Prý i já jsem tlustý. Nevěřte datům ani BMI, říká bývalý mistr světa v aerobiku David Huf
Býval vrcholovým sportovcem, nyní je i koučem. Vymyslel pravidlo záchranné masky v letadle: „Když nastane v letadle krize, komu nasadíte masku jako první? Sobě, nebo dítěti? Sobě. Protože bez vás to dítě nepřežije. V leadershipu je to stejné. Pokud se manažer zničí a zanedbá vlastní mentální a fyzickou hygienu, stane se pro svou firmu i rodinu nefunkčním," říká v podcastu Kód: Longevity David Huf.
Odchod z vrcholového sportu, vybudování úspěšné trenérské praxe a následný náraz do zdi v podobě těžkého vyhoření. Bývalý mistr světa ve sportovním aerobiku, fitness odborník a mentální kouč David Huf v podcastu Kód: Longevity v rozhovoru s moderátorkou Evou Čerešňákovou popisuje svůj profesní vývoj i transformaci pohledu na lidský výkon. Vysvětluje, jak efektivně předcházet manažerskému vyhoření, proč je přílišné spoléhání na data z chytrých technologií v oblasti longevity často kontraproduktivní a jaký přístup k vedení lidí a osobnímu rozvoji skutečně funguje.
Kariéra Davida Hufa začínala v 90. letech, kdy se sportovní aerobik v Česku teprve formoval. Společně s kolegy jako Olga Šípková nebo skupina kolem Vladimíra Valoucha bořil světové žebříčky a získával tituly mistrů světa. Z pohledu dnešního sportovního byznysu však šlo o pionýrské období bez připraveného kapitálu či infrastruktury.
Kolem tématu longevity panuje spousta pseudovědeckých mýtů, upozorňuje bývalá lékařka, vědkyně a nyní modelka a propagátorka dlouhověkosti Hana Janata v podcastu newstream.cz Kód: Longevity. Třeba pití kolagenu anebo vrstvení kosmetiky. Co naopak funguje?
Svaly vám zachrání hezký život ve stáří, říká lékařka a modelka Hana Janata
Newstream TV
„Pocházeli jsme z obyčejných rodin a neměli jsme nic. Náš den vypadal tak, že jsme ráno odjeli do školy, absolvovali těžký dvouhodinový trénink, pak trénovali děti v akademii, dělali osobní tréninky a já jsem chvíli dělal ve fitku i uklízečku,“ vzpomíná Huf. Aby se udrželi na světové špičce, museli si sami vybudovat kompletní profesionální zázemí, což v té době znamenalo inovativní přístup.
Drahý vizážista a choreograf
Jako jedni z prvních začali spolupracovat s tehdy začínajícím výživovým specialistou Petrem Havlíčkem, angažovali sportovního psychologa Olega Mazurova z FTVS a na vizuální prezentaci si najímali profesionální designéry a vizážisty. Náklady na choreografie a tréninkové pobyty v zahraničí dosahovaly na tehdejší dobu obrovských částek – například sto tisíc korun za choreografii v roce 1997, kterou si museli financovat z vlastních příjmů nebo rizikovými půjčkami vázanými na umístění v závodě.
Právě tato raná zkušenost s budováním realizačního týmu od nuly vytvořila základ pro jeho pozdější podnikání v oblasti fitness a wellness managementu. Zásadní impuls přišel již v roce 1995 na konferenci v San Diegu, kde poprvé viděl pětipatrové fitness centrum otevřené 24/7. „V Praze tehdy byla dvě fitka. Tam jsem viděl chrám sportu a řekl jsem si, že to bude moje povolání,“ popisuje.
Chceme být úspěšní v práci, skvěle vypadat, být perfektní rodiče a ještě každý den splnit cíle aktivity. Podle lékařky celostní medicíny MUDr. Alice Anny Szabó jsme ale zdravý život až příliš často proměnili v další závod. V podcastu Kód: Longevity vysvětluje, proč není dobré za každou cenu tlačit výkon. V rozhovoru s moderátorkou Evou Čerešňákovou mluví o stresu, pohybu, stravě, mikrobiomu i menopauze.
Kilometry, kalorie, výkony. Zdraví jsme proměnili v další stres, varuje lékařka
Newstream TV
Po ukončení závodní kariéry Huf přesedlal do role manažera a lektora. Vedl týmy instruktorů, řídil provoz fitness center, vystupoval v médiích a víkendy trávil na školeních po celé Evropě. Deset let trvající extrémní nasazení bez dostatečné regenerace však vyústilo v těžký syndrom vyhoření.
„Stal se ze mě robot. Přestal jsem se těšit do práce. Trvalo to asi půl roku, než jsem po jedné lekci před plným sálem sedl na molo a řekl lidem, že tohle byla moje poslední hodina, protože už nemám sílu jít dál,“ popisuje okamžik, kdy musel ze dne na den změnit svůj život.
Tato zkušenost ho přivedla k hlubšímu studiu psychologie a koučinku. Vyhledal odbornou terapii a následně absolvoval certifikovaný výcvik koučinku podle metodiky Tima Gallweye, jednoho ze zakladatelů tohoto oboru. Uvědomil si, že jeho dosavadní manažerský a trenérský styl byl založen na silové motivaci, která spotřebovávala obrovské množství jeho vlastní energie.
Zkušenost z vyhoření přetavil do zásady, kterou dnes aplikuje při práci s manažery a lídry – takzvané pravidlo záchranné masky v letadle: „Když nastane v letadle krize, komu nasadíte masku jako první? Sobě, nebo dítěti? Sobě. Protože bez vás to dítě nepřežije. V leadershipu je to stejné. Pokud se manažer zničí a zanedbá vlastní mentální a fyzickou hygienu, stane se pro svou firmu i rodinu nefunkčním.“
Návrat k selskému rozumu
V oblasti zdravého životního stylu a longevity se David Huf staví velmi rezervovaně k současným módním trendům a přemíře dat. Upozorňuje na to, že honba za dokonalými hodnotami na chytrých prstenech či hodinkách často generuje více stresu než užitku.
Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v Civilizačním deníku Tereza Zavadilová. 
Elvis žije 49 let po smrti. Miliardáři budou taky
Enjoy
„Dnešní doba je přeplněná informacemi a chytrými pomůckami. Přijde mi úsměvné, když se člověk ráno probudí, cítí se fajn, pak se podívá na aplikaci, která mu řekne, že měl nekvalitní spánek, a jeho nálada jde okamžitě dolů,“ kritizuje Huf technologický diktát a nabádá k návratu ke kognitivní autonomii a přirozenému vnímání vlastního těla.
Zároveň však pojmenovává reálné fyziologické hrozby dneška. Za největší metabolický problém považuje masivní nadspotřebu cukru v potravinách, která vede k tvorbě inzulínové rezistence a narušení přirozeného metabolického hospodaření organismu.
K aktuálnímu trendu farmakologických injekcí na hubnutí typu Ozempic přistupuje pragmaticky. Připouští, že pro moderní medicínu představují užitečný stimul pro změnu hormonálních hladin u lidí, kteří si již sami nedokáží pomoci. Rázně však varuje před představou, že jde o plnohodnotné řešení bez nutnosti změny životního stylu: „Pokud člověk nezmění své návyky a nastavení v hlavě, je to jen dočasná náplast. Bez pravidelného pohybu, úpravy stravy a kontroly svalové hmoty se stav dříve či později vrátí zpět.“
V diagnostice fyzického stavu odmítá zjednodušující metrikou Body Mass Index (BMI). Sám uvádí příklad, že se svou výškou 177 cm a váhou 84 kg spadá podle BMI tabulek do kategorie lehké obezity, ačkoliv jeho tělesný tuk tvoří pouze osm procent. Klíčovým ukazatelem je poměr mezi aktivní svalovou hmotou a pasivním tukem, nikoliv číslo na osobní váze.
Jak koučovat sebe a týmy podle Davida Hufa? Poslechněte si podcast Kód: Longevity
