Ministr Jurečka navrhl poměrně zásadní reformu sociálních dávek. Reforma je ambiciózní, mnohé její části jdou dobrým směrem a má smysl nad ní vést informovanou diskusi. Nová superdávka státní sociální pomoci má čtyři současné spojit do dávky jedné. Má zjednodušit administrativu, lépe podporu zacílit, omezit nárok na dávky majetným a vysokopříjmovým domácnostem, zvýšit motivaci pracovat u nízkopříjmových domácností.
Jezdím teď občas pracovně do Bosny a jsem přesvědčen, že země západního Balkánu patří do EU. Je to v jejich, ale i v našem strategickém zájmu. Doufám, že EU najde politickou odvahu a přijde s jasným a rychlým časovým plánem. Upřímně, když jsme před lety vzali málo připravené Rumunsko a Bulharsko, proč bychom neměli vzít už dnes lépe připravené země bývalé Jugoslávie.
Ministerstvo spravedlnosti představilo návrh novely trestního zákoníku, který má koncepčně modernizovat trestní politiku státu. Hlavní část je nezavírat dál lidi za bagatelní činy, protože to nedává smysl a je to pro stát drahé. Pro představu, ve vězení dnes sedí zhruba 20 tisíc lidí a stojí nás to 35 milionů korun DENNĚ! Méně vězňů tak znamená menší náklady státu, které se navíc dají použít do sociální práce s lidmi odcházejícími z vězení, aby se z nich nestávali recidivisté.
Projet si volební lístky kandidujících osob v EU volbách a pozorovat kampaň je bizarní věc. Většina kandidátů působí jako tlupa náhodných šílenců, bez studu a skrupulí, kteří v rauši utekli dírou v plotu ústavní zahrady a jedou na nějaký divoký hudební fesťák. Všechno je pravda, politika je zábava, kampaň je showbyznys a emoce. Není to svátek demokracie, spíš její unavená parodie a zákonná povinnost.
Nabízím výběr zpráv z médií z března 2026. Tento text je hluboká nadsázka, satira, nese dokonce i stopy sarkasmu a humoru. Není možné jej brát jakkoli vážně, protože teď v květnu 2024 přece nikdo nemůže vědět, o čem se bude psát v březnu 2026, to každý ví. Všechno bude jinak, třeba.
Gruzie bouří proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Podobný zákon leží v parlamentu na Slovensku, dávno už ho má Maďarsko, diskutuje se o něm v Rumunsku. Cíl tohoto zákona je všude stejný, utáhnout šrouby, označit a ostrakizovat nepřátele státu, upevnit vlastní moc a mít klid na práci. V Česku se to mnohým velmi líbí, za rok a půl po příštích volbách můžeme mít tyto věci na stole. Moc korumpuje a nekontrolovaná moc korumpuje absolutně. Mysleme na to.
Jakou formou chce stát financovat dokončení dálniční sítě? Zda přes klasické veřejné zakázky, kterými teď jede salámovou metodou po jednotlivých úsecích pár kilometrů, anebo formou PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) na větší celky a dlouhodobé provozování. To je teď velmi živá otázka pro Ministerstvo dopravy a ŘSD pro dostavbu posledních velkých úseků dálnice D35, nepochybně velké priority pro dokončení spojení na Olomouc a tím odlehčení přetížené D1. Stát aktuálně testuje po dlouhé době první PPP projekt dálnice D4, na kterém uvidí výhody a nevýhody.
V mnoha koutech republiky nám dlouhodobě vznikají zpravodajské pouště, kde víme o životě těchto lidí a komunit strašně málo. Nerozumíme jim, vnímáme to povrchně, a to nepochopení jen dál zbytečně rozděluje Česko. Proto potřebujeme místní novináře, publicisty, kteří aspoň částečně tyto pouště informačně zalévají. Tito bojovníci na mnoha místech dělají výbornou práci na koleně, nízkonákladově, vytrvale, odvážně, bez velké redakce. Místní žurnalistika si zaslouží podpořit, finančně i zájmem. Určité malé granty nabízí Nadační fond nezávislé žurnalistiky (www.nfnz.cz), ale potřeba peněz je násobně větší. Prostor pro mecenáše, vizionáře a patrioty je obrovský.
Společnosti vlastněné městy a jejich efektivita zásadním způsobem ovlivňují kvalitu života lidí. Zajišťují ve městech klíčové služby, hromadnou dopravu, vodu, teplo, osvětlení ulic, opravy cest a chodníků, svoz odpadků a mnohem víc. Ale systémový způsob jejich řízení (corporate governance) se vyčerpal a nefunguje. Důraz na zásadní roli dozorčí rady se v českých komunálních podmínkách zvrhl v orgie neodpovědnosti, alibismu a špatného managementu.
EU volby jsou důležité, ovlivňují politické mantinely, ve kterých bruselská evropská politika v dalším období pojede. Výzev je spousta a složitých, ekonomických, sociálních i geopolitických, nebo řešit rozšíření unie o nové členy. Do toho se přidává nervozita z možného návratu Trumpa a spolupráce s USA, a krátkodobě třeba už v červenci, jak bude EU předsednicky řídit Orbán.
V neděli jsem byl diskutovat v Otázkách Václava Moravce s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. A o čem by se tedy mělo po těchto Otázkách mluvit? No, ideálně o reformě antimonopolního úřadu. Jak z něj udělat respektovaného a moderního regulátora hospodářské soutěže pro 21. století, jak efektivně regulovat přirozenou chamtivost v dnešním dynamickém byznysu, jak zajistit efektivní přezkum veřejných zakázek.
Přijímačky Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci, píše ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International ČR a analytik David Ondráčka.
Byznys s odpady je obrovský, neprůhledný, točí se v něm neuvěřitelné miliardy. Při lobbingu kolem nastavování pravidel hry je až zarážející nepoměr v síle a vlivu velkých korporátních gigantů a na druhé straně roztříštěné samosprávy a málo efektivní státní správy. Dobře to bylo vidět při prodloužení konec skládkování odpadu z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Reálně nemáme dostatečné ponětí o tom, co se vlastně s odpady v Česku děje, co přesně a kolik se toho na skládky vozí, jestli sanační práce skutečně probíhají, nemluvě o pravidelných zahořeních skládek. Nefunguje vynucování regulace, digitalizace postupuje velmi pomalu evidentně záměrně, takže skutečná čísla a objemy lze kontrolovat jen velmi obtížně. Že v roce 2024 nevíme, kolik kamiónů na skládky přijede a kolik tam čeho přivezou, je úplně absurdní, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Kumulace politických funkcí, hlavně těch exekutivních, se úplně utrhla z řetězu. Ztratila se míra, která je akceptovatelná, a začal na ně zběsilý hon. Potřeba kumulovat jich co nejvíce se v politice stává hlavní prioritou, píše ve svém komentáři protikorupční expert David Ondráčka.
Státní podnik Diamo plánuje těžbu plynu problematickou metodou frakování na území bývalého dolu Frenštát na okraji Beskyd, zasahující i do místní CHKO. Debata o potřebě plynu minimálně jako dočasný zdroj pro energetiku a využívání domácích zdrojů surovin je vždy složitá, jde o velký byznys a mocné zájmy. Co se nyní děje v Diamu je ale alarmující, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Spojenci Ukrajiny na dnešním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 2️⃣1️⃣ miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov.
V Bruselu dnes vpodvečer začal dvoudenní summit lídrů zemí Evropské unie, potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Věnovat se premiéři a prezidenti zemí unijní sedmadvacítky budou konkurenceschopnosti, příštímu dlouhodobému rozpočtu EU i situaci na Blízkém východě a Ukrajině. Na místě je i ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz varoval, že vyjednávání o nadcházejícím sedmiletém rozpočtu EU budou velmi obtížná. Merz to dnes uvedl před zahájením dvoudenního summitu EU v Bruselu. Rovněž podle španělského premiéra Pedra Sáncheze je dohoda ještě hodně daleko.
Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se krátce sešli před začátkem summitu EU v Bruselu, informoval na síti X šéf maďarské vlády 👨 Péter Magyar.
Ukrajina dobývá zpět části svého území, zatímco Rusko spouští digitální železnou oponu blokováním internetu. Při dnešním příchodu na summit lídrů 27 zemí EU v Bruselu to dnes uvedla šéfka Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní exekutivy na summit dorazila po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a předsedy Evropské rady Antónia Costy.
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček ❌ odvolal ředitele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJCHBO) Tomáše Dropu kvůli zjištěním o školení čínských vojenských expertů v ústavu. Současně zadal kontrolu ústavu se zaměřením na školení a návštěvy zahraničních návštěvníků, sdělil mluvčí hasičů Václav Pilný.
Pražská burza 📉 oslabila. Index PX klesl o 1,33 procenta na 2553,70 bodu. Dolů burzu táhla hlavně oslabení akcií energetické firmy ČEZ, Komerční banky a zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Nový lotyšský premiér 👨 Andris Kulbergs dnes při příchodu na svůj první summit EU v Bruselu uvedl, že by se měl urychlit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Kyjev podle něj již reformami zavedenými za pokračující války s Ruskem ukázal, že je odhodlaný splnit podmínky.
Koruna po dnešním rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta 📉 oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru ztratila pět haléřů na 24,19 koruny za euro. Vůči dolaru si česká měna pohoršila výrazněji, oproti předchozímu závěru přišla o 23 haléřů a v 17:00 se obchodovala za 21,06 koruny za dolar.
Při izraelských útocích na jihu Libanonu dnes zahynul jeden člověk, oznámila podle serveru BBC libanonská média. Podle memoranda, které ve středu podepsaly Spojené státy a Írán, má přitom už dnes platit ❌ ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odpoledne řekl, že izraelská armáda zatím z Libanonu neodejde.
