EU vrací úder a rozšiřuje sankce proti Lukašenkovu režimu

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dosáhli politické shody na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. Potvrdil to šéf české diplomacie Jakub Kulhánek. Postihy zaměřené na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky podle něj citelně zasáhnou autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam. Uvalení „bezprecedentních” sankcí podle AFP ocenila představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. EU podle Kulhánka kromě toho nabízí Bělorusku hospodářskou pomoc, která je však podmíněna tím, že režim zanechá represí vůči opozici a umožní vypsání demokratických voleb.

Evropský blok přichází s dosud nejcitelnějšími postihy vůči Bělorusku v reakci na květnové vynucené přistání zahraničního civilního letu na minském letišti, po němž běloruské úřady uvěznily opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě, a jeho přítelkyni. Podle Kulhánka se sankce dotknou bankovnictví, produkce ropy a plynu či zbrojního průmyslu. „Opravdu to budou velmi robustní sankce, které běloruský režim rozhodně pocítí,” prohlásil český ministr. Omezení se má týkat rovněž uhličitanu draselného (potaše), který se používá v průmyslu či k výrobě hnojiv a jehož je Bělorusko druhým největším světovým vývozcem.

EU musí sankce technicky připravit, což podle ministra může trvat několik týdnů. Některé státy jako například Rakousko s ohledem na své ekonomické zájmy zprvu s podporou navrhovaných sankcí váhaly, avšak nakonec je země podpořily jednomyslně.

„Jsme v situaci, kdy jako EU musíme reagovat na to bezprecedentní chování běloruského režimu,” komentoval to Kulhánek s odkazem na vynucené přistání letu označované řadou unijních lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše za státní terorismus.

Ministři také schválili zákaz vstupu do EU a zmrazení majetku na jejím území pro 78 činitelů, mezi nimiž je například běloruský ministr obrany či ministr dopravy. Na seznamu figurují také vysocí armádní činitelé, soudci či vyšetřovatelé, ale i rektoři škol trestající studenty za účast na protestech. Stejné postihy se týkají i osmi subjektů, mezi nimiž jsou zejména firmy patřící podnikatelům úzce napojeným na Lukašenkův režim. Unie začala podobné postihy zavádět po loňských zmanipulovaných volbách a na sankční seznam postupně zařadila desítky lidí včetně samotného Lukašenka. Nyní už seznam obsahuje jména 166 lidí a 15 institucí.

S ministry pracovně posnídala jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která podle Kulhánka vyzvala unijní státy k co nejráznějším sankcím. Evropský blok přitom zároveň připravuje hospodářskou podporu pro Bělorusko ve výši až tří miliard eur (76 miliard korun), která má být ovšem vázána na demokratické změny v zemi. K nim ale Lukašenko zatím nejeví žádnou vůli a mezi diplomaty panují obavy, že se izolovaný běloruský vůdce může dostat zcela do područí ruského prezidenta Vladimira Putina, který Lukašenkův režim finančně podporuje.