Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Fialův kabinet opět přilévá olej pod inflační kotel
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.
Vláda si musí ujasnit, oč jí jde. Buď může rozhazovat peníze horem dolem a podněcovat inflaci. To ale kritizovala na předchozí vládě Babišově. Nebo najde odvahu přetnout zakletý kruh, kdy přidávání na platech či dávkách pomáhá roztáčet inflaci a ta zase vyvolává volání části veřejnosti, odborů či opozice po přidávání na platech a dávkách.
Pokud v sobě tuto odvahu nenajde, jde o populismus, neboť v zájmu udržení si alespoň jakés takés voličské přízně teď a tady vláda jedná na úkor budoucnosti a budoucích generací.
Jestliže tedy vláda nechce být populistickou, ať navyšuje pomoc jenom a pouze tam, kde je to ze sociálního hlediska nezbytně nutné.
Až 50 miliard na pomoc ekonomice výměnou za to, že na ně kabinet neuvalí válečnou daň. To je nabídka, s níž přišla za vládou Česká bankovní asociace. 
Banky nabízejí Fialově vládě handl. Místo válečné daně dají 50 miliard na pomoc ekonomice
Money
Vláda už letos životní minimum dvakrát zvyšovala. Navíc pomohla navýšením příspěvku na bydlení. To je pomoc, která přímo adresně cílí na problém energetické drahoty. Navyšování životního minima rozšiřuje okruh příjemců přídavků na děti, nikoli vlastní výši tohoto přídavku. Je tedy další pomocí, navíc stále plošnější, resp. méně zacílenou.
Zatím si ji stát dovolit může. Rozvrat veřejných financí nyní není na pořadu dne. Byli to ale politici současné vlády, kteří už loni, ještě v opozici, tvrdili, že veřejné finance už jsou rozvrácené. Pokud by tehdy byly rozvrácené, těžko by nyní nynější vláda mohla rozhazovat horem dolem. Jenže při takovémto přístupu politiků se prostě jednou v rozvratu vážně ocitnou.
Politici současné vlády před volbami slibovali, že veřejné financí dají do pořádku. To měla být ta změna. Vyvolali očekávání. Zůstávají nenaplněna. Pokud by měla začít být naplňována, musí najít odvahu třeba právě nyní nezvýšit životní minimum. Když už jej zvyšovali a zvýšili i příspěvky na bydlení, šlo by o rozumný, nepopulistický kompromis. Byl by to alespoň náznak změny.
Německý automobilový koncern Volkswagen by v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu mohl přesunovat výrobu z Německa a východní Evropy do jiných zemí, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření zástupců podniku. Koncern Volkswagen má továrny v Německu, České republice a na Slovensku, tedy v zemích, které patří v Evropě k nejzávislejším na ruském plynu.
Hrozí přesun výroby Volkswagenu z Česka? ptá se Bloomberg
Zprávy z firem
