Lukáš Kovanda: TikTok může být dražší, než se zdá. Děti čtou méně a česká ekonomika na to může doplatit

Češi se obávají, že děti ztrácejí vztah ke čtení. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde ale jen o kulturní nebo výchovný problém. Slábnoucí čtenářská gramotnost může v budoucnu podkopávat i produktivitu české ekonomiky.

Čtení není pouze volnočasová aktivita. Je to jeden ze způsobů, jak si člověk buduje schopnost soustředit se, porozumět složitějšímu textu a vytvářet si vlastní úsudek. A právě tyto dovednosti budou v době umělé inteligence nabývat na ceně.

Zatímco algoritmus dnes během několika sekund vyhledá informace nebo vytvoří text, lidská výhoda se postupně přesouvá ke kritickému myšlení, interpretaci a schopnosti zasadit informace do širších souvislostí.

Slabší čtení, slabší produktivita

Nejde přitom jen o problém jednotlivců. Nevyužitý talent vede k nižšímu ekonomickému růstu a slabší produktivitě. A právě produktivita patří mezi dlouhodobé slabiny české ekonomiky.

Proto začíná být stále důležitější otázka, jak děti informace konzumují a jak se s nimi učí pracovat. Digitální technologie jsou dvojsečné. Na jedné straně otevírají přístup k informacím, vzdělání i novým pracovním příležitostem. Na straně druhé však soutěží o pozornost způsobem, kterému kniha konkuruje jen obtížně.

Kniha proti nekonečnému scrollování

Rychlý digitální obsah, krátká videa, notifikace a nekonečné scrollování podporují spíše přepínání pozornosti než soustředěnou práci s textem. Výzkumy opakovaně upozorňují, že multitasking není skutečná paralelní práce, ale neustálé přepínání mezi úkoly, které snižuje výkon i schopnost hlubšího soustředění.

Potvrzují to i data OECD. Ta ukazují, že studenti, kteří čtou knihy převážně v tištěné podobě, dosahují v průměru lepších výsledků ve čtenářské gramotnosti než ti, kteří čtou hlavně digitálně.

V éře AI bude čtení ještě důležitější

Paradoxem doby umělé inteligence tak může být, že čtení bude ještě důležitější než dříve. AI sice umí text shrnout, přeložit nebo vygenerovat. Neznamená to ale, že člověk už nemusí umět číst.

Naopak. Čím více obsahu bude vytvářet umělá inteligence, tím důležitější bude schopnost rozlišit, co je podstatné, co je zavádějící a co skutečně dává smysl. Slabý čtenář se v záplavě informací neutopí proto, že by jich měl málo, ale proto, že jich bude příliš mnoho a nebude je umět vyhodnotit.

Data OECD potvrzují přímou souvislost: studenti, kteří si umějí prověřovat zdroje, mnohem lépe rozeznávají fakta od názorů. Čeští žáci však v této dovednosti za svými vrstevníky ze severských a západoevropských zemí výrazně zaostávají.

Odpověď začíná už v dětství

Česko se často ptá, proč mu chybějí inovace a vyšší produktivita. Odpověď ale začíná už v dětství. Třeba u toho, zda dítě dokáže vydržet nad knihou déle než pár minut.