Pot jiných lidí snižuje sociální úzkost, tvrdí studie
Lidem, kteří trpí sociální úzkostí, může prospět vystavení se tělesnému potu jiných osob v kombinací s terapií mindfulness, která dává člověku schopnost uvědomění, všímavosti a sebeovládání, včetně zvládání emocí. Tento přístup by mohl být použit při léčbě duševního onemocnění, kdy se lidé nadměrně obávají účasti na společenských situacích. Vyplývá to ze studie, o níž napsal list The Guardian.
Duševní stav jedince způsobuje produkci chemických signálů v potu, které sdělují emoční stav a vyvolávají odpovídající reakce u ostatních lidí, vysvětlila vedoucí studie Elisa Vignaová z Karolinského institutu ve švédském Stockholmu.
„Výsledky naší předběžné studie ukazují, že kombinace těchto chemických signálů se cvičením všímavosti zřejmě přináší lepší výsledky v léčbě sociální úzkosti, než jakých lze dosáhnout jen samotnou terapií mindfulness,” uvedla.
Tryptofan je další z řady esenciálních aminokyselin, kterou musíme konzistentně získávat stravou, protože si je nedokážeme v těle sami vytvořit. Jsou přitom klíčové pro správný chod organismu, jsou důležité například pro výstavbu a obnovu svalové tkáně, pomáhají s funkcí neurotransmiterů, zásobují mozek dostatkem energie a vyrovnávají hladinu cukru v krvi. Tryptofan je přitom zásadní pro tvorbu důležité emoce – štěstí.
Biohacking: Tryptofan pomáhá snižovat projevy ADHD u dětí. Dospělým léčí depresi
Enjoy
V rámci studie vědci odebrali pot dobrovolníkům, kteří sledovali filmy vybrané tak, aby vyvolávaly určité emoce, jako je strach nebo štěstí. Jednalo se například o snímek Prázdniny pana Beana, Sestra v akci či horor Nenávist. Následně vybrali 48 žen, které trpěly sociální úzkostí, a rozdělily je do tří skupin. Během dvou dní všechny podstoupily terapii mindfulness a současně byly vystaveny chemickým signálům extrahovaným z těchto vzorků nebo čistému vzduchu.
Vědci zjistili, že ženy, které byly vystaveny pachovým vzorkům, reagovaly na terapii lépe.
Skóre úzkosti
Pacientkám, které absolvovaly jedno cvičení všímavosti společně s vystavením pachům lidského těla, se skóre úzkosti snížilo přibližně o 39 procent. U žen, které podstoupily jen cvičení, se po jednom sezení úzkost snížila o 17 procent.
Nové genetické testy prozrazují stále přesněji, kdo je vystaven vyššímu riziku dědičného onemocnění třeba až za desítky let. Podle současných poznatků mohou data prospět zdravotním pojišťovnám i farmaceutickému průmyslu. Zato u jednotlivců je situace složitější – někomu včasné varování pomůže zdravotní hrozbu snížit, jiného vystraší a zkazí mu život.
Věda už umí včas člověka varovat před hrozícími nemocemi. Ale také ho tím dokáže vyděsit
Enjoy
„Trochu nás překvapilo, že emoční stav osoby produkující pot se ve výsledcích léčby nelišil,” uvedla Vignaová. Pot někoho, kdo byl při sledování filmu šťastný, měl stejný účinek jako někoho, kdo byl snímkem vyděšen.
„Takže je možné, že v potu obecně je něco, co ovlivňuje reakci na léčbu,” dodala vědkyně. Pozitivní účinek by mohlo mít pouhé vystavení se přítomnosti někoho jiného, tuto teorii je ale třeba ještě potvrdit.
Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?
Viník prokrastinace je možná v mozku. Dokážeme se mu postavit?
Money
Britský státní zdravotnický systém NHS popisuje sociální úzkost jako dlouhodobý a nepřekonatelný strach ze společenských situací. Léčba v současné době zahrnuje kognitivně-behaviorální terapii (KBT) s terapeutem a antidepresiva.
Předchozí výzkumy naznačily, že například v USA se s touto poruchou někdy potýká přibližně 12,1 procenta dospělých.
Stárnutí, trombóza, deprese, zánět a revma. Proti tomu všemu bojuje kurkumin. Jen si člověk musí ohlídat, aby se dobře vstřebal. 
Biohacking: Kurkuma je těžká váha pro zdraví a proti stárnutí, protože ničí zánět. Zádrhel tam ale je
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
