Reklama

Stanislav Šulc: Zaveďme školné pro vysokoškoláky. Tisíc korun za semestr

Vysoká škola
ČTK
Stanislav Šulc

Jak se blíží okamžik nástupu „pravicové“ vlády, sílí také spekulace o zavedení školného na vysokých školách. Čeká nás opět zbytečná debata o tom, koho školné eliminuje ze vzdělávacího procesu a že se nesmí školství uzavřít jen pro „bohaté“. Řešení je přitom jednodušší než u většiny dalších neřešených problémů, píše Stanislav Šulc v komentáři.

Školné v českém vzdělávacím systému je tabu, kterého se štítí každá vláda. Nyní se k moci pozvolna dostává deklaratorně středo-pravicová vláda, u níž by měla být míra citlivosti vůči podobným problémům nižší než u vlád levicových či čistě populistických. A proto není divu, že se téma školného v terciárním vzdělání pomalu vkrádá do veřejné debaty.

Danuše Nerudová
video

Danuše Nerudová: Česko mrhá talenty. Už na základních školách

Druhým hostem pořadu Victory Club na newstream.cz je rektorka Mendelovy univerzity, předsedkyně důchodové komise a žena, o níž se čím dál více spekuluje, že by mohla kandidovat na prezidentku.

Přečíst článek

A opět se vrací celá škála hloupých nápadů na straně politiků, a naopak zbytečných argumentů na straně odpůrců jakéhokoli nabourávání socialistických reliktů zvláště ve vzdělávání a ve zdravotní péči.

Desátek z budoucí mzdy

Takže se opět nejspíš dočkáme nápadu, že by se školné mělo zavést pro všechny studenty a mělo by být zhruba 15 až 20 tisíc za rok. To je částka, s níž se operuje již nejméně dekádu a jde o fiktivní výpočet, který nikoho neurazí, protože na něj mají mít všichni, zároveň jde o jakýsi desátek z budoucí mzdy. To jsou zhruba ideologická východiska, z nichž daná částka vzešla.

Přitom pokud bychom měli být féroví, měli zohlednit inflaci a růst platů i mezd, mělo by jít nejméně o částku 30 tisíc za školní rok.

Reklama

Rektor České zemědělské univerzity profesor Petr Sklenička

Chytrou krajinu u Lán za 100 milionů obdivuje celý svět, říká rektor ČZU Sklenička

Česká krajina po roce 2050 bude vypadat bohužel jinak, než jsme dnes zvyklí, říká rektor České zemědělské univerzity, profesor Petr Sklenička. „Abychom si to představili, můžeme se zajet podívat do Řecka, Španělska nebo třeba Portugalska. Ale ne do přímořských hotelových resortů all inclusive, kam jezdíme na dovolenou. Pěkně do vnitrozemí, kde zelenou barvu v krajině vystřídala šedá,“ říká akademik, který stojí za stamilionovým projektem Chytrá krajina 2030+.

Přečíst článek

Argumenty proti této částce (respektive proti zavedení školného obecně) pak jsou poměrně jednoduché: ne každý si tu částku může dovolit a z vysokého školství se stane elitní věc.

Chcete půl miliardy?

Zavedení školného tak de facto brání jen to, že jeho zastánci chtějí moc. Proč 20 tisíc? Tedy pokud cílem navrhovatelů školného není to, aby nikdy zavedeno nebylo, což tak ovšem vypadá.

Řešení je přitom úplně jednoduché. Zavést školné pro prváky od příštího roku s tím, že školné bude jeden tisíc korun za semestr pro každého. Kdo studuje víc škol, může, ale zaplatí za každý jeden semestr jeden tisíc korun. A pozor: zaplatí i slovenští studenti.

Škola v době pandemie

Lukáš Kovanda: Největší ztráty dalšího lockdownu plynou z uzavření škol

Další lockdown se vznáší ve vzduchu. I díky proočkování většiny populace by měl být, dojde-li na něj, mnohem více zacílený než předchozí plošné uzávěry. Ekonomice způsobí šrám, snad zvládnutelný, největší ztráty však způsobuje dětem – těm už musíme zabránit, tvrdí ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank.

Přečíst článek

Že to je absurdní a nemá cenu tisícovku od každého vybírat. Že to je směšně málo. Ok, to je samozřejmě dobrý argument, ale čísla hovoří jinak. V roce 2020 studovalo na českých vysokých školách 303 tisíc lidí. Kdyby každý z nich zaplatil za jeden semestr jeden tisíc korun, je to více než 600 milionů korun ročně. Ano, je to výrazně méně, než se školným 20 tisíc za rok, ale výrazně více, než se povedlo komukoli prosadit.

A argument, že existuje student, který by si jeden tisíc korun za semestr nemohl v roce 2021 dovolit, je opravdu lživý. Navíc by se tu konečně mohl rozjet opravdový režim podpory talentovaných žáků, který funguje v rozvinutém světě a konec konců i na prestižních soukromých školách u nás.

Způsob, jak to jde, ne proč to nejde

A konec konců nebylo by od věci tento poplatek indexovat, tedy navázat na inflaci a mohl by v čase růst třeba až k těm vysněným 20 tisícům.

Samozřejmě jistě již někdo brousí argument, že 1000 korun je natolik směšná částka, že její většinu požere administrativa spojená s jejím výběrem. Ale opomíjejí fakt, že cena posílání peněz v současnosti extrémně klesá díky moderním technologiím a je tedy na vládě, aby vypařování oné částky zabránila. V těchto případech totiž platí, že třeba hledat způsoby, jak věci dosáhnout, a nikoli důvody, proč to nejde. Protože když budeme dělat jako vždy to druhé, nebude českému školství v jednu chvíli už vůbec jak pomoci.

Česko ekonomicky i co do populačního růstu zachraňuje imigrace

Stanislav Šulc: Firmy a lidé se poperou o migranty

Bez uvolnění migrační politiky se české hospodářství poměrně zanedlouho dostane do velkých problémů. Migrace se tak znovu dostane na pořad dne, jen zcela jinak než bylo doteď zvykem.

Přečíst článek

Dům od architektů ze studia SENAA

Milionáři v Česku se nejvíce obávají inflace. Investují do realit

Více než polovina českých a slovenských dolarových milionářů považuje za největší hrozbu pro udržení a růst svého bohatství v nadcházejících dvanácti měsících inflaci. Vyplývá to z průzkumu J&T Banka Wealth Report 2021 mezi třemi stovkami movitých respondentů. Téměř všichni pak očekávají, že se inflace bude pohybovat nad dlouhodobým inflačním cílem centrálních bank, který v tuzemsku činí dvě procenta. Každý dvanáctý milionář dokonce očekává inflaci kolem deseti procent. Jednoznačnou obranou podle nich jsou investice.

Přečíst článek

Reklama

Související

Rektor České zemědělské univerzity profesor Petr Sklenička

Chytrou krajinu u Lán za 100 milionů obdivuje celý svět, říká rektor ČZU Sklenička

Přečíst článek
Reklama
Doporučujeme