Zpět nad nulou. Německé dluhopisy už zase nesou kladné výnosy
Nastává přelom na pokřiveném dluhopisovém trhu. Po třech letech záporných sazeb, kdy investoři státu ještě platili za to, že směli financovat jeho dluh, se výnosy německých dluhopisů vrací do kladného pásma. Desetileté dluhopisy německé vlády se poprvé od května 2019 dostaly fous nad nulu. Jejich růst odráží rekordní inflaci a oživování ekonomiky v eurozóně a s tím související vyhlídky na zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky (ECB), píší agentury Reuters a Bloomberg.
Záporné výnosy u dluhopisů znamenají, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčili peníze. Investoři negativní výnosy u německých dluhopisů v posledních letech akceptovali kvůli mimořádně uvolněné měnové politice ECB zahrnující negativní depozitní sazby i kvůli úvěrové spolehlivosti Německa.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce zvýšil o 2,7 procenta, uvedl ve své předběžné zprávě spolkový statistický úřad. Ekonomika se tak vrátila k růstu po předloňském propadu o 4,6 procenta, za kterým stály negativní hospodářské dopady koronavirové pandemie.
Německo se zotavuje z covidu. Největší evropská ekonomika loni vzrostla o 2,7 procenta
Money
Výnosy u desetiletých dluhopisů německé vlády, které jsou považovány za klíčový ukazatel pro celou eurozónu, ve středu podle agentury Reuters vystoupily až na 0,009 procenta. V březnu 2020 tyto výnosy kvůli obavám ze šíření koronaviru sestoupily až na minus 0,91 procenta, upozornila agentura Bloomberg.
ECB minulý měsíc oznámila, že na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (zhruba 45 bilionů korun).
„Výnosy (u dluhopisů německé vlády) budou muset stoupnout výrazně nad hranici nula procent,” uvedla analytička Althea Spinozziová ze společnosti Saxo Bank. Upozornila, že růst výnosů u dluhopisů, který zvyšuje náklady na správu dluhu, bude pro některé evropské země znamenat problémy.
Se začátkem roku 2022 si svět připomněl dvacáté výročí hotovostní podoby společné evropské měny euro, která ve své podstatnější, bezhotovostní formě spatřila světlo světa ještě o tři roky dříve. Za svá léta existence se rozhodně nemusí stydět, zvláště jedná-li se stále o experiment hospodářské a měnové unie (EMU), v němž se ekonomické racio musí popasovat se silnými politickými zájmy a motivy.
Euro v peněžence slaví dvacet let. Je k čemu blahopřát?
Názory
Nízké úrokové sazby jsou špatné pro finanční sektor, teď to bude pro zisky bank a pojišťoven lepší. Centrální banka chce utnout inflační očekávání, která jdou hlavně přes mzdy, říká ex-centrální bankéř a šéf české pobočky Expobank Lubomír Lízal. Banka aktuálně hledá kupce. 
Lubomír Lízal: Vysoká inflace pomůže vládě s dluhem, ale jen chvilku
Money
Jak se za dvacet let fyzické existence eura vyvíjel jeho kurs ke koruně? A jak s ním zamával covid? Má pro Česko ještě vůbec smysl vstupovat do eurozóny a jak to bude s jednotnou měnou dál? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Euro oslavilo dvacet let. Jednotná měna po covidu už nebude, co bývala
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
