Reklama

Stát zadotuje domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Na účet střední třídy

blackout, elektroměr,
iStock
Lukáš Kovanda

Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie.

Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí české domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. A cen energií porostou i v dalších letech.

EU prochází „energetickým šokem“, který je výsledkem souhry několika faktorů. Klíčovým je ten, že Rusko letos omezilo své dodávky plynu starému kontinentu. Evropské plynové zásobníky jsou přitom po loňské poměrně dlouhé zimě vyprázdněné. Míra jejich aktuálního naplnění je pro nynější období roku nejnižší za posledních více než deset let. Ruský plynárenský podnik Gazprom, jejž většinově ovládá Kreml, z geopolitických důvodů přesměroval dvé dodávky plynu do Asie. Tam například čínská poptávka po plynu prudce narostla v důsledku post-pandemického ekonomického zotavování. 

Gazprom

Lukáš Kovanda: Z růstu cen energií těží hlavně Rusko, tamní burza je na rekordu

Lidé v Česku se musí připravit na citelné zdražování uhlí. Pokud nemají na zimu, která bude podle předpovědí nadprůměrně mrazivá, dostatečné zásoby, nechť se předzásobí co nejrychleji. Celosvětově totiž cena uhlí zvláště v posledních týdnech prudce stoupá. Za letošní rok se světové ceny uhlí více než dvojnásobily.

Přečíst článek

Gazprom navíc chce odklonem do Asie demonstrovat důležitost nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2. Ten povede plyn z Ruska přímo do Německa, ale až poté, co to EU povolí. Takový proces může trvat až léta a Gazprom preferuje, aby plynovod byl ve využití co nejdříve a v co možná nejvyšší možné míře své kapacity. Vytváří tedy tlak na EU, aby ta pocítila, jak moc je pro ni ruský plyn důležitý a zbytečně nekladla překážky do cesty právě co možná nejdřívějšímu zprovoznění plynovodu v co možná nejvyšší míře jeho kapacity. Gazprom z nynějších napjatých podmínek na evropském, ba světovém energetickém trhu těží vrchovatě. Jeho akcie na ruské burze letos zhodnotily o zhruba 85 procent a nyní v září vytáhly burzu k historickému rekordu. Zpevňuje díky tomu také ruský rubl. Ten letos posílil nejvýrazněji ze všech měn rozvíjejících se trhů. 

Evropě navíc letos nepřejí povětrností podmínky. Vanou poměrně slabé větry, což snižuje produkci elektřiny ve větrných elektrárnách. Což jen umocňuje poptávku po elektřině vyráběné z plynu. Ale protože plynu je málo a zdražuje, vyplácí se dokonce i uvádět do provozu již odstavené uhelné elektrárny. I přes rekordní nárůst cen emisních povolenek se totiž při zdražujícím plynu stává cena elektřiny z uhlí konkurenceschopnou.  

Reklama

Dukovany

Lukáš Kovanda: Energetická chudoba hrozí více než třem milionům Čechů

V Evropě se objevuje hrozba plošných blackoutů, podle odborníků hrozí i v Česku. Navíc nás čeká citelné zdražení energií. A co víc? Odborníci hlásí konec levného cestování.

Přečíst článek

Sázka EU na zelenou energetiku tak již nyní ukazuje své značné slabiny. V minulých dnech rozhodly jak italská, tak francouzská a další vlády zemí EU právě o tom, že budou dotacemi pomáhat svým občanům platit účty za zdražující energie. Nyní se k těmto zemím přidává i vláda česká.  

Podle červencového návrhu Evropské komise, „Fit for 55“, hrozí v důsledku uvedení příslušného klimatického balíčku do praxe takzvaná energetická chudoba třetině obyvatel EU, tedy desítkám až stovkám milionů lidí. V Česku jsou energetickou chodbou, tedy problémy s platbou účtů za elektřinu, plyn či teplo, v důsledku klimatického balíčku tedy ohroženy zhruba 3,5 milionu lidí.

Finanční podpora ze strany vlády tak zřejmě bude nezbytností i v příštích letech. Problém je, že vláda podporu financuje z daní a z veřejného dluhu (a navýšený veřejný dluh jsou v zásadě jen budoucí daně), protože prakticky žádné jiné zdroje nemá. Dotace chudším domácnostem tak v praxi budou platit ze svých daní jejich spoluobčané, což výrazně zatíží zejména střední vrstvy. Situace se tak může stát sociálně neúnosnou a přejít v sociální konflikty, z nichž by těžily politické síly krajních extrémů.  

Jana Maláčová, ministryně práce

Tripartita se na minimální mzdě neshodla. Rozhodnout by měla až příští vláda, vzkázal Babiš

Tripartita se na výši minimální mzdy neshodla. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, kdyby o ní rozhodovala až příští vláda.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme