Zajímá nás
Válek hodlá připravit zákon o odměňování zdravotníků. Navýšení tabulkových platů odmítl
Většina nemocnic v ČR podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dává na platy 60 procent příjmů, třeba ty rehabilitační nebo psychiatrické až 80 procent. V západních zemích je to zhruba 50 procent. Uvedl to na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Podle prezidenta ČLK Milana Kubka se z menší částky, která do zdravotnictví ve srovnání se Západem jde, platí přístroje a léky za stejné ceny, proto na odměny personálu zůstává méně. Systém veřejného zdravotního pojištění má letos na zdravotní péči 458 miliard korun, dlouhodobě jde zhruba polovina do nemocnic.
"Za mnohem menší peníze dostávají pacienti dostupnost a kvalitu západních zemí. Děje se to na úkor lidí, kteří ve zdravotnictví pracují," řekl Kubek. Výše základní mzdy je spolu se změnou zákoníku práce důvodem, proč část nemocničních lékařů od prosince podalo výpověď z dobrovolné přesčasové práce. Žádají, aby byla podle délky praxe 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy 65 tisíc až 130 tisíc korun.
Protestující lékaři chtějí změnu zákoníku práce na původní hodnotu 416 hodin přesčasů, od října byla zdvojnásobena na 832. Chtějí také umožnit 24hodinový pobyt lékaře na pracovišti, které současnému znění zákoníku práce odporují. "Pokud budeme dodržovat zákoník práce, tak bude na českém trhu chybět 5000.
Meziročně by se měl objem nákladů z veřejného zdravotního pojištění zvýšit o 7,4 procenta, zhruba o 34 miliard korun. Na lůžkovou péči má jít téměř o 20 miliard víc. Válek již dříve přislíbil, že z nich bude 6,8 miliardy vyčleněno na nárůst odměňování zdravotníků. Výslovně je to uvedeno v úhradové vyhlášce, kterou ministerstvo rozdělení peněz na příští rok řeší.kařů," řekl v diskusi poslanec KDU-ČSL Tom Philipp. Pokud se objem přesčasů sníží na 416 hodin, tak se podle něj v současné situaci v květnu vyčerpají.
V největších pražských nemocnicích vypovědělo od prosince přesčasy asi 18 až 38 procent lékařů, většinou je jich 100 až 300. O uspořádání služeb v následujícím měsíci podle nich vedení s lékaři teprve jednají. Péče omezena nebude, v prosinci je objem plánované péče obvykle nižší, uvedli.
Protestující lékaři. V Praze vypovědělo přesčasy až 38 procent z nich
Zprávy z firem
Podle Kubka to ale reálné dopady na platy konkrétních lidí mít nemusí. "Nic nedonutí zřizovatele té nemocnice, aby se to skutečně do platů a mezd promítlo. Není žádná jiná cesta než závazné tarifní tabulky," řekl. Platy podle tarifních tabulek mají pracovníci ve státních zařízeních, například ve fakultních nemocnicích. Dalšími zřizovateli jsou například kraje, města nebo jsou zařízení soukromá. "Ani navýšení tabulkových platů na ně nedopadne přímo," oponoval Válek.
Podle dřívějších vyjádření zdravotnických odborů se organizace, které vyplácejí smluvní mzdy, často jejich výší přizpůsobují. Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních nemocnicích činila 104 652 korun. Celkem 42 procent z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80 331 korun.
Podle Válka je systémovým řešení samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který bude připravovat. "Nebudu slibovat něco, co je nereálné. Že během půl roku změníme systém, který 25 let funguje," řekl ministr. Podle nového viceprezidenta ČLK Jana Přády je třeba ale právě proto, že změny jsou během na dlouhou trať, začít s nimi právě teď.
Válka kromě zástupců komory kritizoval i poslanec Kamal Farhan (ANO), který je stínovým ministrem zdravotnictví tohoto hnutí. V nemocnicích pracuje 22 tisíc lékařů a 48 tisíc sester, pro každého by podle něj bylo možné přímo vyčlenit z těchto 6,8 miliardy na nárůst 9500 korun měsíčně. Pokud by se započítali i další zaměstnanci ve zdravotnictví, šlo by podle Farhana o 110 tisíc lidí a nárůst o 5000 korun měsíčně. Válek ale dříve plošný nárůst odmítl, chce nechat volnou ruku managementům nemocnic.
