Starmer slaví drtivé vítězství labouristů v britských volbách. Sunak přiznal porážku
Britská opoziční Labouristická strana drtivě vyhrála čtvrteční parlamentní volby a po 14 letech vystřídá ve vládě konzervativce. Ti sklízí frustraci Britů ze stavu země a utrpěli nejhorší porážku v dějinách strany, zatímco labouristé obsadí v dolní komoře parlamentu přes 400 ze 650 křesel. Sčítání hlasů stále pokračuje, konzervativní premiér Rishi Sunak však již pogratuloval lídrovi labouristů Keiru Starmerovi, který se dnes stane novým premiérem.
Starmer ve vítězném projevu v centrálním Londýně uvedl, že „změna začíná teď“ a že na Británii znovu svítí naděje. „Takovýto mandát přichází s velkou zodpovědností,“ řekl 61letý někdejší prokurátor. Uznal přitom deziluzi v britské společnosti a vyhlásil, že obnovování jejich důvěry v politiku je „bitva, která definuje naši dobu“.
Premiér Sunak krátce předtím uznal vítězství labouristů, vyjádřil zklamání nad prohrou konzervativců a řekl, že telefonicky pogratuloval svému nástupci. „Dnes dojde k předání moci pokojným a spořádaným způsobem, s dobrou vůlí na všech stranách,“ prohlásil po obhájení mandátu v severoanglickém obvodu Richmond a Northallerton. „Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru... Je mi to líto,“ dodal.
Co slibují labouristé?
Labouristé ve svém programu slíbili voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.
V nově zvolené Dolní sněmovně budou mít labouristé nejméně 410 křesel, čímž prakticky vyrovnají rekord expremiéra Tonyho Blaira z roku 1997. Téměř kompletní výsledky však ukazují, že pro středolevou stranu hlasovala jen zhruba třetina všech účastníků voleb, tedy podobný podíl, jako před pěti lety, kdy naopak labouristé drtivě prohráli. Velké rozdíly mezi podílem hlasů a mandátů jsou důsledkem britského volebního systému, kde se mandáty udělují v jednotlivých obvodech nejsilnějším kandidátům, aniž by museli mít většinu hlasů.
Po prohraných evropských volbách a nečekanému vyhlášení parlamentních voleb se francouzské trhy otřásly. Nyní se ale zdá, že situace je oproti prvnímu kolu hlasování o poznání uvolněnější. Firmy totiž mají po oznámení spolupráce levice a centristů alespoň několik indicií, že by po víkendu nemuselo dojít k úplně nejděsivějším scénářům.
Karel Pučelík: Taktizování proti Le Penové trhy uklidňuje
Politika
Již před dokončením sčítání hlasů bylo jasné, že konzervativci utrpí nejhorší porážku v dějinách se ziskem méně než 130 mandátů. Dosud bylo jejich minimem 165 z již zmíněného roku 1997. V táboře dlouholeté vládní strany teď začíná boj o post nového lídra strany, který rozhodne o jejím dalším směřování.
Svůj nejlepší výsledek naopak zažívají Liberální demokraté, kteří získali nejméně 70 křesel, zatímco v minulých volbách to bylo pouze 11. Do parlamentu zároveň míří jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, kterému se na osmý pokus podařilo získat poslanecký mandát. Jeho nacionalistická strana Reform UK podle neúplných výsledků získala čtyři křesla a téměř 15 procent hlasů. Ve svém londýnském obvodu zvítězil také bývalý šéf labouristů Jeremy Corbyn, který kandidoval jako nezávislý.
