Do fondu, kam mají banky poslat miliardy, nedorazilo za dva roky nic
Do státního Národního rozvojového fondu, kam banky slíbily poslat sedm miliard korun, nedorazilo téměř za dva roky od získání licence zatím nic. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) na základě vyjádření Národní rozvojové banky (NRB), pod niž fond spadá. Podle NRB zatím nebyly vybrány žádné projekty, které by banky mohly podpořit.
Čtyři největší banky se zavázaly poslat peníze právě až na konkrétní vybrané projekty. Zřízení fondu dohodl v roce 2019 s bankami tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD, s níž bylo hnutí ANO ve vládě.
Cílem rozvojového fondu mají být investice do projektů umožňujících sociální a ekonomický rozvoj. Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank slíbily do projektů v rámci fondu investovat až sedm miliard, což má vést k získání dalších zdrojů. V první fázi tak zakladatelé fondu počítali, že by se mohlo podařit podpořit projekty až za 35 miliard. V listopadu 2020 získal fond bankovní licenci nutnou k zahájení činnosti. Mluvčí NRB Marie Lafantová nyní potvrdila HN, že banky do fondu zatím žádné peníze nevložily.
Chci, aby se finanční gramotnost vyučovala na základních školách, říká ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková v rozhovoru pro newstream.cz. Asociace kromě toho nyní chystá novou statistickou platformu a pomáhá bankám s ESG. „Během krize si banky uvědomily svou celospolečenskou roli. A chovaly se neskutečně vstřícně,” říká Zahálková. I proto nejsou dopady covidu do bankovního sektoru tak negativní. 
Monika Zahálková: České banky pomohly zmírnit covidovou krizi
Money
Letos snad už dojde k prvním investicím
„Aktuálně konzultujeme přibližně osm projektů, zejména z oblasti dopravy a udržitelné mobility, energetiky, dostupného bydlení a kultury. Projekty jsou ale teprve v přípravné fázi, takže jejich realizaci lze očekávat až za několik let,” řekla deníku Lafantová. Banky podle dohody pošlou peníze až na konkrétní projekty. „Samozřejmě nedostatek věcně připravených projektů vnímáme jako problém i my. A proto probíhají intenzivní jednání mezi fondem, Národní rozvojovou bankou a investorskými bankami,” doplnila mluvčí NRB.
Také banky uvádějí, že s fondem o případných projektech jednají. „Jde o projekty z oblasti dopravní infrastruktury nebo od samospráv. Jednotlivé projekty ovšem jako investoři nyní nemůžeme komentovat,” řekl HN mluvčí Československé obchodní banky Patrik Madle. „Pevně věříme, že v tomto roce dojde k prvním investicím,” řekl deníku mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, v pondělí podle agentury Bloomberg vyzvala vlády zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, aby nezaváděly daň z mimořádných zisků.
Sektorová daň je špatná. Banky nejsou od toho, aby podporovaly vlády, apeluje šéf Erste
Money
„Nechci nikomu sahat do svědomí, zda to bylo takto vymyšleno dopředu, anebo zda prostě nebyly projekty a jejich nositelé,” komentoval minulý týden fungování Národního rozvojového fondu v rozhovoru pro Lidové noviny koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) a šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve připustil zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku. Mohla by se podle něj týkat právě například bank i dalších sektorů. Příjmy z daně by mohly být použity třeba na kompenzace vysokých cen energií. Podle šéfky klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale mimořádná daň nevyřeší strukturální deficit státního rozpočtu. V neděli Schillerová v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News opět prosazovala, aby banky spíše přispívaly do fondu na investice.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Lukáš Kovanda: Sektorová daň vrací Česko k socialismu. Gottwald by návrhu tleskal
Názory
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
