vládě, že se snaží ukrást hlasy, píše bruselský web Politico.
Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrhy na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla. Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín.
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Voliči českého prezidenta v zahraničí se překonávají s účastí i ve druhém kole. Na zastupitelských úřadech už například odvolili ti, kdo žijí na americkém kontinentě. Ve Spojených státech amerických se volí na čtyřech místech v Kanadě na dvou. Podle ohlasů z volebních místností je mezi voliči prý cítit radostné napětí. Prohlédněte si naši fotogalerii z volební místnosti na newyorském Manhattanu.
Americký dolar oslabuje. Jednoznačné vítězství demokratů v amerických kongresových volbách zmírnilo nejistotu na finančních trzích a podpořilo poptávku po rizikovějších aktivech.
Ceny ropy se prudce snižují, severomořská ropa Brent tak poprvé za čtyři týdny sestoupila pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Investoři nyní posuzují, jaký vliv bude mít vítězství demokratů v amerických kongresových volbách na další postup Washingtonu ve válce s Íránem.
Republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem, napsal dnes americký viceprezident J.D. Vance na sociální síti X. Připustil to i prezident Donald Trump, poznamenal. Důvod neúspěchu Republikánské strany si všichni uvědomují, což musí být začátek konverzací o jejím dalším směřování, míní Vance. Republikáni ve volbách přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek opět klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 21 haléřů na 48,79 korun za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 42,64 koruny, což je o 40 haléřů méně než dnes.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce.
Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.