Kabelky ztrácejí lesk. Luxusní domy objevily nový zdroj miliard
Šperky se stávají nejvýkonnější částí trhu s luxusním zbožím. Zatímco zájem o drahé kabelky a obuv ochabuje, klenotnické značky Cartier, Tiffany či Bulgari hlásí růst. Módní domy proto rozšiřují nabídku šperků a investoři sledují, kdo dokáže změnu zákaznického vkusu nejlépe využít.
Šperk už pro zákazníky není pouze módním doplňkem. V době rekordních cen zlata stále častěji funguje také jako uchovatel hodnoty. Právě tato kombinace pomáhá klenotnickému segmentu růst v době, kdy se zbytek luxusního průmyslu potýká s opatrnějšími spotřebiteli. Tématu se věnuje agentura Reuters.
Pro odvětví s roční hodnotou kolem 400 miliard dolarů, tedy přibližně 8,5 bilionu korun, přitom může jít o zásadní proměnu. Úspěch ve špercích podle agentury Reuters zřejmě rozhodne o tom, kdo se v příštích letech zařadí mezi vítěze a poražené luxusního byznysu.
Očekávané oživení luxusu se zatím nekoná
Trh s luxusním zbožím se měl letos po dvou letech poklesu vrátit k růstu. Oživení však zatím brzdí slabší spotřebitelská nálada i dopady konfliktu na Blízkém východě. Utrácet se zdráhají dokonce i majetnější zákazníci, na jejichž ochotě nakupovat drahé zboží je celý sektor závislý.
TikTok podniká největší krok ve své e-commerce strategii od vstupu na americký trh – jeho tržiště TikTok Shop se rychle mění v platformu pro prodej luxusních módních doplňků. Podle informací agentury Bloomberg se na TikTok Shopu dnes běžně nabízejí kabelky Hermès a Chanel za více než 11 tisíc dolarů, tedy téměř 230 tisíc korun, limitované tenisky od Nike či Louis Vuitton a dokonce hodinky Rolex nebo Cartier.
Hermès, Chanel, Rolex. Z TikToku se stává luxusní tržiště
Zprávy z firem
Dřívějším motorem ziskovosti byly především kožené kabelky. Jejich ceny ale v posledních letech vzrostly natolik, že se pro část zákazníků staly příliš drahými. Zároveň o ně klesá zájem mezi mladší generací, která už kabelku nevnímá jako tak samozřejmý symbol společenského postavení jako její rodiče.
Podobnému ochlazení čelí také luxusní obuv. Dvě kategorie, které módním domům dlouhodobě přinášely velkou část tržeb a vysoké marže, tak přestávají fungovat jako spolehlivý zdroj růstu.
Zlato proměnilo šperk v investici
Šperky naopak těží z odolnější poptávky, vyšších marží a rostoucí ceny zlata. Pro většinu luxusních domů sice stále představují jen menší část příjmů, jejich význam však rychle stoupá.
Podle analytičky Barclays Carole Madjoové zákazníky začala unavovat nedostatečná inovace v luxusní módě. Časté výměny kreativních ředitelů velkých značek navíc vedly k tomu, že módní kolekce nepřinášely dostatečně přesvědčivé novinky.
„Všechny tyto faktory dohromady způsobily, že šperky začaly být ve srovnání s tradičními kategoriemi luxusního zboží atraktivnější,“ uvedla Madjoová.
Zákazník tak při nákupu šperku získává nejen výrobek známé značky, ale také drahý kov, jehož hodnota může v čase růst. To kabelka ani pár bot nabídnout nemohou.
Cartier a Van Cleef táhnou Richemont
Nejvýrazněji z nové situace těží švýcarská skupina Richemont, pod kterou patří klenotnické domy Cartier a Van Cleef & Arpels. Její tržby za tři měsíce do konce června vzrostly o 24 procent a výrazně překonaly očekávání analytiků.
Zlepšení výsledků v takzvaném tvrdém luxusu, tedy ve špercích a hodinkách s dlouhodobější hodnotou, se očekává také u skupiny LVMH. Největší světový výrobce luxusního zboží ovládá mimo jiné značky Bulgari a Tiffany & Co.
Právě Richemont a LVMH vlastní největší globální klenotnická jména. Růst segmentu však neuniká ani módním skupinám, které byly dosud spojovány především s oblečením, kabelkami či obuví.
Do boje o zákazníky vstupují Hermès, Prada i Gucci
Francouzský Kering, majitel značek Gucci, Saint Laurent či Balenciaga, vytvořil samostatnou šperkařskou divizi zahrnující například značky Boucheron a Pomellato. V prvním čtvrtletí její tržby meziročně výrazně rostly a překonaly ostatní části podnikání.
Šperkům věnuje stále větší pozornost také Hermès. Jeho klenotnická divize v posledních letech podle analytiků rostla vysokým tempem, i když zatím vychází z relativně nízké základny. Do nabídky investují rovněž módní domy Prada a Gucci.
Pro některé značky však přesun zákaznického zájmu představuje také riziko. Hermès vybudoval velkou část své globální prestiže na ikonické kabelce Birkin a strategii omezené dostupnosti. Nedostatek zboží posiluje jeho exkluzivitu a umožňuje firmě držet mimořádně vysoké ceny.
Po slabších výsledcích za první čtvrtletí ale akcie Hermès oslabily. Investoři si proto začínají klást otázku, zda může model založený na vzácnosti a uměle omezené nabídce fungovat i ve chvíli, kdy se zákazníci od kabelek postupně odvracejí.
Mladší zákazníci mění pravidla luxusního byznysu
Podle analytičky Bain & Company Claudie D’Arpiziové čelí kabelky a obuv výrazně slabší poptávce zejména mezi mladšími zákazníky. Spotřebitelské chování se po pandemii covidu-19 změnilo a luxusní značky zatím hledají způsob, jak na novou situaci reagovat.
Nestačí už pouze zdražovat ikonické výrobky a spoléhat na sílu loga. Módní domy musejí zákazníky přesvědčit, že nabízejí originalitu, řemeslnou kvalitu a hodnotu, která vysokou cenu ospravedlní.
Šperky v tomto souboji získaly náskok. Jestli se z nich stane dlouhodobý motor luxusního průmyslu, nebo pouze dočasné bezpečné útočiště v době slabší poptávky, ukážou další roky. Prozatím však platí, že zlato září výrazněji než nejslavnější kabelky.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
