Živnostníci na huntě. Nesplácené úvěry jim rostou rychleji než za krize 2008

Objem nesplácených úvěrů živnostníků během pandemie vzrostl o padesát procent. Jde o nejpostiženější skupinu dlužníků vůbec. 

Zavřené obchody a služby, mrtvý turismus, restaurace na desetině kapacit jen díky otevřeným okénkům. Tak vypadalo nejen Česko, ale velká část světa za pandemie. Hlavními ekonomickými oběťmi této situace byli zejména drobní živnostníci, kterým stát sice poskytl částečné dotace a možnost neplatit nájem či jeho část, ale na plošné kompenzace v podobě určitého podílu ze zisku předchozích let vláda rezignovala. Přitom právě tento přístup byl v některých zemích aplikovaný. 

Důsledek? Živnostníci neměli dostatek prostředků na splácení svých závazků. Z dat České národní banky vyplývá, že právě této skupině skokově vzrostl podíl nesplácených úvěrů. Zatímco na počátku pandemie, tedy ke konci února 2020, ČNB registrovala u živnostníků zhruba 4,6 procenta problematických bankovních úvěrů, podle nejaktuálnějších statitstik z konce letošního května činí tento podíl již 7,1 procenta. V nominální hodnotě to představuje skok z dvou miliard korun na téměř 3,3 miliardy, tedy nárůst o více než padesát procent. 

„Nárůst nesplácených úvěrů OSVČ není žádným překvapením – jejich rizikovost je obecně spíše vyšší a v nepříznivé ekonomické situaci se to zpravidla projeví,“ říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. „Z hlediska stability bankovního sektoru nejsou úvěry OSVČ systémovou záležitostí – jejich objem je relativně malý a jsou často dobře zajištěny,“ dodává. 

Alarmující však je, že současný stav a růst nesplácených dluhů je daleko dynamičtější než v krizových letech 2008 a 2009. Tehdy nárůst o 50 procent nastal teprve za dva roky. Při aktuální pandemii na to stačilo pouhých 14 měsíců. Je tedy možné, že tento růst bude zvláště po létě pokračovat, zvláště v některých segmentech ekonomiky. 

Moratorium problém odložilo 

Jedním z výrazných protikrizových opatření v roce 2020 bylo takzvané úvěrové moratorium, během něhož lidé i firmy mohli žádat o odklad splátek závazků až do 31. října 2020. Právě konec moratoria pak mírně zintenzivnil nárůst nesplácených dluhů. Podle Lukáše Kropíka z České spořitelny, která patří k největším úvěrovatelům živnostníků u nás, vzrostl po ukončení vládního moratoria počet klientů, kteří měli problémy se splácením úvěrů, na tři procenta. „K růstu došlo na začátku roku 2021, čili se zde mísí vliv skončeného moratoria a nových problémů spojených s lockdownem v tomto období,“ připomíná Kropík.  

Zavřené pivnice připravily Prazdroj o pětinu zisku

Zprávy z firem

Plzeňskému Prazdroji klesl loni čistý zisk o pětinu na 3,8 miliardy korun. Tržby činily téměř 16 miliard, meziročně poklesly o více než miliardu. Na vině byla protikoronavirová vládní opatření, která uzavřela pivnice.

ČTK

Přečíst článek

Také u Spořitelny přitom platí, že od začátku roku rychleji vzrostl počet dlužníků mezi živnostníky, a to z 3,5 procent na 5,1 procenta. „Největší problémy jsou samozřejmě v odvětvích, které byly pandemií koronaviru nejvíce postiženy. Tedy péče o zdraví a služby, hotely a volný čas, a to včetně cestovních agentur. Dopad jsme zaznamenali i v oblastech výstavba a stavební materiály a dále velkoobchod a maloobchod, na nichž se podepsaly uzavřené prodejny nebo omezený provoz s e-shopem,“ vyjmenovává mluvčí České spořitelny. 

Světlé zítřky? Jak pro koho 

Lepšící se epidemiologická situace by se podle zástupců bank měla podepsat také na lepší kondici firem a jejich schopnosti splácet závazky. „Očekáváme jisté zlepšení s tím, jak se protipandemická opatření postupně uvolňují. Situace zůstává velmi křehkou a případná další podzimní vlna a uzávěra by řadu živnostníků nutně postavila před otázku, zda jejich síly na její zvládnutí budou stačit,“ upozorňuje Kropík. A obdobně hovoří také Petr Plocek z UniCreditu. „Postupný návrat ke standardní ekonomické aktivitě našich klientů vnímáme z hlediska vývoje úvěrového portfolia pozitivně. O dalším možném negativním vývoji nechceme spekulovat.“ 

Navzdory optimismu však existuje přinejmenším jeden sektor, který může mít problémy dlouhodobého charakteru – turismus. Zvláště ten, který je závislý na cestovatelích přijíždějících do České republiky. Na problémy tohoto sektoru, který zaměstnává na čtvrt milionu lidí a HDP ročně přinese kolem tří procent, upozornila svým předvolebním Desaterem pro záchranu a budoucnost cestovního ruchu Česká unie cestovního ruchu. 

„Cestovní ruch je nejvíce zasažené odvětví pandemií covid-19 s významným dopadem na dění ve společnosti. Sledujeme důsledky chybějících turistů a zároveň nedostatečné a často diskriminující kompenzace podnikatelům v cestovním ruchu. Nová vláda bude muset zpětně napravit diskriminace v kompenzacích zvláště za rok 2020,“ stojí mimo jiné v desateru.

„Subjekty cestovního ruchu jsou z pohledu bank a institucí vnímány jako rizikový sektor, jen složitě mohou získat přístup k úvěrovým a záručním schématům. Je potřeba zlepšit podporu financování investic v cestovním ruchu formou poskytnutí bankovních záruk, bezúročných nebo dlouhodobých úvěrů. Zároveň je nutné výrazně změnit nastavení podmínek pro čerpání EU fondů,“ upozorňují autoři desatera na komplikace financování v tomto sektoru.

Pomoci by podle České unie cestovního ruchu pak mohlo, kdyby se na turismus myslelo také v Národním plánu obnovy, podobně jako v zemích typu Bulharska, Maďarska, Litvy či Španělska. To se však zatím v českém případě neděje a turismus zde nemá ani svou vlastní komponentu. 

Foto: ČTK