Dalibor Martínek: Vydry, bobři, vlci a medvědi jsou zpět. A terorizují českou ekonomiku
Aktuální zpráva jihočeských rybářů praví, že vydry napáchaly škody v řádu milionů korun. Tato roztomilá chlupatá a hravá zvířátka, na která se chodíme dívat do zoologických zahrad, se nám vracejí do přírody. To neměla dělat. Měla zůstat v zoo, pro pobavení lidí. Jenže vydry ne. Nyní nám zase začaly „devastovat“ české rybníky a řeky. Ony totiž nechodí pro jídlo do supermarketu, ony si samy loví ryby. A potom je žerou, aby přežily. Je to takový životní řád.
Jenže pro lidi takový řád není dobrý. Lidi všechno sežerou, mají na to „nárok“, protože mají větší mozek. Ale běda, když nějaký jiný tvor chce také žrát. Vydry chceme v zoo, ale ne v přírodě. Celou přírodu jsme přepočítali na koruny. Takže se teď dozvídáme, že rybáři na jihu Čech loni získali 13 milionů korun jako náhradu za škody od vydry.
„Bohužel ty kompenzace se vztahují na chovné rybníky. Jakmile je ale ryba vysazena do revíru, což je například řeka, nepatří nikomu. Majetkem se stane ve chvíli, kdy ji někdo s povolením uloví. Takže na náhradu škod, které vydra na řece způsobí, nemáme nárok," uvedl smutně jednatel jihočeských rybářů Jiří Marek.
Je to ve stejném duchu, jako s další lesní zvěří. Jeleni okusují mladé smrčky, je potřeba jejich počet pomocí myslivců regulovat. Těch pár zastřelených myslivců, kteří se pobili mezi sebou, za to stojí.
Lední medvěd Tom, který žil v pražské zoo, uhynul po svém přesunu do dalekého Kazachstánu. Pro někoho to není zajímavá zpráva, ale rozhodně nyní bude aspoň na čas hýbat veřejným děním. Proč medvěd uhynul? Rýsuje se nám tady mezinárodní vyšetřování, kdo za skon medvědího samce může. Kazaši, nebo Češi? Skandál, kdy Praha bude obviňovat Kazachstán, a naopak.
Dalibor Martínek: Bláznivý český boj za ledního medvěda. Tom uhynul, Praha dá miliardu na nový pavilon
Názory
Vlk, který by měl v přirozeném prostředí regulovat počet spárkaté zvěře, kterou tak nesnášejí lesníci, nemá vůbec žádnou šanci. Tenhle pejsek totiž občas zakousne i nějakou tu ovci, a stává se tak nepřítelem člověka. Poslední vlk byl v Čechách zastřelen v roce 1974 u Vimperka na Šumavě. Ochránci přírody udělali první poslední, aby vlka do českých lesů vrátili. A on se skutečně vrátil.
Jenže, jak se zdá, je už těch vlků trochu moc. Podle odhadů kolem dvou až tří set. Jak uvádí Josef Jirát, který se „problematikou“ vlka zabývá, a je smutné, že je to „problematika“, tak vlci v Beskydech ulovili před patnácti lety během roku 1885 kusů spárkaté zvěře. Což představuje asi 6,4 tun zvěřiny. To činí podle Jiráta „ztrátu“ asi 320 tisíc korun. Co na takovou újmu řeknou myslivci? Vystřílet.
Český rybářský svaz na jihu Čech ročně vysadí do vody ryby za 50 milionů korun. Na řadě míst se jim však vrátí jen zlomek z investovaných peněz. „Třeba na Blanici je situace taková, že když tam půjdete v některých místech po břehu, každých deset metrů uvidíte skluzavku do vody, které vytváří vydry. Z ryb, které tam vysadíme, je proto návratnost na úrovni deseti procent,“ uvádí Marek. Představte si, dnes žije podle odhadů v Česku asi čtyři tisíce vyder!
Ještě horší jsou kormoráni, ty už nikdo ani nespočítá. Na jihu Moravy je střílejí, žerou ryby. O medvědech už není vůbec žádná řeč, je to prostě škodná. Máme v přírodě asi deset rysů, ti jsou trpěni jen proto, že jich je vážně málo. A bobr? Ten je nejhorší.
Nejhorší je spárkatá zvěř. Teď trochu hororového čtení. Představte si, že po českých lesích pobíhá víc než třicet tisíc kusů jelenů evropských, tedy laní i jelenů! Neuvěřitelné číslo. Takové zvěře, která nám žere naši přírodu a způsobuje národohospodářskou škodu. Už si na to stěžují i ochránci přírody.
Dalibor Martínek: Pojďme vyhubit zvěř, abychom zachránili přírodu
Názory
V Česku byli bobři vyhubeni v první polovině 18. století. Potom se vrátili na jih Čech, ale protože ničili stromy, další ekonomický majetek, byli opět vyhubeni v roce 1876. Poslední bobr údajně padl u Hamru na Nežárce. Nyní se tito obří hlodavci opět vrátili, nedají si pokoj. V Lednicko-valtickém areálu, kde bobři okusují stromy, už zase vymýšlejí, jak se těchto bestií zbavit.
Je vtipné, jak se vede společenská debata o udržitelnosti, o přírodě. Ale jakmile si nějaké zvíře dovolí zavítat do té naší přírody, stává se škodnou, původcem ekonomických škod. Možná by bylo čestné si přiznat, že nás ta zvířata štvou. Pár jich zavřeme do zoo a za vstupné se na ně choďme dívat. Ale hlavně, aby nám ty mršky nezaplevelovaly přírodu a nepáchaly ekonomické škody.
