Putin velmi úspěšně oškubává západní firmy, které opouštějí Rusko
Odchod západních firem z ruského trhu měl podkopat ruskou ekonomiku. Místo toho přihrál Kremlu a lidem kolem Putina miliardové majetky.
„Opusťte Rusko. Ujistěte se, že Rusové nedostanou ani cent,“ apeloval na západní podniky krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na výzvu odpověděly stovky společností. Politici a aktivisté předpovídali, že to pomůže přiškrtit ruskou ekonomiku a podkope válečné úsilí Kremlu, píše deník New York Times. Opak je pravdou.
Rusko loni v prosinci nařídilo společnostem odcházejícím ze země prodávat svá ruská aktiva se slevou nejméně 50 procent a ještě odvést do státního rozpočtu „dobrovolný příspěvek“ pět až deset procent z tržní hodnoty těchto aktiv. Moskva také zavedla státní kontrolu nad ruskými pobočkami několika západních firem, které se chystaly k odchodu.
A Putin tak proměnil odchody velkých západních společností v ráj pro jemu loajální ruskou elitu i samotný stát. Kremlem řízené podniky převzaly například majetek gigantů jako je IKEA nebo Toyota.
Na částku 103 miliard dolarů (2,3 bilionu korun) vyčíslil ztráty západních firem donucených k odchodu z Ruska americký list The New York Times (NYT).
Naposledy tuto středu Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Už v červenci podepsal dekret o převzetí kontroly nad ruskou dceřinou společností francouzského výrobce jogurtů Danone a nad podílem dánské společnosti Carlsberg.
A Kreml se obohotil i na nizozemském pivovaru Heineken, kterému letos na jaře zatrhl prodej za stanovenou cenu a donutil druhého největší výrobce piva na světě prodat ruská aktiva za symbolické jedno euro firmě Arnest Group. Tohoto titána výroby aerosolových obalů vlastní Alexej Sagal, manžel bývalé ruské senátorky. A Heineken už si spočítal, že ho odchod z Ruska přišel na 300 milionů dolarů.
Že západní firmy nemají kontrolu nad tím, kdo jejich ruská aktiva nakonec ovládne, ukazuje také případ německého hobbymarketu OBI. 60procentní podíl v ruském filiálce koupil za deset dolarů obchodník Josef Liokumovič. Sám Liokumovič podle agentury Reuters o ruské OBI usiloval už v roce 2019, tehdy ale nabízel sto milonů eur. Za necelý rok od nátlakového prodeje změnila bývalá ruská filiálka OBI majitele čtyřikrát, a nakonec přistála u spolupracovníků ruského senátora Arsena Kanokova, který je pod sankcemi amerického ministerstva financí.
A dalším z příkladů je kanadská těžařská firma Kinross, která našla kupce během pár dní, krátce po invazi oznámila dohodu ve výši 680 milionů dolarů. V červnu loňského roku ale Kreml ukázal, kdo má poslední slovo. Moskva skutečně schválila prodej zlatého dolu Kinross, ale s jednou změnou. Prodejní cena byla snížena na polovinu - 340 milionů dolarů. A tak bychom mohli pokračovat.
Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu korun), uvedl předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.
Západní firmy v Rusku při odchodu zanechaly obří balík. Jde o více než 100 miliard dolarů
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
