Ráje drží smutek, globální daň ožívá
Sny někdejšího politika ODS Vlastimila Tlustého o jednotné dani ve výši 15 procent se nyní znovuzrodily v globální podobě. Většina zemí OECD na sklonku týdne odsouhlasila celosvětovou minimální korporátní daň ve stejné výši.
S patnáctiprocentní daní nesouhlasily tři evropské státy, konkrétně Irsko, Maďarsko a Estonsko. Irsko má sazbu nižší, a to ve výši 12,5 procenta, Maďarsko dokonce jenom devět procent. Odpor Estonska je ale považován za překvapivý, protože země má základní korporátní sazbu ve výši 20 procent a její daňový systém je například i OECD považován za nejmodernější na světě.
Většina států, konkrétně sto třicet ze 139 zemí, dohodu podepsala. „Je to nejdůležitější mezinárodní daňová dohoda za sto let,” komentoval mimořádný konsenzus francouzský ministr financí Bruno Le Maire. V obdobném duchu se vyjádřila i šéfka Fedu Janet Yellenová, když uvedla, že dohoda mezi 130 zeměmi reprezentujícími 90 procent světového HDP je „historickým dnem pro ekonomickou diplomacii.”
Dohoda o mezinárodní dani měla dva cíle. Jednak boj proti daňovým rájům, protože globální závod o co nejnižší daně byl ničivý a začal mít leckdy i absurdní podobu – v některých zemích už byla daň dokonce nulová a třeba Microsoft z tržeb části své firmy ve výši přes 300 miliard dolarů letos na jaře nezaplatil skoro nic.
Druhým cílem byl problém zdanění technologických gigantů. Firmy jako Facebook, Google či Microsoft často mají největší tržby ve vyspělých ekonomikách s relativně vysokou podnikovou daní, ale příjmovou daň platí jinde, kde je nejnižší. Konkurenční boj s těmito giganty je pro jiné firmy takřka nemožný, protože už asi dekádu platí, že díky své finanční síle jakoukoli konkurenci koupí či přímo zničí a obří či nejsofistikovanější zakázky si pak dokáže rozebrat jen pár firem.
Ministři financí skupiny velkých ekonomik G20 na svém příštím zasedání 9. a 10. července podpoří dohodu, která stanoví globální minimální firemní daň, a vyzvou k dokončení technických prací, aby mohli v říjnu schválit rámec pro její zavedení. S odvoláním na návrh závěrečného komuniké to uvedla agentura Reuters.
G20 podpoří globální korporátní daň, o konkrétní sazbě se ještě povede diskuse
Money
Příjmová inkluze
Protože většina technologických gigantů pochází z Ameriky, Spojené státy si to braly trochu osobně a nesouhlasily s tím, aby regule mířily jen vůči nim. Proto prosadily, aby se opatření o placení daně v místě tržeb týkalo největších světových firem, ať digitálních či nikoli, s obratem nad 20 miliard dolarů ročně a ziskovou marží nad 10 procent. Konkrétně má opatření s názvem „příjmová inkluze” fungovat tak, že firma musí doplatit daň minimálně do výše 15 procent ve všech jurisdikcích, kde dělá tržby. Podle S&P Global Intelligence asi třetina největších firem platila v posledních pěti letech daň z příjmu nižší než zmíněných patnáct procent. Facebook například platil efektivní firemí daň 12 procent. Nová pravidla ohledně dvacetimiliardové hranice tržeb mají projít sedmiletým testem.
Patnáctiprocentní daňová sazba je relativně nízká, protože stále umožní jednotlivým státům v daňové oblasti konkurenci. V Česku je firemní daň 19 procent, ve Francii 30 procent. Česko by mělo na mezinárodní dani vydělat - čeká se dodatečný daňový příjem ve výši dvou miliard korun, EU získá 48 miliard eur. Globálně by nová daň měla státům přinést podle předpokladů OECD 3,2 miliardy dolarů.
Daň by měla začít platit v roce 2023, aby státy měly čas adaptovat svou legislativu a připravit se na nový systém. Dohodu budou příští týden v Benátkách ještě schvalovat ministři financí G20, v říjnu by ji měly odsouhlasit národní státy. Krom tří evropských států dohodu zatím nepodepsal Barbados, Keňa, Nigérie, Srí Lanka, Svatý Vincent & Grenadiny a dále Peru, které aktuálně nemá vládu.
Foto: ČTK
Objem nesplácených úvěrů živnostníků během pandemie vzrostl o padesát procent. Jde o nejpostiženější skupinu dlužníků vůbec. 
Živnostníci na huntě. Nesplácené úvěry jim rostou rychleji než za krize 2008
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
