Nový trend. Američané randí na dluh
Večeře, drink, Uber a možná další rande. Pro mladé Američany začíná být seznamování luxusem, který se těžko vmáčkne do už tak napnutého rozpočtu. Téměř polovina příslušníků generace Z si už stanovuje, kolik smí za schůzku utratit, každý pátý se kvůli randění dokonce zadlužil. A když dojde na výběr partnera, peníze už v některých případech porážejí i pověstnou chemii.
Rostoucí životní náklady mění i jednu z oblastí, která se dlouho tvářila, že s ekonomikou nemá nic společného: randění. Osm z deseti amerických mileniálů (lidí ve věku 30 až 45 let) a příslušníků generace Z (14 až 29 let) kvůli drahotě mění způsob, jakým se seznamují. Někteří se randění dokonce úplně vyhýbají. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Zelle mezi 1800 Američany staršími 18 let, na který upozornil server Axios.
Rande na dluh? Pro část mladých realita
Romantika zkrátka něco stojí. A pro část mladých už příliš. Pětina lidí z generace Z přiznala, že se kvůli randění dostala do dluhů. Mezi mileniály to bylo 15 procent.
Důvod není těžké si představit. Jeden vydělává víc, druhý se snaží držet tempo. Restaurace, výlety, doprava, dárky. Člověk nechce na začátku vztahu přiznat, že na něco jednoduše nemá. A právě to se také děje. Zhruba čtvrtina generace Z už před protějškem zatajila, že si něco nemůže dovolit. Místo nepříjemného „na tohle teď nemám“ se tak raději sáhne hlouběji do peněženky – nebo na kreditku.
Inflace se promítá nejen do vyšších útrat domácností a rodin, ale v poslední době i do ochoty Američanů dopřát si lepší rande a dokonce i do snahy si vůbec nějakého partnera najít. Náklady na první schůzky i na seznamovací aplikace rostou tak, že hrají při přemýšlení mladých lidí o vztazích stejnou roli jako touha po romantice, píše server CNBC.
Bez peněz na seznamku nelez. Inflace nutí mladé lidi omezovat rande i hledání partnerů
Enjoy
Chemie je fajn. Ale co účet?
GenZ už začíná počítat. Skoro polovina si stanovuje rozpočet, kolik za rande utratí. Někteří si dokonce hlídají, kolik už za partnera zaplatili. To možná nezní právě romanticky, jenže při drahém nájmu, jídle i benzinu se i večer ve dvou stává položkou, kterou je třeba někam vměstnat. A tak vedle otázky „Kam půjdeme?“ přibývá ještě jedna: „Kolik nás to bude stát?“
Peníze se přitom neřeší jen při placení účtu v restauraci. Polovina randících uvedla, že při rozhodování, zda se s někým dál scházet, pro ně v určité chvíli hrála větší roli finanční kompatibilita než vzájemná chemie.
Výraznější je tento přístup mezi muži. Finanční soulad považovalo za důležitější 56 procent mužů proti 45 procentům žen. U generace Z dala penězům před chemií přednost více než polovina respondentů, konkrétně 53 procent. U mileniálů to bylo 46 procent.
Nestačí, že si dva lidé rozumějí. Stále častěji se řeší také to, zda podobně utrácejí, šetří a přemýšlejí o penězích.
O penězích se mluví. Ale zase ne moc
Ani otevřenost ovšem nemá být bez hranic. Přílišné mluvení o penězích může potenciálního partnera spolehlivě odradit.
Téměř polovině respondentů, 47 procentům, by bylo nepříjemné, pokud by si jejich protějšek během schůzky neustále stěžoval, jak je všechno drahé, nebo příliš mluvil o svém příjmu.
Mladí se tak ocitají v trochu absurdní situaci. Potřebují vědět, jak na tom druhý finančně je, ale zároveň nechtějí, aby první rande připomínalo schůzku s bankovním poradcem.
Seznamování se komplikuje
Randění přitom není izolovaný problém. Finanční tlak se mladým Američanům propisuje prakticky do všeho. Podle dalšího průzkumu Axios-Generation Lab má 96 procent Američanů ve věku 18 až 34 let obavy z rostoucích cen nájmů, potravin a pohonných hmot.
Koupě vlastního bydlení zůstává pro mnoho z nich velkým cílem, víra, že na něj skutečně dosáhnou, už ale tak silná není. Jen polovina těch, pro které je vlastní bydlení prioritou, věří, že si během příštích deseti let skutečně pořídí dům nebo byt.
A tak se odkládá svatba, vlastní střecha nad hlavou a někdy i samotné seznamování.
Protože než přijde společná hypotéka, je potřeba zvládnout úplně první finanční test vztahu: kdo zaplatí účet za večeři.
Nezruší permanentku. Nezmění banku. Neprojde pojistky ani předplatná, i když na nich prodělává. Právě takový zákazník byl pro řadu firem zlatý důl – jenže nový AI agent Muse od Mety může lidskou pohodlnost obejít a začít jednat za něj. Wall Street už začala přeceňovat fitka, finanční firmy i média. V Evropě může podobnou revoluci brzdit regulace.
Lukáš Kovanda: Líný zákazník byl zlatý důl. Nová AI Mety tenhle byznys ohrožuje
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
