Čína má velké klimatické plány, ale postaví uhelné doly za miliardy dolarů

Čína se ráda pochlubila, že právě skončené zimní olympijské hry v Pekingu byly uhlíkově neutrální, o čemž někteří experti silně pochybují. A aktuální rozhodnutí čínských úřadů vybudovat tři nové uhelné doly za 3,8 miliardy dolarů (asi 81,6 miliardy korun) svědčí o tom, že země draka se své zvyšující závislosti na uhlí jen tak nezbaví, uvedl server Bloomberg.

Národní rozvojová a reformní komise – čínská nejvyšší plánovací agentura – v pondělí schválila tři různé projekty uhelných dolů v hodnotě 3,8 miliardy dolarů (asi 81,6 miliardy korun), protože země nadále podporuje palivo, kterému se většina zbytku světa vyhýbá, podotkl Bloomberg. Komise dala přednost dvěma dolům v severozápadní provincii Ša-an-si a dalšímu ve Vnitřním Mongolsku. Tři nové projekty by měly produkovat 19 milionů tun uhlí ročně. 

Čína čelí hospodářské krizi. Důvěra lidí je po eskapádě Evergrande otřesena, tvrdí Soros

Money

Čína čelí hospodářské krizi, nechal se slyšet americký finančník a miliardář George Soros. A je to kvůli realitnímu boomu, který loňský rok zakončil velkým třeskem - kauzou Evergrande.

pej

Přečíst článek

Schválení následuje po masivním nárůstu důlní činnosti koncem loňského roku, kdy Čína zvýšila těžbu na rekordní úroveň. Stalo se tak poté, co obavy z nedostatku energie vystřelily ceny energií do výšin. Každý z nových projektů má v plánu spoléhat na bankovní financování ve výši asi 70 procent zúčastněného kapitálu, což je výrazný rozdíl oproti většině zbytku světa, kde věřitelé slíbili, že nové uhelné doly v rámci boje proti klimatickým změnám přestanou financovat.

Čína tvrdí, že má ambiciózní dlouhodobé klimatické cíle a že její odvětví obnovitelných energií je jedno z nejvýkonnějších na světě. Čínští lídři ale kladou nejvyšší prioritu na energetickou bezpečnost a slíbili, že budou nadále podporovat uhlí, ze kterého se stále v průměru v posledních letech vyrábí asi 60 procent elektřiny v zemi.

Miliardové žně letos čekají akcionáře ropných gigantů. Odkup cenných papírů jim vynese rekordní částky

Money

Sedm největších ropných společností se letos chystá k odkupům svých akcií v úhrnu za 38 miliard dolarů (téměř 813 miliard korun), což je téměř rekord. Znamenalo by to maximum od roku 2008, kdy tyto podniky na odkup svých akcií vynaložily dohromady 46 miliard dolarů. Firmám to umožňují vysoké ceny surovin.

ČTK

Přečíst článek

Závislost Číny na uhlí se letos pravděpodobně zhorší, protože se úřady snaží udržet ceny na uzdě, poznamenal Bloomberg. Čínští těžaři loni poprvé vykopali více než čtyři miliardy tun „nejšpinavějšího“ fosilního paliva ve snaze odvrátit výpadky elektřiny v poslední době. A pokud jde o poptávku, podle odhadů z tamní burzy spotřeba uhlí v Číně pravděpodobně poroste o půl procenta ročně do roku 2025 na 4,2 miliardy tun. 

Čína zůstává stále závislá na fosilních palivech, přestože dodává více energie z obnovitelných zdrojů než jakákoliv jiná země. Země je i proto největší světový znečišťovatel ovzduší, za což je často kritizována. Čína se proto zavázala snížit závislost na fosilních palivech a čínský prezident Si Ťin-pching nedávno zdůraznil význam dosažení klimatických cílů. Vrcholu emisí oxidu uhličitého chce proto dosáhnout do konce tohoto desetiletí a do roku 2060 chce dosáhnout u emisí čisté nuly.

Zelené investice jsou příležitost, věří svět. Češi to vidí jinak a mohou vydělat miliardy

Money

Udržitelnost se stává čím dál důležitějším kritériem pro investory. Velké společnosti začínají výrazně rozšiřovat své zelené portfolio a opouštějí „špinavé“ byznysy. To paradoxně může být prostor pro velké tuzemské hráče, kteří mají mezinárodní ambice, naznačuje například plán miliardáře Pavla Tykače. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Země sice stále zvyšuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, loňský růst čínské ekonomiky o 8,1 procenta však znamenal, že k uspokojení poptávky bylo nutné zvýšit výrobu u všech zdrojů energie. Výroba elektřiny se podílí na většině emisí země.

V druhé polovině loňského roku se však země potýkala s nebývalou energetickou krizí. Čínská vláda byla proto nucena zvýšit těžbu i dovoz uhlí na rekordní úrovně. Dlouhodobá priorita přechodu od uhlí k zemnímu plynu pak znamenala, že nákupy plynu, který je považován za čistší zdroj energie, ale stále uhlíkový, rovněž vzrostly na rekordní hodnoty. Rostla ale i výroba z obnovitelných zdrojů. Celková výroba elektřiny v zemi se loni zvýšila o 8,1 procenta.

Krutá pravda o energiích. Emise z výroby elektřiny loni vystoupaly na rekord

Money

Emise oxidu uhličitého v energetickém sektoru po dvou letech poklesu loni stouply o sedm procent na nový rekord, vyplývá ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii o elektrárenském sektoru. V následujících letech by se situace měla zlepšovat.

ČTK

Přečíst článek

Prezident Si Ťin-pching má velkolepé ambice vybudovat ve vnitrozemí rozsáhlá centra „čisté“ energie. To by v příštích letech mělo povzbudit vznik větrných a solárních elektráren. Téměř stejně důležitý ale bude i rozvoj jaderné energetiky, země by mohla postavit až 150 nových reaktorů. Ostatně i Brusel navrhuje uznat investice do některých plynových a jaderných energetických zdrojů jako udržitelné. A vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) v nejbližších týdnech vyhlásí tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

K propagaci svého ekologického rozvoje využila Čína i právě skončených zimních olympijských her, o nichž tvrdila, že jsou uhlíkově neutrální a nejekologičtější v historii. Ovšem mimo uzavřenou olympijskou bublinu věci rozhodně nejsou tak zelené, čínská vláda se zavázala, že místní uhelné elektrárny pojedou na plný výkon, aby pokryly poptávku po energii, napsal minulý týden zpravodajský server NPR. A že hry jsou uhlíkově neutrální, zpochybnila i studie americké University of California.