Sex a jeho zneužívání ve společnosti jako největší tabu? Bohužel to pořád platí, říkají Fáberová a Khousnoutdinova
I v 21. století pořád přetrvává řada společenských tabu spojených se sexualitou. A to se projevuje jak v legislativě, tak i třeba v přístupu k těhotným ženám. Situaci pak navíc komplikují také novinky spojené s digitalizací našich životů. Jaké jsou nejhorší společenské dopady? Nejen o tom hovoří Markéta Fáberová a Lilia Khousnoutdinova v nové epizodě podcastu Sedm hříchů dobré společnosti, který najdete na portálu newstream.cz, YouTube a na svých oblíbených podcastových platformách.
Po informační manipulaci se podcastová série Sary Polak Sedm hříchů dobré společnosti podívá na další společenské tabu, kterým je sexualita a její zneužívání pro nejrůznější kontrolní mechanismy. Ty přitom neprobíhají jen cíleně a vědomě, ale často jde spíše o zvyky, které ve společnosti přežívají po staletí a ani v 21. století jsme se jich nezbavili.
To se projevuje na mnoha úrovních. „Vše přitom začíná už od toho, jak rodiče mluví s dětmi o sexualitě, o tom, jakou roli v našich životech hraje, i o tom, jak vlastně říkají pohlavním orgánům,“ říká v podcastu Markéta Fáberová, influencerka a autorka podcastu Šimrání. Ta mimo jiné v podcastu upozorňuje na to, že i nastavení digitálních prostředí často velmi deformuje to, v jakém kontextu a s jakým cílem se uživatelé, zejména ti mladší, v online prostředí setkávají se sexualitou. „Já jsem například měla epizodu věnovanou jedné sexuální praktice a algoritmus ji automaticky začal schovávat, nic na tom nezměnil fakt, že šlo o edukační obsah,“ stěžuje si podcasterka.
Sex, drogy a rock ‘n‘ roll. To jsou hříchy, které v moderní společnosti zná téměř každý a přestávají být tabu. Tedy alespoň pokud se to s nimi nepřehání, zazní v pilotní epizodě nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, do které si moderátorka Sara Polak pozvala propagátora svobody Martina Urzu a umělce Martina Pohla, známého jako rapper Řezník. V podcastu se shodují na tom, že k největším společenským tabu dneška patří umírání, smrt a bolest, kterou přináší.
Smrt jako tabu. Pořád o ní neumíme mluvit, shodli se Urza a Řezník v podcastu Sedm hříchů dobré společnosti
Leaders
Moderní znalosti vs. rigidní praxe
Vědecký přístup pak v podcastu nabízí Lilia Khousnoutdinova, historička, která v současnosti na Oxfordu studuje způsoby, kterými se do lékařské praxe dostávají nové technologie a postupy. Podle ní totiž ve společnosti velmi často přetrvávají mnohé relikty, které již věda vyvrátila, a přesto se jich lidé neumějí zbavit. To se týká také porodnictví, kde mnoho věcí, které jsou dnes v praxi zcela běžné, již vůbec neodpovídá tomu, jak by ženy rodit měly.
„Ženy se musejí cítit bezpečně, ale mnoho věcí při klasických porodech tomu přímo odporuje,“ připomíná Khousnoutdinova.
A podobných paradoxů, které jsou mnohdy nebezpečné a podporují mocenské role ve společnosti, je podle nejnovější epizody podcastu Sedm hříchů dobré společnosti mnohem více.
Které to jsou? Na to odpovídá nový díl podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, která vznikla z iniciativy JT International a kterou již najdete na serveru newstream.cz, YouTube a na svých oblíbených podcastových platformách.
Kde je hranice mezi informováním a snahou ovlivnit druhého? Co se mění s AI, personalizací a možností generovat obsah v obrovském měřítku? A jaké nástroje má obyčejný člověk ve sporu s organizovanými strukturami, které mu mnohdy chtějí uškodit? Moderátorka Sara Polak si do epizody podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti věnované zneužívání informací a mocenské manipulaci pozvala lékaře Tomáše Šebka a odborníka na kybernetickou bezpečnost Milana Půlkrábka alias Sodomáka. Podcast najdete na portálu YouTube a newstream.cz.
Pro kyberšmejdy je přístup do vašeho AI chatbota zlatý důl
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
