OBRAZEM: Přírodní výzva. Na ledopád do Labského dolu míří desítky horolezců týdně
Na ledopád do Labského dolu v Krkonoších míří v těchto dnech desítky lezců týdně. Jedná se o jediný přírodní ledopád v Krkonoších, který lze legálně zlézat. V úterý na něj bylo přihlášených v rezervačním systému Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 16 lezců, tedy maximální denní počet, řekl mluvčí správy Radek Drahný. Správa KRNAP povoluje lezení na ledopádu v Labském dole v závislosti na podmínkách, aby nevedlo k poškození přírody.
„Lezení na ledopádu v Labském dole umožňuje dostatečná vrstva ledu na skalním podloží, která snižuje riziko poškození vzácných lišejníků, mechorostů a cévnatých rostlin. Cílem Správy KRNAP je nabídnout lezcům možnost legálního vyžití a zabránit ničení přírody,“ řekl Drahný.
Stovky přihlášených
Sezona na ledopádu začala v současné zimní sezoně 9. ledna a dosud nemusel být kvůli klimatickým podmínkám uzavřený jediný den. V některých sezonách se stává, že je na něj několik dní vstup zakázán kvůli oblevě. Správa KRNAP v nynější zimní sezoně eviduje do začátku února více než 310 přihlášek pro lezení po ledu v Labském dole. "Dokazuje to, že o lezení na ledopádu je velký zájem," řekl Drahný.
FOTOGALERIE: Horolezci zdolávají ledopád v Krkonoších
Led je kompaktní
Na ledopádu byl dnes také profesionální horský vůdce z Krkonoš Vojtěch Dvořák. „Je inverzní počasí, dole větší zima než tady na horách. Nezlobil bych se, kdyby tady malinko přituhlo. Vlastně to ale není vůbec špatné, led je kompaktní, štípe se minimálně. A jak my lezci říkáme, cepíny jdou do ledu jako do másla,“ řekl Dvořák.
Teplota vzduchu byla přes den v Labském dole mírně nad nulou. „Jistí se bez rukavic, říkáme tomu tropické ledy. Nefouká a je relativně teplo,“ řekl Dvořák.
K vybavení lezců na ledu patří zpravidla helma, mačky, cepíny, lana, šrouby do ledu a další věci. „Maximální výška ledopádu je každoročně stejná, liší se mocnost ledu. Nejdelší směr má asi 30 metrů. Lezci by měli mít alespoň šedesátimetrové lano,“ řekl Dvořák.
Aby lezci mohli na ledopád, musí se předem registrovat v rezervačním systému na webu Správy KRNAP. Ledopád v Labském dole jim KRNAP poprvé zpřístupnil v prosinci 2010 a od té doby se tak děje každou zimu.
Patří k nejpopulárnějším miliardářům. Byznys Igora Rattaje se totiž za poslední dekády dotknul řady oblíbených oblastí, jako jsou hudební festivaly či filmové hity. Nejvíc energie ale soustředí na rozvoj českých a slovenských hor, kde jeho TMR provozuje celou řadu areálů. Jak se pere se změnami počasí a jak se mu daří využívat byznysový potenciál hor v létě? O tom jsme mluvili s Igorem Rattajem v letním vydání magazínu Newstream CLUB, který se věnoval návratu Česko-Slovenska. Nyní si můžete rozhovor přečíst poprvé online v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.
Král českých a slovenských hor Igor Rattaj: Rakušané musejí lákat nové lyžaře. I ty z východu
Leaders
V Krkonoších v lavinových lokalitách nadále platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pěti. Na hřebenech Krkonoš je 80 až 150 centimetrů sněhu, více ho je na závětrných svazích, odtrhových zónách a žlabech. „Teploty se na hřebenech Krkonoš dnes pohybují těsně nad nulou,“ uvedl ráno v lavinové předpovědi Robert Dlouhý z krkonošské horské služby. Druhý lavinový stupeň znamená mírné nebezpečí lavin, podmínky pro túry jsou převážně bezpečné.
Například u hřebenové Luční boudy v nadmořské výšce 1415 byl ráno jeden stupeň nad nulou, zataženo a 90 centimetrů vlhkého sněhu, uvedla na webu Horská služba Krkonoše.
Labský důl je spolu s Obřím a Dlouhým dolem lokalitou s nejvyšším počtem lavinových drah v celé ČR. Přístupný ledopád lavinami ohrožen není, je mimo lavinové dráhy.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
