V čele britské Konzervativní strany nově stojí Kemi Badenochová, odhodlaná bojovnice proti woke kultuře, která se nebojí jít do (mnohdy zbytečných) konfliktů. Na druhé straně dokáže být pragmatičtější a konstruktivnější než její konkurent Robert Jenrick. Bude mít schopnosti i dostatek sil, aby se zdecimovanou stranu odrazila ode dna?
Britové dnes volí nové členy dolní komory parlamentu. Favoritem jsou středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po 14 letech u moci hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Hlas už odevzdal premiér Rishi Sunak i lídr opozice Keir Starmer, kteří vyzvali voliče k podpoře svých stran.
Po 14 letech a pěti různých premiérech zřejmě britská Konzervativní strana prožívá alespoň na nějaký čas poslední dny u moci. Ve volbách dolní komory parlamentu, které Británii čekají ve čtvrtek, míří k jasnému vítězství opoziční Labouristická strana. Kampaň postavila na jednoduchém příslibu „změny“, do voleb však nejde s radikálními plány. Za hlavní cíl si vytyčila oživení stagnující ekonomiky.
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu pro mladé lidi, pokud zvítězí v červencových volbách. Podle premiéra Rishiho Sunaka by vojenská či civilní služba mohla být zkušeností, která změní život mladých lidí a umožní jim vyvinout schopnosti, aby se prosadili v reálném světě, píše dnes britský tisk. Plán by měl stát 2,5 miliardy liber (72 miliard korun) ročně. Za porušení povinnosti by zřejmě nehrozilo trestní stíhání, vyplývá z vyjádření konzervativních politiků.
Britský premiér Rishi Sunak v promočeném obleku včera před svým sídlem oznámil nečekaně brzké datum parlamentních voleb už 4. července. Pro oznámení si evidentně dobrý čas nevybral, o zmoklém politikovi už na sítích koluje nejeden vtip. Bude s datem voleb úspěšnější?
Britský premiér se vydal na tažení proti „neschopenkové kultuře“. Ať už to znamená cokoliv, připomíná jeho přístup spíše snahu o laciné předvolební body než o systematický přístup, který by ostrovní pracovní trh skutečně potřeboval.
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci, který bude obsahovat 1600 střel, 400 vozů a téměř čtyři miliony kusů munice. Podle britských médií to oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka před jeho cestou do Varšavy.
První letadla s migranty odletí z Británie do Rwandy za 10 až 12 týdnů a od léta budou tyto lety pravidelné. Prohlásil to britský premiér Rishi Sunak, podle něhož žádný zahraniční soud nezastaví jeho vládu ve snaze omezit tímto způsobem rostoucí počet přistěhovalců v Británii.
Britská konzervativní vláda Rishiho Sunaka stále plánuje vyvážet migranty do Rwandy. Stojí si za tím, že je to bezpečná země. Spíše je to ale maskovaná diktatura, jak nepřímo uznalo i britské ministerstvo vnitra, které vydalo několik povolení k azylu právě pro uprchlíky z Rwandy.
Dolní sněmovna ve třetím čtení schválila návrh migračního zákona, který má umožnit britské vládě deportovat do africké Rwandy některé migranty žádající o azyl. Informovala o tom britská média a světové agentury. Norma nyní podle stanice BBC zamíří do horní komory britského parlamentu, tedy do Sněmovny lordů.
O nejvíce překvapivý krok letošního roku se v britské politice postaral premiér Rishi Sunak, když šéfem diplomacie jmenoval jednoho ze svých předchůdců, strůjce brexitového referenda Davida Camerona. Otázkou je, komu tím prospěje?
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
Státní zemědělský intervenční fond je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Němečtí pracovníci ve skladech amerického internetového prodejce Amazon na tzv. černý pátek (Black Friday) stávkují. Narušením provozu v tento klíčový den slevových akcí chtějí prosadit kolektivní smlouvu. Informuje o tom agentura Reuters. Nespokojeni jsou i v obchodech španělského řetězce Zara.