Putin velmi úspěšně oškubává západní firmy, které opouštějí Rusko

Odchod západních firem z ruského trhu měl podkopat ruskou ekonomiku. Místo toho přihrál Kremlu a lidem kolem Putina miliardové majetky.

„Opusťte Rusko. Ujistěte se, že Rusové nedostanou ani cent,“ apeloval na západní podniky krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na výzvu odpověděly stovky společností. Politici a aktivisté předpovídali, že to pomůže přiškrtit ruskou ekonomiku a podkope válečné úsilí Kremlu, píše deník New York Times. Opak je pravdou.

Rusko loni v prosinci nařídilo společnostem odcházejícím ze země prodávat svá ruská aktiva se slevou nejméně 50 procent a ještě odvést do státního rozpočtu „dobrovolný příspěvek“ pět až deset procent z tržní hodnoty těchto aktiv. Moskva také zavedla státní kontrolu nad ruskými pobočkami několika západních firem, které se chystaly k odchodu.

A Putin tak proměnil odchody velkých západních společností v ráj pro jemu loajální ruskou elitu i samotný stát. Kremlem řízené podniky převzaly například majetek gigantů jako je IKEA nebo Toyota. 

Na částku 103 miliard dolarů (2,3 bilionu korun) vyčíslil ztráty západních firem donucených k odchodu z Ruska americký list The New York Times (NYT).

Naposledy tuto středu Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Už v červenci podepsal dekret o převzetí kontroly nad ruskou dceřinou společností francouzského výrobce jogurtů Danone a nad podílem dánské společnosti Carlsberg.

A Kreml se obohotil i na nizozemském pivovaru Heineken, kterému letos na jaře zatrhl prodej za stanovenou cenu a donutil druhého největší výrobce piva na světě prodat ruská aktiva za symbolické jedno euro firmě Arnest Group. Tohoto titána výroby aerosolových obalů vlastní Alexej Sagal, manžel bývalé ruské senátorky. A Heineken už si spočítal, že ho odchod z Ruska přišel na 300 milionů dolarů.

Že západní firmy nemají kontrolu nad tím, kdo jejich ruská aktiva nakonec ovládne, ukazuje také případ německého hobbymarketu OBI. 60procentní podíl v ruském filiálce koupil za deset dolarů obchodník Josef Liokumovič. Sám Liokumovič podle agentury Reuters o ruské OBI usiloval už v roce 2019, tehdy ale nabízel sto milonů eur. Za necelý rok od nátlakového prodeje změnila bývalá ruská filiálka OBI majitele čtyřikrát, a nakonec přistála u spolupracovníků ruského senátora Arsena Kanokova, který je pod sankcemi amerického ministerstva financí.

A dalším z příkladů je kanadská těžařská firma Kinross, která našla kupce během pár dní, krátce po invazi oznámila dohodu ve výši 680 milionů dolarů. V červnu loňského roku ale Kreml ukázal, kdo má poslední slovo. Moskva skutečně schválila prodej zlatého dolu Kinross, ale s jednou změnou. Prodejní cena byla snížena na polovinu - 340 milionů dolarů. A tak bychom mohli pokračovat.

Západní firmy v Rusku při odchodu zanechaly obří balík. Jde o více než 100 miliard dolarů

Money

Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu korun), uvedl předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek