Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

To nejlepší pro Švédsko je vstoupit do NATO, říká švédská premiérka

Magdalena Anderssonová, švédská premiérka
ČTK
 ČTK

Proces přijetí Švédska do Severoatlantické aliance podle švédské premiérky Magdaleny Anderssonové nebude trvat déle než rok. O vstup země oficiálně zažádá během několika dní.

Reklama

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.

„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem aliance,“ prohlásila Anderssonová, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice naší země“. Švédsko přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu, a učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla. Země, která by vně aliance byla podle premiérky ve velmi zranitelné pozici, přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu. Učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla Anderssonová.

Spojence čeká dlouhý boj proti ruské agresi, Putin udělal chybu, řekl Biden.

Biden: V případě útoků na státy NATO budeme bránit každý centimetr. Viníkem války je Putin, ne Rusové

Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, řekl v projevu ve Varšavě americký prezident Joe Biden. Viníkem války je podle něj ruský prezident Vladimir Putin, který už dál nemůže zůstat u moci. Spojenci se musejí připravit na dlouhý a složitý boj.

Přečíst článek

„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po pondělní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.

Chystaný vstup Švédska do aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, podle agentury Reuters překreslí geopolitickou mapu severní Evropy. AP zase připomněla, že Švédsko nebylo více než 200 let součástí žádné vojenské aliance. Jeho vstup do NATO proto pravděpodobně „znepokojí“ ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ten se už nechal slyšet, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problémem a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu.  Rusko by podle něj muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.

finský ministr obrany Antti Kaikkonen a ministr zahraničí Pekka Haavisto

Finsko se rozhodlo vstoupit do NATO, Turecko má výhrady a Rusko je proti

Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Rozhodnutí exekutivy má ještě schválit parlament, což ale je považováno za formalitu. Proti rozšiřování NATO je Rusko, které přitom svým vpádem na Ukrajinu přimělo Finsko a také Švédsko, aby začaly podnikat kroky směřující k členství v alianci.

Přečíst článek

Jasná podpora švédskému rozhodnutí naopak přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Dánsko, Norsko i Island dnes také daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by byly napadeny.

„Rozhodnutí Švédska požádat o členství v Severoatlantické alianci vítám a podobně jako v případě Finska ho naše vláda určitě podpoří,“ napsal na twitteru i český premiér Petr Fiala.

Velmi skepticky na možný vstup dvojice severských zemí do aliance reagovalo Turecko, které má jako všechny ostatní členské země právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO. Ankara chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Turecko považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka. Diplomaté ze Švédska i Finska brzy do Turecka zamíří, aby o problematice jednali.

Japonský premiér Fumio Kišida

Ruská agrese mění světový pořádek. Japonci chystají změnu ústavy, chtějí méně pacifismu

Japonský premiér je blízko první změně japonské ústavy od konce druhé světové války, kdy se země zavázala zůstat striktně pacifistickým státem. Rusko tak nezáměrně mění svět. Vedle Japonska své obranné strategie mění také Finsko a Švédsko.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme