V čele britské Konzervativní strany nově stojí Kemi Badenochová, odhodlaná bojovnice proti woke kultuře, která se nebojí jít do (mnohdy zbytečných) konfliktů. Na druhé straně dokáže být pragmatičtější a konstruktivnější než její konkurent Robert Jenrick. Bude mít schopnosti i dostatek sil, aby se zdecimovanou stranu odrazila ode dna?
Britové dnes volí nové členy dolní komory parlamentu. Favoritem jsou středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po 14 letech u moci hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Hlas už odevzdal premiér Rishi Sunak i lídr opozice Keir Starmer, kteří vyzvali voliče k podpoře svých stran.
Po 14 letech a pěti různých premiérech zřejmě britská Konzervativní strana prožívá alespoň na nějaký čas poslední dny u moci. Ve volbách dolní komory parlamentu, které Británii čekají ve čtvrtek, míří k jasnému vítězství opoziční Labouristická strana. Kampaň postavila na jednoduchém příslibu „změny“, do voleb však nejde s radikálními plány. Za hlavní cíl si vytyčila oživení stagnující ekonomiky.
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu pro mladé lidi, pokud zvítězí v červencových volbách. Podle premiéra Rishiho Sunaka by vojenská či civilní služba mohla být zkušeností, která změní život mladých lidí a umožní jim vyvinout schopnosti, aby se prosadili v reálném světě, píše dnes britský tisk. Plán by měl stát 2,5 miliardy liber (72 miliard korun) ročně. Za porušení povinnosti by zřejmě nehrozilo trestní stíhání, vyplývá z vyjádření konzervativních politiků.
Britský premiér Rishi Sunak v promočeném obleku včera před svým sídlem oznámil nečekaně brzké datum parlamentních voleb už 4. července. Pro oznámení si evidentně dobrý čas nevybral, o zmoklém politikovi už na sítích koluje nejeden vtip. Bude s datem voleb úspěšnější?
Britský premiér se vydal na tažení proti „neschopenkové kultuře“. Ať už to znamená cokoliv, připomíná jeho přístup spíše snahu o laciné předvolební body než o systematický přístup, který by ostrovní pracovní trh skutečně potřeboval.
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci, který bude obsahovat 1600 střel, 400 vozů a téměř čtyři miliony kusů munice. Podle britských médií to oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka před jeho cestou do Varšavy.
První letadla s migranty odletí z Británie do Rwandy za 10 až 12 týdnů a od léta budou tyto lety pravidelné. Prohlásil to britský premiér Rishi Sunak, podle něhož žádný zahraniční soud nezastaví jeho vládu ve snaze omezit tímto způsobem rostoucí počet přistěhovalců v Británii.
Britská konzervativní vláda Rishiho Sunaka stále plánuje vyvážet migranty do Rwandy. Stojí si za tím, že je to bezpečná země. Spíše je to ale maskovaná diktatura, jak nepřímo uznalo i britské ministerstvo vnitra, které vydalo několik povolení k azylu právě pro uprchlíky z Rwandy.
Dolní sněmovna ve třetím čtení schválila návrh migračního zákona, který má umožnit britské vládě deportovat do africké Rwandy některé migranty žádající o azyl. Informovala o tom britská média a světové agentury. Norma nyní podle stanice BBC zamíří do horní komory britského parlamentu, tedy do Sněmovny lordů.
O nejvíce překvapivý krok letošního roku se v britské politice postaral premiér Rishi Sunak, když šéfem diplomacie jmenoval jednoho ze svých předchůdců, strůjce brexitového referenda Davida Camerona. Otázkou je, komu tím prospěje?
Největší kryptoměnové burze na světě Binance se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent kryptoměn odcizených při rekordním hackerském útoku na její platformu. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle.
Dnešních protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, z toho 70 tisíc se sešlo na hlavní demonstraci v Paříži. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na francouzské ministerstvo vnitra. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě varovalo před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. Ruská tajná služba FSB podle státní agentury TASS uvedla, že od americké strany získala informace o přípravě teroristického útoku a podniká příslušná opatření.
Norská rada pro cestovní ruch spustila humornou kampaň lákající na nejpůsobivější veřejné záchody v zemi. Reagovala tak na to, že americký prezident Donald Trump označil tento severský stát vulgárním výrazem pro latrínu, protože opět nedostal Nobelovu cenu. Tu přitom neuděluje norská vláda, nýbrž nezávislý Nobelův výbor, což Norsko Trumpovi opakovaně vysvětlovalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu potvrdil, že evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli.
V Praze, Libereckém kraji a dalších krajích, kde hnutí ANO v říjnových komunálních volbách výrazně oslabilo, se budou konat jeho mimořádné sněmy. V Libereckém kraji již byl stanoven termín, v Praze se o něm jedná. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Homel. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta.
Rusko v noci na dnešek opět útočilo pomocí dronů na Ukrajinu. V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti jeden člověk přišel o život a dva lidé byli zraněni. Dronové útoky vedly rovněž k rozsáhlým výpadkům v dodávkách elektřiny. Informovali o tom ukrajinští představitelé.
V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou "partneři a spojenci", uvedlo ministerstvo.