Reklama

Vzniká třetí největší tuzemská banka. Moneta se spojí s finančními společnostmi PPF

Pobočka Moneta Money Bank
ČTK
Lukáš Kovanda

Akcionáři Monety na dnešní valné hromadě na třetí pokus schválili její spojení s finančními společnostmi skupiny PPF, v prvé řadě s Air Bank. Vzniká tak třetí největší tuzemská banka dle počtu klientů – bude obsluhovat zhruba každého čtvrtého Čecha.

Neuspěl tak aktivistický fond Petrus, držící dosud v Monetě podle svého vyjádření zhruba desetinový podíl. Fond opět ostatní akcionáře jako před červnovou valnou hromadou odrazoval do spojení, neboť se mu jeho podmínky nezdály příznivé.

Při červnovém hlasování pro spojení hlasovalo de facto necelých 62 procent akcionářů, zatímco bylo třeba souhlasu tří čtvrtin z nich. Nyní místo 75procentního podílu souhlasících stačil pouze dvoutřetinový. Předkupní právo na nově vydané akcie, jimiž se má financovat 80 procent dnes odsouhlaseného obchodu, už totiž neměla pouze PPF jako minule, ale všichni akcionáři Monety. PPF v Monetě drží přibližně třicetiprocentní podíl.

Spojení tentokrát podpořili dva klíčoví hráči, a sice dvě společnosti, které globálně poskytují konzultační služby akcionářům a které se ke spojení v červnu, za tehdejších podmínek, stavěly zamítavě. Společnosti Glass Lewis a Institutional Shareholder Services během prosince obě plánu spojení přikývly.

Pobočka Moneta Money Bank

Aktivistický fond Petrus opět odmítá transakci PPF s Monetou

Nápad na vznik „největší banky s českým kapitálem“ se možná zkomplikuje. Ani vylepšená nabídka na fúzi Monety s Air Bankou a Home Creditem nepřesvědčila rakouského aktivistu - fond chce hlasovat proti sloučení.

Přečíst článek

Podle aktivistického fondu Petrus, který je s asi desetiprocentním podílem druhým největším akcionářem Monety a vyzýval akcionáře, aby fúzi odmítli, by akcie Monety rychle vyrostly nad úroveň zhruba sto korun za kus, jestliže by zůstala samostatnou entitou.

Reklama

Nyní se prodávají za necelých 93 korun za kus. Spojení však nabízí značný potenciál růstu cen akcií Monety až zhruba ke 130 korunám za kus. A to díky započítání synergického efektu plynoucího z potenciálu dalšího růstu po spojení. Proto třeba banka Citi koncem listopadu změnila své doporučení a radila klientům akcie Monety, zůstane-li samotnou entitou, již dále nenakupovat, ale pouze držet. Když však dnes ke spojení došlo, spatřuje Citi potenciál dalšího až 37procentního růstu cen akcií banky.

Podobně jako Citi tedy dnes zjevně uvažovala rozhodující většina akcionářů Monety. I proto, že PPF před valnou hromadou uváděla, že je to z její strany poslední nabídka.

Řadový akcionář Monety tak dnes stál před atraktivnější nabídkou, než byla ta červnová, přičemž bylo výrazně pravděpodobnější než tehdy, že jde o nabídku poslední. Právě proto nyní měl Petrus více práce přesvědčit ostatní akcionáře k odmítnutí spojení – a nakonec tedy nepochodil.  

Klaus Umek, investora do financí a realit, filantrop a šéf aktivistického fondu Petrus Advisers

Bonviván, spekulant a křesťan. Kdo je muž, co shodil kšeft PPF a Monety

Jako když natřete prase rtěnkou a vydáváte ho za nevěstu. Shoďte ten nesmysl, hřímal před červnovou valnou hromadou Monety ve zprávě pro investory aktivistický fond Petrus Advisers. Akcionáři fond Klause Umeka vyslyšeli a obě korporace musejí dát lepší podmínky. 

Přečíst článek

Smlouvu o spojení odsouhlasili letos v červnu akcionáři Monety, ale zároveň tehdy odmítli navrhovaný model financování. PPF v lednu 2021 učinila dobrovolnou veřejnou nabídku, jejímž prostřednictvím v Monetě získala 29,94 procenta vlastnického podílu.

Vznik takto velké bankovní entity znamená zostření konkurence mezi největšími tuzemskými bankami. Z něj bude těžit drobná klientela, jež by se mohla dočkat například výhodnější poplatkové politiky ze strany největších českých bank, než jaká by nadále panovala nebýt dnes schváleného spojení.

Zároveň spojení potvrzuje rostoucí sílu celé české ekonomiky, která je s to již generovat bankovní skupiny schopné plnohodnotné konkurence na mezinárodním trhu. České pozadí spojené bankovní entity umožní efektivně se koncentrovat na rozvoj tuzemské ekonomiky a průmyslu, jenž bude v nadcházejících letech čelit mnoha zásadním výzvám, zejména těch souvisejících s takzvanou zelenou tranzicí, tedy snižováním environmentální zátěže.

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme