David Kopřiva: Filatelistický trh se radikálně promění kvůli novým americkým certifikátům kvality známek
Patří k nejvýraznějším postavám tuzemské filatelie. Pomáhal dotáhnout nákup nejcennějších známek, které nyní drží tuzemští sběratelé, včetně modrého i červeného Mauritia nebo nejnověji Rumelkového Merkuru. Jaké trendy podle Davida Kopřivy budou mít na filatelii v dalších letech? „Graduační systém, který zavedli Američané, změní úplně všechno,“ říká odborník.
Začněme loňskou aktualitou, kdy český podnikatel Zdeněk Matějovský získal Rumělkový Merkur, což jste sám komentoval jako největší událost tuzemské filatelie spojenou s rakousko-uherským či československým kontextem. Jak ten deal probíhal?
Předně: na takovéto top známky se vždycky dlouho čeká. Ta se na trhu objevuje jednou ne za roky, ale spíš za desítky let. Zvlášť jde-li o tuto konkrétní známku, která je prostě top v celé naší poštovní historii. Pak je klíčové být na trhu známý, aby když už se k takovému prodeji schyluje, se k vám tato informace dostala. V těchto případech není problém s poptávkou, u takových známek je převis poptávky 150 let. Klíčové jsou tedy konexe. A pak je to otázka ceny.
Takže vaše role je vlastně zprostředkovatel dealu?
Ano, já tu figuroval jako zprostředkovatel. A i já jsem jednal se zprostředkovatelem. A není úplně zaručené, že on jednal přímo s majitelem. Já kupříkladu nevím, kdo Merkur prodával. Ti lidé o sobě nevědí, pokud se k tomu někdo nepřizná, jak udělal například pan Matějovský. Jinak v tomto konkrétním prodeji měl vliv i čas. Pro známku jsem jel do Vídně, vyzvedl jsem ji, a pak mi volali, že mají další nabídku a že daný zájemce chce zaplatit velmi rychle. Nakonec to dobře dopadlo.
Předpokládám, že filatelie je stále v první řadě ale vášeň, ne jen ta investice…
Ano, ale ne jenom. Zásadní roli hraje to, čemu říkám „pozitivní zkušenost“ s dějinami filatelie. Filatelie jako obor jede nejpozději od roku 1860. Už v roce 1855 byla první aukce „starých známek“. Od té doby to je byznys. Zásadní roli v popularizaci filatelie přinesla krize v roce 1873. Tehdy praskly všechny bubliny, zkrachovala Vídeňská burza, polovina firem se vypařila. Přišel konec optimismu z průmyslové revoluce, ohromná deziluze, nedůvěra v téměř všechno. Ale jedno se naopak rozjelo – prodej známek. Nastal boom. Ohromné množství kapitálu, poptávka, nabídka, katalogy, bádání, celá věda kolem známek. Podobný boom pak byl o sto let později v sedmdesátých letech po startu ropné krize. A i předtím bylo několik zajímavých vln zájmu o známky, mimo jiné během inflace po první světové válce a před druhou světovou válkou snaha ukrývat a přemisťovat majetek.
Do svého pořadu VIP Eva Talks si moderátorka Eva Čerešňáková zve zajímavé hosty. Tentokrát pozvání přijala operní pěvkyně Štěpánka Pučálková. "Prosadit se v opeře je nesmírně náročné," říká.
VIP Eva Talks: Operní zpěv vyžaduje obrovskou disciplínu, říká Štěpánka Pučálková
Enjoy
Takže známky zdražují kontinuálně?
Bavíme-li se o dvou možná třech procentech nejperspektivnějších známek, tak tam si troufnu říct, že ano. Tam je takový převis poptávky, že ceny jdou jen nahoru. Ale i celý segment vlastně roste, byť to je v takových skocích. Roste to, roste, pak to najednou začne klesat, ale třeba jen o deset procent. A lidé vidí, že jdou ceny dolů a rychle začnou dokupovat, tím se to opět nastartuje. Na světě je zhruba 70 milionů lidí sbírající známky. To je docela pořádná síla, která má navíc čím dál víc peněz. Zjistil jsem, že ta davová psychika hraje zásadní roli, v určitý moment je úplně jedno, co říkají odborníci, lidé prostě nakupují. Ostatně i já jsem před pár lety říkal, ať lidé nenakupují, že už jsou známky moc drahé. A dneska jsou ještě mnohem dražší. Ono je to stejné jako u retailových investorů do akcií. Podívejte se na akcie Tesly. Racionálně přes P/E a různé indikátory byly a jsou přepálené, ale lidé je stejně nakupovali. Když pak začaly klesat, už se neprodávaly pod určitou hranici, ten trh je podrží. Bitcoin se chová podobně, také už lze počítat, že v určitém horizontu neklesne pod určitou hranici. A když ano, tak ho dokoupíte. A víte, že vysedíte jeho návrat na vyšší cenu.
Pojďme k trendům, které ve filatelii nyní převládají. Když jsem mluvil s Olivierem Stockerem, říkal zhruba toto: digitalizace a globalizace.
Ano, to jsou trendy posledních zhruba 15 let, které ten celý trh značně proměnily. Já bych to doplnil o dostupná tržní data, která trh opravdu zásadně proměnila. Jinak co se týče trendů, které nyní podle mého nastupují, jsou to zejména dva. První je masivní nástup retailových investorů, tedy něco podobného, jako se stalo u akciových trhů. A pak tu je jeden zásadní nový trend, o kterém se zatím příliš nemluví, přichází z Ameriky a možná bude mít zásadní vliv na celou filatelii.
O český pavilon je zájem. Ačkoli první den letošní výstavy EXPO v japonské Osace poznamenal výrazný déšť, zahájení si nenechaly ujít tisíce lidí. Po Ódě na radost si mohli zajít na plzeňské pivo, které je jedním z lákadel českého pavilonu. Zahájení jeho činnosti se krom dalších hostů zúčastnil také ministr zahraničí Jan Lipavský. „Podobné akce jsou důležité pro sdílení nápadů a inovací,“ uvedl ministr. Podle testovacího dne českého pavilonu pak půjde také o „sdílení“ piva. Ještě před oficiálním otevřením se totiž za jeden den vypilo 1200 piv. A první oficiální den to vypadalo na minimálně vyrovnání tohoto rekordu.
V centru letošního EXPO v Osace jsou inovace. A myšlenka sdílení dobrých nápadů, uvedl ministr Lipavský
Enjoy
A to je?
Zhruba před deseti lety přišli Američané s novou certifikací kvality známek. Součástí atestu je certifikát, že známka je třeba má kvalitu 75 procent, či bodů na 100 bodové graduační stupnici. A v posledních letech to získalo neuvěřitelný význam a stalo se to, že průměrné známky stojí zhruba to, co uvádí katalogy. Ale když je ta známka v top kvalitě, stojí klidně padesátinásobek. Přitom to určují komise a často jde o velmi subjektivní hodnocení. Rozdíl mezi 50 a 60 procenty okem prostě nevidíte. Stalo se, že třeba známka, která podle katalogu stojí tři dolary, se na aukci prodala za sto. Nebo další příklad: odhad činil tisíc dolarů, vyvolávací cena byla 500 dolarů a tipněte si konečnou cenu.
Netuším.
30 tisíc. Měla totiž certifikát, že kvalita byla 98 procent a že takových známek v této kvalitě je známých pět. Zdá se to být trochu zavádějící informací, ale trh to již přijal. Tradiční odborníci nad tím kroutí hlavou, ale to kroutili jiní odborníci, když zlato stálo 2000 dolarů za unci. A vidíte, kde je dneska. Je jen otázka času, kdy tento graduační systém převezmou evropské státy. Pak se bude předělávat úplně všechno.
Ještě nějaký trend vidíte?
Pak tu je ještě jeden takový ryze praktický. Evidentně se již počítá, že válka na Ukrajině dříve či později skončí. Ruští filatelisté vždy byli velmi aktivní, navíc poměrně specificky zaměření. Už nyní vidíme, že se trh na to chystá a v německých rukách se koncentrují známky, které se chystají na prodej právě jim.
David Kopřiva
Předseda Odborné společnosti filatelistických studií, sběratel, soudní znalec a zprostředkovatel obchodů se známkami. Byl u zásadních filatelistických okamžiků posledních let, včetně nákupu souboru mauritijských známek v hodnotě 165 milionů korun. Spoluorganizoval výstavu Poklady světové filatelie II. v pražském Obecním domě, kde byly nedávno vidění unikáty v hodnotě půl miliardy korun.
Největší unikáty českých filatelistických sbírek se v tomto týdnu ukazují na výstavě Poklady světové filatelie II. v pražském Obecním domě. Výstavu pořádá Prestige Philately Club Prague, jehož členy jsou nejváženější tuzemští filatelisté. Na výstavě pak jsou k vidění i některé známky hostujících členů prestižního Clubu de Monte-Carlo. Jeho ředitel a CEO aukční síně Spink Olivier Stocker se zúčastnil zahájení pražské výstavy. „Svět filatelie se v posledních letech výrazně proměnil. Vedle internetu jej mění také movití sběratelé z dálného Východu,“ prozradil newstreamu hlavní trendy ve filatelii muž, který platí za jednoho z nejlepších sběratelů známek na světě.
Když sběratel začne prodávat své známky, je to pro něj malá smrt, říká jeden z nejlepších filatelistů světa Olivier Stocker
Leaders
Moderátorka Eva Čerešňáková si k rozhovorům zve zajímavé hosty, kteří mají co říct k aktuálnímu dění ve svém oboru. Její pozvání přijal i skladatel a klávesista Michal Dvořák ze skupiny Lucie, která vydala nový singl.
VIP Eva Talks: Lucie má stále nezaměnitelné vokály, říká Michal Dvořák
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
