Tafelspitz tak, jak ho měl rád císař František Josef I., připravují v pražském Augustinu
Kachní stehno s lokší nebo sumčí perkelt. V malostranské restauraci, kde kdysi býval klášter, lákají na jídla typická pro rakousko-uherskou kuchyni. Připravovaná jsou podle receptů z více než sto let staré kuchařky.
„Chtěli jsme zachovat jednoduchost pokrmů pocházejících z dob císaře Františka Josefa a zároveň využít moderních postupů a jen těch nejkvalitnějších surovin. Chtěl jsem se vrátit k našim kořenům a oslavit českou historii novodobou hostinou,“ říká Martin Boháček, šéfkuchař restaurace Augustine.
Inspiraci hledal v kuchařce z roku 1905, na menu nechybí tradiční tafelspitz, telecí guláš, zelňačka, telecí talián nebo jablkový štrůdl. Samozřejmostí je párování jídla s vínem a pivem. To se v místě, kde se nyní nachází hotel Augustin, vařilo už ve 13. století. Teď ho vaří v pivovaru Strahovského kláštera. A kromě pití svatotomášské pivo používají i pro přípravu některých jídel, například na výrobu domácích klobás.
Co je česká kuchyně?
Českou kuchyni připravují v restauraci Augustin i mimo tuto speciální akci, rakousko-uherská hostina o několika chodech se koná každý čtvrtek. „O klasiku, třeba gulášovou polévku, mají naši zahraniční hosté zájem,” přibližuje Boháček. Na meníčku hostiny jsou položky, které jsou znalcům a milovníkům tuzemské kuchyně dobře známé. „Nesnažili jsme se o ‚wow efekt’, ale o to uvařit tradiční pokrm po svém a dobře,” dodává Boháček.
Například kachní stehno je konfitované a místo knedlíku se podává s bylinkovou lokší (tradiční bramborová placka - poz.aut.). Zajímavá je i kombinace králičího sulcu a černého lanýže jakožto předkrmu. „Lanýže určitě znali už kuchaři za dob Františka Josefa, nedostali se ale na běžné stoly,” tvrdí Boháček s tím, že luxusní surovinou se lanýže staly až v posledních letech.
Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát. 
Cena lanýžů může být astronomická. Přesto je o ně stále větší zájem
Enjoy
A bez čeho se podle Boháčka česká kuchyně neobejde? Bez másla, sádla, mouky, majoránky a kmínu.
Augustine hotel byl zrekonstruován ze sedmi historických budov, včetně Augustiniánského kláštera a Svatotomášské pivnice. Dnes hotel patří k luxusní značce The Luxury Collection.
Jak se za dvacet let fyzické existence eura vyvíjel jeho kurs ke koruně? A jak s ním zamával covid? Má pro Česko ještě vůbec smysl vstupovat do eurozóny a jak to bude s jednotnou měnou dál? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Euro oslavilo dvacet let. Jednotná měna po covidu už nebude, co bývala
Money
Vláda chystá další protiepidemická opatření, část z nich už nakousl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Režim pracovní karantény je, že místo do karantény domů, půjde člověk do karantény do práce“, pravil ministr. Brněnský hantec, na který Válek častou nesrozumitelnost svých promluv odkazuje, fakt dokáže divy.
Politický diář Jany Havligerové: Ministr Válek válí
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
