Ponziho schéma i tunelování. Studie odkrývá odvrácenou stranu korporátních dluhopisů
Téměř 500 společností využilo rozvolněných pravidel na podlimitní i nadlimitní emise dluhopisů. Část z nich skončila v insolvenci a držitelům jejich bondů v hodnotě přesahující čtyři miliardy korun zůstanou nejspíš jen oči pro pláč.
Příběh investora Michala Mičky, jehož skupina C2H skončila letos v únoru v insolvenci s dluhy blížícími se miliardě korun, patří k nejdůležitějším kauzám posledního desetiletí. Klíčovou roli v něm sehrály korporátní dluhopisy, díky nimž Mička mohl téměř bez jakéhokoli omezení zadlužovat jednotlivé firmy v holdingu. A tak se nad propastí objevily i slavné značky jako Kara nebo Pietro Filipi.
Mičkův pád však zdaleka nebyl jediný svého druhu, připomíná nová analýza tuzemského trhu s korporátními dluhopisy, kterou připravili forenzní analytici společnosti Surveilligence. „Ve veřejných zdrojích jsme dohledali 1086 nadlimitních a podlimitních emisí podnikových dluhopisů v souhrnné výši 339,3 miliardy korun, které byly emitovány v období od 1. 1. 2013 do 31. 8. 2021,” uvádí studie Surveilligence.
Autoři připomínají, že tento investiční nástroj, z podstaty vysoce rizikový, po rozvolnění pravidel zažíval boom a využívali jej i drobní investoři bez znalosti rizik. „Do té doby byly dluhopisy nejčastěji emitovány státy či velkými korporacemi, které musely zveřejňovat detailní výkazy o hospodaření a rizicích. To však tyto malé firmy často nedělaly, dokonce dvě třetiny z nich nevydaly účetní závěrky za období předcházející vydání dluhopisů a investorům to vůbec nevadilo,” pokračuje studie.
Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice. 
Jana Brodani: V junk dluhopisech a kvazifondech může být až sto miliard
Money
Krachy za čtyři miliardy
Z necelých pěti set emitentů již k dnešnímu dni skončilo podle zjištění Surveilligence 34 subjektů v insolvenci a celková částka, o kterou investoři nejspíš přijdou, je 4,35 miliardy korun.
Vedle Mičkova impéria to byly například skupina EMTC podnikatele Tomáše Bárty, společnost Midea provozující internetové hračkářství Bejbynet.cz či dřevařský závod Wood Union. Jednou z velkých kauz, které se stále vlečou je spojená s pádem investiční skupiny Arca.
Důvody krachů jednotlivých emitentů se podle studie různí a zdaleka ne vždy šlo o kriminální čin. Velmi často jen selhal byznysplán daného emitenta. Nicméně mezi jednotlivými kauzami lze najít i skutečné kriminální jednání. Nejčastějšími přitom byly Ponziho schéma (vyplácení závazků z peněz nových držitelů bondů), podvod, kdy emitent vydával dluhopisy a již byl v insolvenci (například případ firmy Weber EU), vyvádění majetku či účelové zakládání prázdných firem za účelem vydání dluhopisů (například kauza společnosti iConsulting 4 Companies, jejíž management poté přestal jakkoli fungovat a komunikovat).
Autoři studie pak upozorňují na to, že problematičtí emitenti končí v úpadku poměrně brzy. Téměř polovina společností z řad emitentů v úpadku skončila v insolvenci do dvou let po poslední emisi svých dluhopisů.
Tři čtvrtiny Čechů si nevěří v investicích, ukazuje Index investiční gramotnosti, který sestavuje investiční platforma Portu. Nejvíce sebejistí jsou na poli investic mladší ročníky, jejich smělost je ale neoprávněná, znalosti mají paradoxně nejnižší a při pokusech o zhodnocování prostředků tak nejvíce tratí. Nejlépe umí peníze zhodnotit starší generace.
Češi jsou uťápnutí investoři. Nejvíc si věří mladá generace, ta ale také nejvíc tratí
Money
Vysoké náklady
Jedním z problematických bodů pak byla distribuce těchto investičních nástrojů. Zejména podlimitní emise měly vysoké náklady na prodej. „Až třetina získané částky z emise dluhopisů není využita na investiční záměr, ale je spotřebována na administraci emise a úrokové závazky emitenta v prvním roce,” uvádí autoři studie.
Dále pak popisují poměrně temnou praxi tuzemského prodeje některých investičních nástrojů. V důsledku nízkých úrokových sazeb velká část lidí investovala přes své finanční poradce do všeho, co mělo alespoň nějaká procenta úroku. A poradci si nechali zaplatit vysokou marži, aby prodávali i tyto problematické nástroje.
Autoři studie tak připomínají, že riziko vždy nese držitel dluhopisu, nikoli jeho prodejce. A vedle důkladné analýzy hospodaření emitenta by si lidé měli prověřit i fyzické osoby spojené s danou společností.
Lídři celého světa nyní řeší, jak dosáhnout shody na klimatických cílech. Investiční mašina se mezitím už pořádně rozjela. Jen zmatek zůstává dál. 
Analýza: Do udržitelných investic tečou stamiliardy. Problémem je „lakování nazeleno”
Money
V České republice je široké povědomí o udržitelnosti, míní šéf tuzemské pobočky banky HSBC Richard Keery. Ta se podílela například na dvou emisích zelených dluhopisů pro jednu realitní společnost, každou v objemu 750 milionu eur. „Zájem na trhu o tento typ finančního instrumentu je obecně velice silný. Na českém trhu je poměrně hodně volných peněz a naši klienti hledají možnosti, jak diverzifikovat své investice. Nákup zelených dluhopisů je pro ně významná příležitost,“ říká Keery.
Šéf české HSBC Richard Keery: Přejít na ESG je povinnost naší generace
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
