Dvanáct pandemických trendů českého trhu s nemovitostmi

Hypotéky během pandemie narazily na své dno, nájmy zlevnily, naproti tomu ceny rekreačních nemovitostí se urvaly. A hotely? Ty předělávají své pokoje zpět na byty. Současné trendy českého nemovitostního shrnuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

1)   Strach z růstu úroků

V únoru 2021 se průměrná sazba hypoték dostala na své pandemické dno, 1,93 procenta. V březnu už nepatrně vzrostla na 1,94 procent – růst pak pokračoval i nadále, v květnu dokonce nad úroveň dvou procent. Ačkoli se už hypoteční sazby svému dnu vzdalují, z dlouhodobého hlediska jsou hypotéky stále levné. A jejich cena půjde už jen nahoru, bankám totiž citelně zdražují zdroje, jimiž poskytované hypotéky kryjí.

Češi se proto snaží ještě rychle využít příležitosti vzít si levnou hypotéku. Mezinárodní investoři totiž nyní očekávají, že Česká národní banka kvůli inflační hrozbě přikročí v příštích dvanácti měsících k opakovanému zvýšení úrokových sazeb. Na červnovém zasedání Bankovní rady došlo k letošnímu prvnímu zvýšení základní úrokové sazby, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, z 0,25 procenta na 0,5 procenta. Situace by se podle ekonomů mohla zopakovat ještě třikrát, sazba by tak mohla poskočit až na 1,25 procenta. Agresivnější než Česko budou ve zvyšování základní sazby v rámci skupiny 37 zemí organizace OECD už jen tři země, a to Kolumbie, Chile a Mexiko. Dramaticky vyšší sazby ČNB jsou příznakem nového makroekonomického prostředí v ČR, v němž citelně půjdou nahoru – budou muset  – také sazby hypoték. 

2)    Strach z inflace kvůli zadlužování ekonomiky 

Jedním z důvodů, proč půjdou úroky hypoték nahoru, je celosvětově se zvyšující strach z výraznější inflace. Státy se totiž kvůli pandemii obrovsky zadlužily a mnozí lidé jsou přesvědčeni, že jedinou možností, jak si vlády mohou od břemene dluhu ulevit, je právě inflační znehodnocení peněz. Peníze uložené v nemovitostech jsou před inflací chráněny lépe než ty na bankovním účtu. V Česku už loni rostla inflace po započtení nemovitostí nejrychleji za dvacet let. A může být hůře.

3)    Obava ze ztráty zaměstnání 

S postupující vakcinací a stále zadluženější státní kasou je jasné, že česká vláda nebude – a nemůže – ekonomiku a zaměstnanost na dluh zachraňovat věčně. Programy typu Antivirus letos skončí a je možné, že teprve poté začnou zaměstnavatelé zásadněji propouštět. V nové, post-pandemické době zkrátka o některá pracovní místa, ale třeba i celá odvětví nebude zájem. Při ztrátě zaměstnání a pravidelného příjmu je mnohem obtížnější hypotéku získat, takže mnozí Češi se snaží vzít si ji právě teď, když práci ještě mají.  

4)    Obava, že ČNB opět zpřísní podmínky

Kvůli pandemii loni ČNB uvolnila svá doporučení bankám stran toho, za jakých podmínek mají hypotéky poskytovat. Na hypotéku tak nyní dosáhnou lidé, kteří by – třeba vzhledem ke svému příjmu či zadlužení – bez pandemie neměli šanci. Jenže postupující vakcinace dává tušit, že pandemie dříve či později ustoupí. A centrální banka své podmínky opět zpřísní. Navíc už je bude podle všeho zpřísňovat nikoli jen formou doporučení bankám, ale formou zákonného nařízení, k čemuž jí poslanci dali letos na jaře nově pravomoc.

Živnostníci na huntě. Nesplácené úvěry jim rostou rychleji než za krize 2008

Money

Objem nesplácených úvěrů živnostníků během pandemie vzrostl o padesát procent. Jde o nejpostiženější skupinu dlužníků vůbec. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

5)   Refinancování hypoték

Už v roce 2019 ČNB přiměla banky k jiné věci: aby výrazně snížily poplatky za předčasné splacení hypotéky. Bankám se to nelíbí a chtějí své vyšší poplatky zpět. Mezitím ovšem Češi využívají možnosti levného předčasného splacení a levně si hypotéku refinancují. „Zlevňují“ si ji. Tak, že v době obecně nízkých úroků přecházejí k jiné bance, která jim nabídne úrok ještě nižší. Když mají navíc předčasné splacení u stávající banky „za hubičku“, proč do toho nejít. Letos dosahuje objem refinancovaných hypoték svého rekordu. Na rekordu je i podíl refinancovaných hypoték na objemu celkově sjednaných hypoték. 

6)    Rozpouštění pandemických úspor

V době pandemie Češi nastřádali asi 230 miliard korun. Ty by neuspořili nebýt pandemie. Kvůli zavřeným obchodům či restauracím či kvůli omezené možnosti cestování se jim na účtech hromadí úspory více než čtyřikrát rychlejším tempem, než je běžné. Za rok Češi své úspory navýší o asi 5 500 korun na hlavu, během roku pandemie to však bylo o bezmála 27 tisíc korun. Tyto peníze nyní, když zřetelně „vidí světlo na konci tunelu“, ochotněji rozpouští třeba i v hypotékách. Už totiž ani nemají tak silný pocit, jako třeba na podzim 2020, když ještě nebyla na světě vakcína, že by měli tvořit výrazné opatrnostní úspory pro případ, že se pandemie povleče třeba řadu let.  

7)      Benefit zrušení superhrubé mzdy 

Díky zrušení superhrubé mzdy či zvýšení slevy na poplatníka, o nichž politici rozhodli loni koncem roku, má například zaměstnanec s průměrnou mzdou letos o více než dvacet tisíc korun čistého větší příjem než loni. Zrušení superhrubé mzdy se přitom týká třeba i lidí se statisícovými mzdami. Desetitisíce a statisíce, které díky zrušení superhrubé mzdy mají mnozí čeští zaměstnanci k dispozici, dávají zhusta právě do bydlení, hypoték. 

8)      Únik z měst do zeleně

Během pandemie si Češi uvědomili benefit života mimo město, mimo hlavní zdroje nákazy, v zeleni venkova. Navíc se zintenzivnil přechod na home office. Takže mnozí Češi shledali, že práci vyřídí distančně právě i z chaty nebo chalupy. Unikají do zeleně. Do vlastního. Tedy do chaty či chalupy pořízené třeba právě na hypotéku. Vzít si hypotéku na rekreační objekt totiž už nebývá tak obtížně jako dříve. Roste zájem nejen o chaty a chalupy, ale třeba i o chatky v zahrádkářských koloniích. Dlouhodobě rostoucí ceny zeleniny zatraktivňují vlastní pozemky, vlastní záhonky a vlastní zahrádky. S tím vším souvisí i rozmach developmentu například v horských oblastech. 

Glamping je trend. Místa, která ho nabízí, přibývají každý měsíc

Enjoy

Okouzlující kempování neboli glamping. Slovo, které se do oficiálního slovníku angličtiny dostalo v roce 2015, je v posledních letech čím dál skloňovanější. A trendu, jehož vznik bývá spojován již s dobou středověku, podlehli i Češi.

Petra Jansová

Přečíst článek

9)     Benefit zrušení daně z nabytí nemovitosti 

Stát loni přispěl k zatraktivnění koupě nemovitostí zrušením daně z jejího nabytí. Vlastně mnohé nemovitosti tak o něco zlevnil. V porovnání se situací, kdy by daň z nabytí zrušena nebyla. Češi tuší, že kromě inflace může být další cestou, jak se stát bude snažit látat svůj pandemický dluh, opětovné navyšování daní. A možná i znovuzavedení daně z nabytí. Snaží se využít „okna příležitosti“. 

10)  Stále mizerněji úročené vklady 

Ruku v ruce s tím, jak centrální banky po celém světě srazily v době pandemie své základní úroky ještě níže, v Česku až skoro k nule, je běžné úročení vkladů v bankách ještě mizernější než před pandemií. Stejně tak je mizerný i výnos na bezpečných investicích typu těch do státních dluhopisů. Nemovitosti tak při výnosu kolem čtyř procent ročně představují pořád možnost uložení peněz, které nejen zabrání jejich znehodnocení inflací, ale umožní vydělat i něco navíc. 

11)  Boom projektů nájemního bydlení

Dostupné hypotéky ve spojení s dlouhodobě nedostatečnou výstavbou, danou zejména nevhodnou a nepružnou legislativou, tlačí ceny nemovitostí vzhůru dokonce i během pandemie. Sílícím trendem proto je také rozvoj nájemního bydlení jako stále významnější alternativy k bydlení vlastnickému. Například pro mladé rodiny s dětmi ve městech, jako Praha či Brno je nyní již vlastní bydlení prakticky nedostupné, navzdory stále nízkým hypotečním úrokům. Podíl vlastnického bydlení, který je v ČR na evropské poměry relativně vysoký, tak bude v příštích letech klesat. Rozvoj tak zaznamená development objektů sloužících k rezidenčnímu nájemnímu bydlení. V tomto ohledu se tedy stav v ČR bude postupně blížit situaci, jež je běžná v západních zemích EU, jako je Německo či Rakousko.     

12)  Přestavba hotelů na byty

Post-pandemické zotavování hotelnictví bude pomalejší než v případě řady jiných ekonomických sektorů. Obsazenost hotelů v ČR letos zřejmě nepřekročí 30 procent. A to přes to, že ceny jsou v porovnání s posledním předpandemickým rokem 2019 až o 80 procent níže. Obrovský pokles poptávky nutí značnou část majitelů hotelů zejména v Praze dlouhodobě zavřít provoz nebo hotel přestavět na byty. Pandemickou situaci 
v Praze nepřežije minimálně třetina hotelů. Jejich přestavba na byty zmírní tlak na růst cen pražských bytů, jejichž ceny již nyní rostou v kontextu vývoje v českých větších městech tempem spíše pomalejším. 

Foto: ČTK

Rekonstrukce hradu Helfštýn na Přerovsku zaujala i v zahraničí

Enjoy

Hrad Helfštýn, druhý největší hradní komplex v Česku, byl kvůli dezolátnímu stavu a posléze i pandemii veřejnosti nepřístupný. Nyní láká na bohatý program, především ale na povedenou rekonstrukci.

Petra Jansová

Přečíst článek