Dýško za čekání. Americká "tipflace" se začíná vymykat kontrole
Od spropitného pro samoobslužné pokladny až po příplatek ke zdravotnímu pojištění zaměstnanců. Stále více Američanů si myslí, že spropitné se vymklo kontrole. Spojené státy totiž mají unikátní přístup k takzvanému „tippingu“. Řada lidí pracovala někde, kde spropitné tvořilo většinu příjmu. A tak tuto hru, při které podnikatelé přesunou část nákladů na zákazníky, akceptují.
Američané zatím v tichosti přijímají rostoucí očekávání, co se výše „tipu“ týče. Ruku v ruce s tím jde vrozená snaha amerických podnikatelů finální cenu, tedy tu, kterou zákazník reálně zaplatí, rozdělit do dvaceti různých příplatků, poplatků a daní.
Restauratéři od pandemie lamentují, že operují s pětiprocentní ziskovou marží. I pokud by to byla pravda, proč tedy prostě nezvýší ceny? Proč vymýšlejí různé poplatky ve výši jednotek procent? V posledních letech se objevil například příplatek za zdravotní pojištění zaměstnanců či poplatek za ušlé zisky během pandemie.
Nejhorší americký export
Podnikatelé stále spoléhají na to, že většina populace si to neumí spočítat. Nabízet steak za 50 dolarů prostě vypadá lépe než za 70 dolarů, což je po započtení daní, poplatků a spropitného reálná cena zaplacená zákazníkem.
Většina světa americké turisty obviňuje z vývozu těchto návyků. Viditelné je to především v zemích s převahou amerických turistů, například v Karibiku či střední Americe, kde se místní naučili očekávat dvacetiprocentní spropitné za vše.
Spropitné pro robota
V poslední době ale zesílila snaha přimět Američany, aby zanechali „tip” i tam, kde by to dřív nikoho ani nenapadlo. I národ uvyklý skutečnosti, že spropitné se dávat musí, však tyto snahy nepřijal s nadšením.
V nedávném průzkumu téměř třetina Američanů uvedla, že si myslí, že spropitné se vymklo kontrole. Vadí jim hlavně, když po nich spropitné požadují samoobslužné pokladny nejen v kavárnách, ale i v podnicích, které jsou spíš supermarketem. Třeba obchody OTG s předraženou vodou a brambůrky na amerických letištích.
Štítek nalepený na spodní části obrazovky samoobslužné pokladny řetězce sušenek Crumbl jasně říká: „Zvažte zanechání spropitného, pokud jsme vás rozesmáli.“ Vysokoškolské studentky, které se rozhodly dopřát si sušenky za pět dolarů, popsaly, že jejich jediná interakce se zaměstnanci byla, když jim bylo řečeno, aby ustoupily stranou a počkaly na svou objednávku.
Do Česka to přijde také
V Česku věci zatím nezašly až tak daleko, aby samoobslužné pokladny v sousedském supermarketu nabízely možnost zanechat spropitné za to, že jste firmě ušetřili za práci pokladní. Situace se ale také mění. Minimálně očekávání v restauracích jsou jiná než třeba na přelomu tisíciletí.
Zanechat deset procent se už považuje za automatické, kde jsou ty časy, kdy stačilo útratu zaokrouhlit na nejbližší desetikorunu či stokorunu. Není to tak dávno, co ve Spojených státech bylo desetiprocentní spropitné vyjádřením vděku. Dnes se při zanechání méně než dvaceti procent i za objednávku jídla s sebou dočkáte vražedných pohledů.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
