Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ráje drží smutek, globální daň ožívá

Původní záměr globální daně mířil na technologické giganty, návrhu se proto přezdívalo GAFA, podle počátečních písmen největších internetových hráčů (Google, Amazon, Facebook a Apple).
ČTK
Tereza Zavadilová

Sny někdejšího politika ODS Vlastimila Tlustého o jednotné dani ve výši 15 procent se nyní znovuzrodily v globální podobě. Většina zemí OECD na sklonku týdne odsouhlasila celosvětovou minimální korporátní daň ve stejné výši.

Reklama

S patnáctiprocentní daní nesouhlasily tři evropské státy, konkrétně Irsko, Maďarsko a Estonsko. Irsko má sazbu nižší, a to ve výši 12,5 procenta, Maďarsko dokonce jenom devět procent. Odpor Estonska je ale považován za překvapivý, protože země má základní korporátní sazbu ve výši 20 procent a její daňový systém je například i OECD považován za nejmodernější na světě. 

Většina států, konkrétně sto třicet ze 139 zemí, dohodu podepsala. „Je to nejdůležitější mezinárodní daňová dohoda za sto let,” komentoval mimořádný konsenzus francouzský ministr financí Bruno Le Maire. V obdobném duchu se vyjádřila i šéfka Fedu Janet Yellenová, když uvedla, že dohoda mezi 130 zeměmi reprezentujícími 90 procent světového HDP je „historickým dnem pro ekonomickou diplomacii.”

Dohoda o mezinárodní dani měla dva cíle. Jednak boj proti daňovým rájům, protože globální závod o co nejnižší daně byl ničivý a začal mít leckdy i absurdní podobu – v některých zemích už byla daň dokonce nulová a třeba Microsoft z tržeb části své firmy ve výši přes 300 miliard dolarů letos na jaře nezaplatil skoro nic. 

Druhým cílem byl problém zdanění technologických gigantů. Firmy jako Facebook, Google či Microsoft často mají největší tržby ve vyspělých ekonomikách s relativně vysokou podnikovou daní, ale příjmovou daň platí jinde, kde je nejnižší. Konkurenční boj s těmito giganty je pro jiné firmy takřka nemožný, protože už asi dekádu platí, že díky své finanční síle jakoukoli konkurenci koupí či přímo zničí a obří či nejsofistikovanější zakázky si pak dokáže rozebrat jen pár firem.  

Reklama

Daňový ráj Monte Carlo, ilustrační foto

G20 podpoří globální korporátní daň, o konkrétní sazbě se ještě povede diskuse

Ministři financí skupiny velkých ekonomik G20 na svém příštím zasedání 9. a 10. července podpoří dohodu, která stanoví globální minimální firemní daň, a vyzvou k dokončení technických prací, aby mohli v říjnu schválit rámec pro její zavedení. S odvoláním na návrh závěrečného komuniké to uvedla agentura Reuters.

Přečíst článek

Příjmová inkluze

Protože většina technologických gigantů pochází z Ameriky, Spojené státy si to braly trochu osobně a nesouhlasily s tím, aby regule mířily jen vůči nim. Proto prosadily, aby se opatření o placení daně v místě tržeb týkalo největších světových firem, ať digitálních či nikoli, s obratem nad 20 miliard dolarů ročně a ziskovou marží nad 10 procent. Konkrétně má opatření s názvem „příjmová inkluze” fungovat tak, že  firma musí doplatit daň minimálně do výše  15 procent ve všech jurisdikcích, kde dělá tržby. Podle S&P Global Intelligence asi třetina největších firem platila v posledních pěti letech daň z příjmu nižší než zmíněných patnáct procent. Facebook například platil efektivní firemí daň 12 procent. Nová pravidla ohledně dvacetimiliardové hranice tržeb mají projít sedmiletým testem. 

Patnáctiprocentní daňová sazba je relativně nízká, protože stále umožní jednotlivým státům v daňové oblasti konkurenci. V Česku je firemní daň 19 procent, ve Francii 30 procent. Česko by mělo na mezinárodní dani vydělat - čeká se dodatečný daňový příjem ve výši dvou miliard korun, EU získá 48 miliard eur. Globálně by nová daň měla státům přinést podle předpokladů OECD 3,2 miliardy dolarů.

Daň by měla začít platit v roce 2023, aby státy měly čas adaptovat svou legislativu a připravit se na nový systém. Dohodu budou příští týden v Benátkách ještě schvalovat ministři financí G20, v říjnu by ji měly odsouhlasit národní státy. Krom tří evropských států dohodu zatím nepodepsal Barbados, Keňa, Nigérie, Srí Lanka, Svatý Vincent & Grenadiny a dále Peru, které aktuálně nemá vládu. 

Foto: ČTK

Nesplácené úvěry živnostníků rostou rychleji než za krize 2008.

Živnostníci na huntě. Nesplácené úvěry jim rostou rychleji než za krize 2008

Objem nesplácených úvěrů živnostníků během pandemie vzrostl o padesát procent. Jde o nejpostiženější skupinu dlužníků vůbec. 

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Investice a daně. Kdy máte klid a kdy musíte vyplňovat přiznání?

Martin Pleštil: Investice a daně. Kdy máte klid a kdy musíte vyplňovat přiznání?

Přečíst článek
Daňové přiznání

Daně v digitální éře měly být snadné. Pro Slováky a další cizince to ale neplatí

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme